23:03:55Zuzana, dovolím si ji tak jmenovat,

23:03:59je člověk, který vyzařuje obrovskou lásku a víru v hudbu.

23:04:06Ona byla osobností,

23:04:07která se stýkala s těmi největšími osobnostmi hudebního světa.

23:04:12Pro člověka, který se teprve seznamuje s hudbou,

23:04:15který dělá takové ty první nesmělé kroky,

23:04:17je to samozřejmě setkání takřka s novou dimenzí.

23:13:18-To si pamatuju dobře,

23:13:19že akorát když jsme nastupovali do transportu

23:13:22v prosinci 1940, 1941 teda, tak vstoupili Američani do války.

23:13:32A to se zdálo, že tím je ta válka rozhodnutá,

23:13:35což vlastně taky byla, jenže to trvalo ještě 3 roky.

23:15:38A na tu operu třeba si velice dobře pamatuju.

23:15:41Hrála se v kasárnách, kde jsme bydleli,

23:15:44takže jsem tam byl několikrát, na tom představení Brundibára.

23:15:49Seděl jsem tam takhle na zemi vpředu

23:15:52kousek od harmonia, na kterém hrál pan Šechtr.

23:15:57A bylo to takový prostě sváteční vytržení z toho,

23:16:00z té všednosti tam, no.

23:19:36ZNÍ SKLADBA OD J.S. BACHA

23:25:29Terezín, Majdanek, Lublin, Christianstadt, Warszawa,

23:25:33Nisko, Izbica, Riga, Flossenbürg, Dachau, Bergen-Belsen, Hamburk.

23:25:39Oswiecim, Treblinka, Zamość, Kaufering, Lodž, Schwarzeheide,

23:25:44Minsk, Sachsenhausen, Mauthausen, Sztutowo.

23:27:13Růžička Jaroslav, Karel, Jiřina, Vlasta, Zina,

23:27:26Jindřich, Pavla, Kamila.

23:39:29-Prosím, odpovězte jasně.

23:39:31Řekněte nám, zda se cítíte vinnou,

23:39:33že jste pracovala protistátně zločineckým způsobem

23:39:37proti lidově demokratické Československé republice.

23:43:10-Doktor Jiří Kepák, člen KSČ od roku 1945,

23:43:16správce Krajské prokuratury...

23:44:13-Soudruh Stalin nás učí,

23:44:14že je třeba politiku strany denně hájit.

23:55:47-Já jsem jako student plzeňské konzervatoře

23:55:50začal studovat vlastně u její žákyně, u Jitky Navrátilové.

23:55:55Jitka Navrátilová patrně usoudila, že ve mně dřímá jistý potenciál,

23:55:59tak mě přivedla k paní profesorce.

23:56:02Já jsem skoro z toho týden nespal.

23:56:07A já si tu první hodinu přesně pamatuju, co jsem hrál.

23:56:11Jí často nezáleželo příliš na tom,

23:56:13jestli je to perfektně technicky zvládnuté.

23:56:18Ta dokonalost, která nemá ducha, která nemá obsah,

23:56:21pro ni byla prostě prázdná.

23:56:22V tu chvíli si paní profesorka otevřela Agathu Christie

23:56:25a začala si číst detektivku,

23:56:27a to pak samozřejmě bylo jasný znamení,

23:56:31že k ní hudba nepromlouvá.

00:01:30-Když Zuzana Růžičková hraje Bacha,

00:01:32tak se děje něco mimořádného.

00:01:34Tato křehká žena, která neměla přežít holokaust vlastně,

00:01:38neměla ho přežít, tak ho nejenom přežila,

00:01:40ale vlastně potom vydala

00:01:43hlavní plod vlastně toho svého života.

00:01:55-Já jsem o ní věděl,

00:01:57že to je první člověk na této planetě,

00:01:59který natočil tehdy pro francouzské vydavatelství Erato

00:02:03kompletní vydání Johanna Sebastiana Bacha.

00:02:13-Ta fenomenální schopnost podřídit se tomu autorovi,

00:02:18nebo mimořádný pocit,

00:02:21který se tam pořád nějakým způsobem objevuje,

00:02:23to možná dělá...v tom je mimořádná věc Zuzany Růžičkové,

00:02:30ten světový unikát.

00:04:47-Víra, že humanismus existuje.

00:04:50To byla víra, že existuje renesance.

00:04:52To byla víra, že člověk je středem všeho

00:04:54a musí se podle toho chovat, i s odpovědností.

00:04:57Ale zase ne! Zase se ukázalo, že tomu tak není!

00:06:51-Musíte si představit, že jsme žili v totalitě,

00:06:53že byla 70., 80. léta.

00:06:56Hlavně ta 70. byla nesmírně těžká.

00:07:00Probíhal tady takový jakoby slabší odvar

00:07:02kulturní revoluce čínské.

00:07:05Byli intelektuálové posíláni hromadně do manuálních profesí,

00:07:10děly se tu prostě úplně na Evropu neuvěřitelné věci.

00:07:15V této době když jste dostala desku

00:07:17s nahrávkou Zuzany Růžičkové,

00:07:26no tak najednou jste byla člověkem důstojným,

00:07:31najednou jste byla člověkem hrdým,

00:07:35najednou jste byla člověkem, který měl klid k přemýšlení.

00:08:26-Předtím zase hudba měla jednu velkou výhodu,

00:08:29protože byly jenom dva televizní programy.

00:08:32Byly často programy hudební z vážné hudby

00:08:34a na druhém pořadu byla nějaká komunistická blbost.

00:08:38A lidi prostě, aby to neposlouchali,

00:08:39tak si to pustili na vážnou hudbu,

00:08:42takže zase to byla pro nás obrovská výhoda,

00:08:44že v té široké veřejnosti

00:08:46byli zase ti umělci daleko více známí, než dneska.

00:09:16-A lidi jako ona,

00:09:17oni znamenali prostě pro ten národ světlo

00:09:21a vytvářeli kontinuitu s tou minulostí

00:09:24a dávali nám doufat, to je další důležitá věc,

00:09:28dávali nám věřit v tu budoucnost.

00:09:30Politicky nebylo vůbec představitelné,

00:09:32že ta doba kdy vůbec skončí, jak skončila, takhle rychle,

00:09:35takhle vlastně jednoduše- Sametová revoluce.

00:09:39DAV VOLÁ: Zůstaneme tady!

00:11:00-Tak to byla úplně jiná doba, po tý revoluci,

00:11:02kdy jsme se všichni divoce vrhli na tu svobodu

00:11:09-a otevřel se svět.

00:11:12-A to bylo velice krásný,

00:11:14protože Viktor založil před 50 lety

00:11:17takovou rozhlasovou soutěž pro děti,

00:11:20jmenuje se to Concertino Praga.

00:11:22No a vždycky ti vítězové přijedou na ten koncert vítězů,

00:11:27no a tentokrát ten moderátor, Lukáš Hurník,

00:11:31jim položil takovou otázku:

00:11:33"Co byste dělali, kdyby vaše vláda zakázala vážnou hudbu?"

00:11:38A to bylo zajímavý, protože tam byla 2 děvčata z Berlína

00:11:44a ta jedna říkala: "No, tak tatínek má továrnu,

00:11:49tak já bych šla k němu do továrny."

00:11:51Ta druhá říkala. "Já ráda fotografuju."

00:11:54a každý tak nějak jako si našel nějakej jinej obor.

00:11:59A naši, náš kvartet, kterej to tenkrát vyhrál, ti řekli:

00:12:04"No tak my bysme dělali něco, aby ta vláda už padla."

00:13:30-Když byl Viktor nemocný,

00:13:33aby mu pomohla v té jeho nemoci, ona to sdílela s ním, tu nemoc,

00:13:39a já si vzpomínám na jeden okamžik,

00:13:42že když ona šla něco konzultovat s lékaři,

00:13:46tak jsem byl s Viktorem sám

00:13:48a on se najednou tak na mě dlouze podíval

00:13:52a já jsem věděl, že nad něčím hrozně přemejšlí

00:13:55a dal mně tu otázku.

00:13:57Říkal: "A co bude se Zuzankou, až já tady nebudu?"

00:14:05A od toho okamžiku možná v mém vztahu k Zuzaně

00:14:10to bylo ještě silnější,

00:14:12jako by mi chtěl říct: "Věnuj se jí!"

00:14:23A vůbec všechno, co v životě potkává, co řeší,

00:14:28ona to nikdy neodkládá. Ona prostě tomu tělu poručí.

00:14:33Zuzanka je pro mě člověk, který nežije pro tělo,

00:14:38ale to tělo má proto, aby to tělo sloužilo duchu,

00:14:42tomu, co ona chce.

00:16:14-Bravo!
-Děkuju!

00:16:42-Vlastně formovala i vnímání Československa

00:16:45jako hudební země ve světě.

00:16:48Zuzana je jako Bachova hudba, to je ta komplexnost,

00:16:51to je právě to spojení úrovní osobnosti do jednoho celku.

00:17:26Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2017