Skřítek

Rozhovor s Janem Krausem - „Policista“

Ve filmu hrajete společně s Petrem Čtvrtníčkem a Tomášem Vorlem policisty. Jaký vztah jste získal ke své postavě během natáčení?
Nemívám ke svým postavám vztahy, když je hraji já. Možná proto, že sám k sobě mám vcelku vtah kladný.

Stihl vás Tomáš Vorel režírovat i ve společných chvílích na place nebo si vás v takových situacích vůbec nevšímal?
Všímal, jak si režisér herců všímat má. Herec nemůže nikdy vědět, co si režisér představuje. Ale nepřekvapilo mě to, protože považuji Tomáše za režiséra s jasnou představou o tom, co a proč dělá.

Filmová dceruška vás v závěru filmu uplatí třpytícím se kamenem, kvůli kterému ochotně zapomenete na policejní protokol, a pak přichází happy end. Nechal byste se kvůli dobrému konci takto uplatit i ve skutečnosti?
Odolal jsem kdysi penězům, třpytivému kameni ne. Takže nevím...

Působilo vám obtíže hrát beze slov nebo jste v tom naopak našel zalíbení?
Velké zalíbení. Roli jsem přijal proto, že Tomášův záměr natočit takový film považuji za velký počin. Je to pro mě takový třpytivý kámen mezi mnoha ostatními kousky, kde jde často spíš o peníze.

Věříte na skřítky?
Na Tomášova skřítka jsem věřil už když jsem ho viděl ve stejnojmenné hře divadla Mimoza. Moc jsem se bavil a obdivoval toho velkého Skřítka.

Jan Kraus (1953, Praha)

Účinkoval ve filmech již od dvanácti let. Do paměti diváků se zapsal rolemi mladistvých darebáků ve filmech Dívka na koštěti či Kvočny a král. Často byl obsazován do záporných rolí. V osmdesátých letech spoluzaložil Náhradní divadlo a vystupoval ve studiu Bouře. Podílel se na námětu a na scénáři zakázaného studentského filmu Evžen mezi námi a napsal úspěšnou divadelní hru Nahniličko (poněkud dojatý), jež měla premiéru v Divadle Na Zábradlí v roce 1995. Již před rokem 1989 zkoušel různé podnikatelské aktivity. Nyní se věnuje divadelnímu i filmovému herectví, moderování a psaní. V TV i v rozhlase působil a působí jako moderátor společenských či politických talk show nebo pořadů. Angažuje se v různých občanských iniciativách, byl mj. jedním z mluvčích v době stávky v České televizi na přelomu roku 2000 a v roce 2002 byl volen předsedou FITES. Jeho bratr Ivan Kraus je populárním spisovatelem, syn David je zpěvákem.

Filmografie (výběr): Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970), Dívka na koštěti (1972), Láska (1973), Kvočny a král (1974), Drahé tety a já (1974), Jak se budí princezny (1977), Arabela (1979), Krakonoš a lyžníci (1981), Proč? (1987), Copak je to za vojáka... (1987), Černí baroni (1992), Lekce Faust (1994), Hanele (1999), Krajinka (2000), Královský slib (2001), Waterloo po česku (2002), Musím tě svést (2002), Mazaný Filip (2003), On je žena! (2004).