Trendy zahradní architektury pro rok 2017

Rok není dost na to, aby se trendy obrátily vzhůru nohama. Řekl bych, že směr zůstává zachován a já ten trend rozhodně považuji za pozitivní. Je to trend ke zodpovědnému přístupu k naší planetě a také k přirozenému a radostnému pobývání v našich zahradách. Méně se dnes zajímáme o to, co tomu řekne soused a podstatně více se zaměřujeme na své potřeby a přání. To vede k zahradám, do kterých se těšíme, k zahradám, které slouží nám a ne naopak.

  1. Jednoduchost a přirozená krása

    Kouzlo dnes v zahradách nevnímáme v překombinovanosti a zbytečně okázalých výrazech. Trendem se stává šmrnc a vyváženost. Vkus a harmonie. Netleskáme sumě utracených peněz, ale přístupu a citu při budování celku zahrady, kompozice, příběhu.

  2. Ekologické přístupy k zahradničení

    Co si pod moderním slovem ekologie ale představit? Tak v zahradách je to dnes především téma dešťové vody. Je to jednoznačně vliv, který k nám přichází z jiných zemí, kde už vody začíná být naprosto reálně nedostatek a je nezbytné začít se zabývat myšlenkou, jak s ní rozumně zacházet v zahradě, kde může její potřeba jít do nesmyslných tisíců litrů denně. Všichni si jistě dobře pamatujeme také enormně suchý loňský rok.

    Velikým tématem samozřejmě zůstává i nezatěžování prostředí zbytečnými chemickými přípravky a do popředí se dnes naštěstí dostává i velmi opatrná a citlivá práce s učiněným pokladem, ornicí.

  3. Vlastní styl bez napodobování

    Dnes se nesnažíme v zahradách napodobovat exotické koncepty, klient nepřichází s přáním pro vytvoření zahrady v japonském nebo francouzském stylu, chce mít svůj styl. Styl bez potřeby ukazovat se. Příkladem můžou být například ploty, tedy oplocení, které v nedávných dobách sloužilo jako jakási vizitka originálního smýšlení jejího majitele. Dnes už se naštěstí ukazuje, že pokora a respekt k okolí můžou být tím správným vodítkem. A hledání vlastního stylu, který nám udělá dobře, stejně tak.

  4. Patia, terasy a malé zahrádky k bytům

    Velké pozornosti se začínají těšit malé zahrádky a vkusné osobité ozelenění teras a terásek. V rámci nových developerských projektů dnes vzniká spousta obytných souborů, kde se jedním z hlavních marketingových lákadel stává malá zahrádka a nebo větší teráska.

    Toto je u nás naprosto nová disciplína zahradní architektury. Jde o prolnutí interiéru s designem terasy.

    Zeleň je zde ve srovnání se zelení klasické zahrady jednodušší a plní spíše clonící funkci a v popředí pak stojí materiály podlahy, ztvárnění květináčů a nádob pro výsadby, originální osvětlení, nábytek jako kus umění, zastínění před sluncem, polštářky a textilie. Dnes se v podobných „zahrádkách“ často objevují i ohniště nebo vodní prvky.

  5. Zahrady k chalupám a k víkendovým domkům

    Trend, který mne osobně nesmírně baví a ukazuje na to, že lidé začali brát kvalitu žití ve svých zahradách opravdu vážně. Záleží jim totiž dokonce i na tom, aby příroda a okolní krajina přiléhající na jejich víkendovou chalupu působily přirozeně a místně. Cítí, že osázení roubenky v horách thůjovým plotem není správná cesta a že právě v těch případech, kdy zahrada přímo navazuje na okolní krajinu, jsou pojetí a styl zahrady (a nebo spíš „nezahrady“) důležité.

    Když se to nepovede, je to dokonalá „pěst na oko“. Když se to ale povede, vypadá to jako by se o zahradu nikdy nikdo nestaral a tak nějak tam prostě je a je krásná.

  6. Otužilý a lokální rostlinný materiál

    Výběrem lokálních rostlinných druhů jako bychom zavzpomínali na babiččinu zahrádku. Dnes není tak podstatné, aby trvalka měla květ velikosti volejbalového míče, důležitější je, aby na zahradu patřila. Patrný je také pokračující trend a odklon od vypiplaných trávníků. Je to samozřejmě reakce na nedostatek vody a chuť chovat se v souladu s filosofií udržitelnosti.

    Ani do menších zahrad se majitelé zahrad nebojí stromů. Chtějí přijemné soukromí pod korunami a z trvalek se prosazují spíše rostliny v jemných tónech. Jako trend se dá jistě nazvat také narůstající sázení velkološných výsadeb cibulovin. Do záhonů, ale klidně take přímo do trávníkových ploch.

  7. Lokální, přírodní materiály na zahradách

    Kameny do zídek, dřevo na podlahu terasy ani dlažba se nevozí přes půl planety. Proč také? Kromě dobrého pocitu se často dostaví také harmonie v designu. Dojde k reálnému materiálovému propojení s původní zástavbou a s kořeny místa. Protože, jak jinak to dělali lidé v daném místě před sto padesáti lety?

  8. Recyklace materiálů / vintage v zahradě

    Staré cihly, oprýskaný smaltovaný lavor po babičce, trámy z krovu staré chalupy a nebo třeba lampa, kterou jsme našli na půdě. To vše umí zahradě vtisknout jedinečnost, díky níž se ze zahrady stává zase o něco víc jen ta naše, naše jedinečná.

  9. Posviťme si na ni

    V zahradě trávíme často podstatnou část dne v době, kdy je zahalena do tmy. Proč si tedy právě noční nasvícenou scenerii stromů, přepadající vody a trvalkováých záhonů neužít? Už chápeme, že světla nemají jen svou orientační funkci, ale že je do zahrady umisťuje i pro umocnění nálady a atmosféry.

  10. Sauna v zahradě

    S přibývajícím počtem přírodních jezer a jezírek v českých zahradách roste i chuť jejich využití v zimních měsících. Tohle je trend, který nás do naší milované zahrady legitimně vyláká i po štědrovečerní hostině.

  11. Mlatové povrchy

    Další z technologií, která nám umožní si zahradu užívat častěji. Mlaty nám dovolí do zahrady vstoupit i pár hodin po dešti, aniž bychom si zničili trávník a domů se vrátili se zablácenou botou. Trend vytvářet mlatové cestičky je také samozřejmě v souladu s klesající plochou travnatých ploch v českých zahradách. Loukou nebo pěkně narostlým trvalkovým záhonem se prostě proběhneme s úplně jiným pocitem po té „vyšlapané cestičce“.

  12. Jedlá zahrada

    Už jste snad někdy okusili chutnější malinu, rajčátko a nebo petrželu než tu z vlastní produkce? A dnes se v českých zahradách dokonce nebojíme ani sympatického anglického trendu návratu skleníků a skleníčků.

  13. Relax v síti i křesílku

    Pohodové posezení v zahradě dnes zdaleka nezajišťuje jen klasická sedací sestava na terase – tedy pár židlí s jídelním stolem. Ke slovu přichází stále více zahradní sofá, křesílka s kávovými stolečky a různé typy designového posezení uvnitř zahrady. Můžeme se také bavit o lavicích ukrytých v tajemných zákoutích zahrady a nebo třeba o pohodových „daybed’s“ dobře schovanými před pohledy sousedů, dětí a manželek.

  14. Děti vs. Zakázané ovoce

    Zabýváme se tím, co děti opravdu v zahradě bude zajímat a bavit. Do zahrady jim přestáváme umisťovat klasické „hrady a zámky“ a přicházíme s herními prvky, které mají podobu různou, ale ve většině případů ani jako dětské prvky nevypadají. Jsou to dřevěné kůlničky a klubovničky, natažené akrobatické slackline, hrazdy, prolejzačky a šplhadla. Vše je pak v zahradě velmi přirozeně integrováno a často rozeseto v celé ploše. Dětem zkrátka nevymezujeme jedno jediné místo ke hře. V pozadí dnes ale nezůstávají ani posilovací a protahovací vychytávky pro dospělé.

  15. Koupací jezera do menších zahrad: moderní biopools

    Přírodní vodní plochy mají bezesporu řadu výhod oproti klasickým bazénům.V jejich okolí je živo vážky, ptáci, daleko lépe se zapojí do zarostlé zahrady, na zimu se nepřikrývají plastovou zástěnou a hlavně: voda v nich prostě voní. Kdo jednou zkusil přírodní vodu, ten jí zpravidla propadne tak, že ho chlorované bazény přestanou zajímat.

  16. Ohniště v zahradě

    Oheň ve svém klasickém nejpřirozenějším provedení. Tedy sezení okolo spolu, praskající dřevo a vůně opečených špekáčků. To nemá chybu. Nebojte se ohništi vyhradit pořádně velký prostor! Ideální mariály jsou žulové kostky nebo lámaný kámen. A na posezení? Do každé zahrady se hodí jednoduché masivní dřevěné kostky, kvádry nebo trámy. A k chalupám pořádné špalky.

  17. Voda v zahradě

    Vodní prvky bez okázalosti. Hledáme formy tiše zurčící vody v zahradě tak, abychom se nemuseli potýkat s nadlidským výkonem napodobování přírody. V zahradě přiznáváme, že vodní prvek vytváříme my, lidé, a nejedná se ani o horskou bystřinu, ani o přirozenou tůňku v lese. Voda přepadající přes viditelně opracovaný kámen, totiž udělá stejnou službu a ještě k tomu jí to tak nějak více věříte.

Autoři: atelier Flera, Ferdinand Leffler