Skřítek

Rozhovor s Václavem Marhoulem - „Detektiv“

S Tomášem Vorlem se znáte už od konce 70. let z divadla Sklep. Co se za ta léta změnilo?
Všechno. Vystudovali jsme, natočili spolu Pražskou pětku a Kouř, padl bolševický režim, Tomáš dál točil filmy, já se dřel na Barrandově a k tvůrčí práci na nějakém filmu jsem měl stejně tak daleko jako tanečník s dřevěnou nohou k úspěšné kariéře, natočil jsem vlastní film a to všechno jenom proto, aby mi Tomáš nabídl roli ve Skřítkovi.

Ve filmu Mazaný Filip se zase na okamžik objeví Tomáš Vorel. Jak se vzájemně domlouváte na tomto účinkování?
Já si do té role nikoho jiného než Tomáše neuměl představit. Tato herecká kreace vyžadovala nadměrnou potřebu talentované trapnosti a neumětelství. Ve chvíli, kdy jsem mu zavolal a obeznámil ho s požadovaným výkonem, nezaváhal a roli přijal. Pak mi to oplatil ve Skřítkovi.

Ve Skřítkovi hraje jednu z hlavních rolí právě vaše dcera Anuška. Vyhlídl si ji Tomáš Vorel už v minulosti například na Besídce nebo nějaké jiné sklepácké akci, doporučil jste mu ji vy osobně nebo jste ji přivedli na konkurs a nechali to náhodě?
Ne, Tomáš Anušku nikde vidět nemohl, protože se do té doby nikde herecky neprojevovala. To všechno „spískal“ náš společný kamarád výtvarník Jaroslav Róna, který ji Tomášovi doporučil a to hlavně proto, že společně s našimi dětmi trávíme dovolenou. Právě na jedné z nich odhadl její herecký talent. Myslím, že to bylo v situaci, když se jí snažil přesvědčit, aby si stoupla na lyže.

Jste k herectví své dcery ve Skřítkovi kritický nebo vás její výkon nechává chladným?
Neznám otce, kterého by jeho vlastní dcera a všechny její herecké eskapády nechávaly chladným.

Co byste vzkázal divákům, které byste měl pozvat do kina na film Skřítek?
Aby se dobře bavili. Myslím, že to bude dobrá komedie, i když jsem viděl při postsynchronech jen pár smyček. Tomáš je talent a tímhle žánrem právě nejvíc navazuje na filmy, které ho tak proslavily.

Václav Marhoul (1960, Praha)

Působil ve FS Barrandov jako asistent produkce a jako zástupce vedoucího produkce. V roce 1986 z Barrandova odešel a věnoval se produkční práci pro společenství Pražská pětka. Na podzim 1986 uvedl na jevišti Divadla Sklep ve své produkci a režii vlastní hru Mazaný Filip, podle níž natočil v roce 2003 stejnojmenný film. V červnu 1987 byl spoluzakladatelem výtvarné skupiny Tvrdohlaví (jako manažer organizuje její aktivity dodnes) a v listopadu 1988 založil s bývalými spolužáky z FAMU skupinu filmového trampinku AZ.K.ALONA. V roce 1990 se stal ředitelem FS Barrandov a později se podílel za bouřlivých okolností na jeho privatizaci do AB Barrandov a.s. Ve funkci generálního ředitele již soukromých podniků AB Barrandov a.s. a AB Barrandov Holding a.s. působil až do odvolání v roce 1997, kdy založil vlastní společnost Silver Screen, v jejímž rámci produkuje různé akce v oblasti filmu, divadla a výtvarného umění.