Poněkud svérázné zpracování klasické pohádky, které po svém resuscituje, ale nekopíruje poetiku evropského němého filmu 20. let. Španělské drama, v němž se Sněhurka ocitá uprostřed koridy.
  • Vyrobeno 2012
  • Země původuŠpanělsko, Belgie, Francie
    • Ve vysokém rozlišení
    • V původním znění s titulky

Řadou cen ověnčené drama od španělského tvůrce Paola Bergera, které se podobně jako The Artist (2011) či Hugo a jeho velký objev (2011) revizionisticky obrací k němé éře kinematografie. Činí tak svérázným způsobem; namísto prostého kopírování klasického hollywoodského stylu slučuje estetiku avantgard dvacátých let (Německo, Rusko, Francie) s poválečným uměleckým filmem, jeho poetika je blízká dílům Hitchcockovým či Bunuelovým. Způsob, jakým je Bergerovo naturalistické melodrama vytvořeno, připomíná výrok Normy Desmondové ze Sunset Blvd. (1950): „Nepotřebovali jsme slova. Měli jsme tvář“.

Roku 1910 se slavný matador Antonio Villalta během býčího zápasu vážně zraní. V okamžiku zarmoucení z doživotního hendikepu se navíc dozví, že jeho žena při porodu zesnula, a tak dítě jménem Carmen odvrhne. Villaltova žalostného vztahu zištně využije pečovatelka Encarna. Za zlomeného matadora se provdá a jako zlá macecha začne Carmencitu tyranizovat a posilovat hráz mezi dcerou a otcem. Carmen se nakonec vydá do světa, kde potká skupinu kočovných liliputů, jejichž obživa netkví v ničem jiném než v býčích zápasech. A jelikož jablko nepadá daleko od stromu, z Carmencity se stane dovedná matadorka, dobývající jednu koridu a srdce za druhým. Na vrcholu slávy však obdrží od zahalené Encarny jablko jiné odrůdy, jehož pachuť bude mít nedozírné následky…

Napište nám