Začátky velkého irského dramatika Seana O’Caseyho. Britský životopisný film

Proslulý americký režisér se silnými irskými kořeny John Ford (1894–1973) dlouho připravoval životopis irského dramatika Seana O´Caseyho, kterého nesmírně obdivoval a jehož známou divadelní hru Pluh a hvězdy zfilmoval už v roce 1936. Scénář vznikl podle autobiografie Zrcadlo v mém domě a autor jej údajně stačil těsně před svou smrtí schválit. Ford se v té době potýkal se zdravotními problémy a kvůli nemoci také musel na začátku natáčení odstoupit. Jeho místo v režisérském křesle zaujal Jack Cardiff, který byl známý jako jeden z nejlepších světových kameramanů a jako režisér měl na svém kontě mj. působivou adaptaci románu D. H. Lawrence Synové a milenci. Přestože výsledný snímek obsahuje minimum materiálu natočeného Fordem, je v úvodních titulcích představen jako "film Johna Forda", ovšem režisérský kredit patří Cardiffovi.

Film nazvaný Mladý Cassidy (autorovo umělecké jméno ve filmu ani jednou nezazní) vypráví o začátcích životní pouti slavného dramatika z let 1911 až 1927 a soustřeďuje se především na vylíčení chudinského prostředí, z něhož pocházel a jež formovalo jeho výrazně levicové přesvědčení. Zajímavé je, že se snímek kromě pouličních demonstrací výrazněji nezabývá politickými událostmi okolo irského povstání, ani nám nepředstavuje větší část dramatikovy tvorby (kromě ukázek z Pluhu a hvězd). I po letech zaujme herecké obsazení. Přes nulovou podobu se skutečnou postavou ztvárnil přesvědčivě titulní roli australský herec Rod Taylor, známý především z Hitchcockových Ptáků, a v dalších úlohách excelují britští představitelé, jak z nastupující herecké generace (Maggie Smithová jako prodavačka v knihkupectví Nora a Julie Christieová v roli tanečnice Daisy), tak i prověření veteráni jeviště a filmu Flora Robsonová (Cassidyho matka), Edith Evansová (lady Gregoryová) a Michael Redgrave (básník Yeats). U nás jsou z O´Caseyho díla známé především dvě divadelní veselohry, Uspořená libra z proslulého Werichova televizního zpracování (1963) a Pension pro svobodné pány z Krejčíkova filmu (1967).

Napište nám