Chat
Záznam chatu z pátku 10. ledna 2014
Gračov: „Pomůže nějak Váš projet a budete to zjišťovat a ověřovat?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, samozřejmě doufáme, že naše stránky pomohou všem lidem, kteří chtějí používat češtinu správně. Těžko však můžeme zjistit, jestli přispívají k obecnému zvýšení úrovně uživatelů jazyka.“
Gračov: „Také Vás štve, že se neustále používá slovo "díky" - tam kde nemá být - tedy například - "díky vrahům, žena už neviděla nikdy své rodiče"...“
Eva Kopečková: „Takových chyb se dělá v češtině mnoho. Lidé chodí na vládu místo do vlády, jsou nemocní díky počasí a podobně. Používáme špatné předložky i špatné pády. Bohužel to souvisí s tím, jak se čeština používá a s tím, že dnes spisovnou češtinu nikde neslyšíme.“
Gračov: „V čem se v současnosti nejvíce chybuje v psané a mluvené češtině?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, těžko říct, v čem se chybuje nejvíce. Podle toho, na co se nás lidé ptají, dělají v psaném projevu problém především velká písmena, s-z a samozřejmě měkké a tvrdé i. Pokud bychom měli posuzovat mluvený projev, v něm se dnes spisovný jazyk moc neohřeje. Lidé používají hovorové koncovky, vycpávková slova (mnohdy nepublikovatelná) i špatné vazby.“
Gračov: „Představila byste nějak projekt Nechybujte.cz?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, na stránkách nechybujte.cz najdete pravidla českého pravopisu, slovník synonym a výkladový slovník současné češtiny. Všechna tato díla jsou největší na našem trhu. Jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba nejen používat správné koncovky, ale také správná slova. Slovní zásoba se mění a také významy některých slov se posunují. Náš slovník současné češtiny se 70 tisíci slov by tedy měl pomoci lidem správně se vyjadřovat.“
Rozara: „Nedostatek českých slov? Vadí mi, že mě chce neustále někdo poangličťovat a to i moderátorky. Používají cizí slova namísto češtiny, např. že to je frí stajl nebo freš... Copak nemáme dostatek českých slov? Mám moderátorky ráda, ale vždy při takovém vyjádření bych je plácla přes pusu.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, čeština je živý jazyk a jako takový se neusále vyvíjí. Můžeme se tedy rozčilovat nad tím, že lidé používají cizí slova, ale tento trend nezastavíme. Tak jako se některá slova už nepoužívají, tak nám přibývají nová. Naštěstí nás, kteří máme rádi češtinu, nikdo nenutí tato slova používat.“
Míša Ditrichová: „Paní Kopečková na úvod Vám přeji krásný dobrý den. Ze zkušenosti vím, že mnoho lidí dělá chybu v větě "Kdo s (z) koho". Mohla byste vysvětlit, co je správně a proč? Předem děkuji za odpověď.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, děkuji za přání. Věta kdo s koho je pozůstakem dřívějšího použití této předložky. Dnes je to ustálené spojení - asi jediný pozůstatek tohoto použití. Více se dočtete na našich stránkách nechybujte.cz v diskusi.“
Staňková Cheb: „V čem spočívá Vaše každodenní práce?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, pracuji ve firmě, která se zabývá vývojem slovníků. Původně jsem pracovala pouze na překladovém slovníku česko-ruském. Potom jsem začala pracovat na českých titulech, v poslední době jsem také redaktorkou turistických průvodců. Jak asi vidíte, moje práce je velmi různorodá. Vy jste se ale asi ptal(a) na práci na českém slovníku. Ta spočívá v tom, že pracujeme na velké databázi slov, které máme rozděleny podle toho, jak často se používají a k těmto slovům doplňujeme morfologické informace, pomocí internetu i jiných slovníků vysvětlujeme významy, v jakých se slova používají a dokumentujeme je příklady. Pomocí různých značek potom docílíme toho, že z této databáze můžeme udělat slovník. Je to tedy hodně sezení a práce s počítačem.“
sona: „vznikají nová slova a vkládají se do slovníků češtiny? Nebo to neexistuje.Děkuji“
Eva Kopečková: „Dobrý den, nová slova se neustále objevují, spíše se ale přejímají z jiných jazyků. Všechna tato slova se snažíme do svých slovníků zakomponovat. Naše databáze má nyní asi 120 tisíc hesel a stále narážíme na to, že v ní některá slova chybí.“
Jan: „Dobrý den, jaký nejtrapnější překlep se Vám stal? :-) Děkuji. jan“
Eva Kopečková: „Dobrý den, musím se přiznat, že si nepamatuji. Snažím se vše, co napíši, přečíst a opravit.“
Petr: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat na psaní (Ti, Tebe) je správné psát to s velkým T? Děkuji.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, správně je s velkým T, vyjadřujeme tím úctu tomu, komu píšeme.“
Martina Kamradová: „Dobrý de. Prosím, je sloveso zmínit zvratné??? Tudíž zmínit se? V poslední době komentátoři říkají to sloveso nezvratně :-( ,Děkuji“
Eva Kopečková: „Dobrý den, musela bych se podívat do našeho slovníku, jestli může být sloveso i nezvratné. Rozhodně bych ale dala přednost vazbě zmínit se o něčem před zmínit něco.“
Jaromír Olšina: „Dobrý den, paní Kopečková, možná to ani není dotaz, ale nemáte pocit, že dnešní mládež, ale už i starší generace, je "zasažena" mluvou v médiích, kde mluvčí svou špatnou výslovností nerozlišují ypsilon a měkké -i- ! Myslím, že je to ovlivněno hlavně v Čechách, na Moravě je to, myslím, lepší.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, podle fonetiků je české y a i jedna hláska, která je pouze ovlivněna hláskami okolo. Takže opravdu asi záleží na jednotlivých mluvčích, jak slova s neutrálním i-y vyslovují.“
Vlasta Svoboda: „Dobrý den,zajímaloby mně používání slova Oslo v Norsku nás upozorňovali že v každem tvaru je to vždy Oslo.Zde však v mediich se používá ve všech tvarech.Jak je to vlastně správně? Děkuji.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, podle mého názoru je slovo Oslo v češtině sklonné.“
Miroslav Vyhnánek: „Dobrý den, paní Kopečková, máte, prosím, také možnost např. prostřednictvím vysílání v ČT zabránit nadměrnému používání tzv. řečnických parazitů? Vy sama jste před několika okamžiky v pořadu Sama doma použila při svém poměrně krátkém rozhovoru nejméně pětkrát slovo "vlastně". Mohl bych uvést další, ovšem toto slovíčko v poslední době s přehledem vede a převažuje, a to i v mluvených projevech lidí, pro které je jazyk český nástrojem obživy, tedy redaktorů, moderátorů, reportérů, politiků a jiných. Děkuji M.Vyhnánek“
Eva Kopečková: „Dobrý den, například v mém případě je problém v tom, že nejsem mediálně zběhlá a tudíž velmi nervosní. Vím o tom, a jak vidíte, nenadělám s tím nic ani u sebe. Podle mne by bylo řešením, kdyby se do škol vrátilo ve větší míře ústní zkoušení a kdyby spolu lidé více mluvili než chatovali...“
Jana Ruthová: „Zdravím Vás, paní Evo! MÝM KONÍČKEM JE PSANÍ POHÁDEK PRO DĚTI. POUŽÍVAJÍ SE JEŠTĚ V "MODERNÍ ČEŠTINĚ" PŘECHODNÍKY, NEBO JE LEPŠÍ SE PŘECHODNÍKŮM ZCELA VYHNOUT? DĚKUJI, JANA RUTHOVÁ“
Eva Kopečková: „Dobrý den, o přechodnících se děti sice učí, ale bohužel už se nepoužívají. I proto je čeština plná vedlejších vět uvozených slovem "který".“
Lucie Zelinková: „Dobrý den, když procházím kolem restaurací, obchůdků či hospod. Mají často informační tabule s nápisem káva s(e) sebou nebo i bez s(e). Co se správně. děkují“
Eva Kopečková: „Dobrý den, ano, je to správně.“
Jana: „dobry den, chtěla bych se zeptat na spravnou vyslovnost přijmeni- hodně ted slychám, že napřiklad Langerova- vyslovuji Langerova a ne Lagrova jak bych čekala dale napřiklad Onder- Onder a ne ondr ....znamema to že tedy se spravně v češtině maji tato cizi přijmeni číst přesne tak ja se piši? takže např. Šnaider- přimo Šnaider- přesně jak se piše, nikoliv šnajdr? děkuji za odpověd“
Eva Kopečková: „Dobrý den, u jmen záleží na tom, jak je zvykem je vyslovovat - i psát. Německé Langer se tedy může číst Langr i Langer a zapsat se také může obojím způsobem. Dědí se to v rodině,“
Krahulcová Ivana: „Dobrý den, mám dotaz proč u cizího /mimo ČR/ ženského příjmení přidáváme koncovku ová. Vždyť to není náš občan a v zahraničí nám též nekrátí příjmení Děkuji“
Eva Kopečková: „Dobrý den, toto je věc legislativy (co se týče sňatků uzavřených u nás) a úzu (co se týče jmen cizinek). Většinou se zdůvodňuje přidání přípony tím, že jinak nepoznáme, jestli jde o ženu, nebo o muže. Bohužel to pak vede k takovým podivnostem, jako Gina Lolobrigidaová nebo jsou lidé schopni přidat -ová ke křestnímu jménu. Já jsem tedy pro to, nazývat nejen věci, ale i lidi "jejich jmény".“
Eva: „Dobrý den, co říkáte na používání dvou slov stejného významu za sebou - ale nicméně, asi zřejmě, vlastně de facto, třeba například? Slyším to dost často a tahá mě to za uši.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, to souvisí s tím, o čem jsem mluvila - že lidé neznají významy slov. Potom máme dárek zdarma, manuálně zručné lidi atd.“
Eva: „Dobrý den, ještě jeden dotaz - jméno Preissová slyším často vyslovovat se -z-, což podle mě není správně, co myslíte?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, podle němčiny je to samozřejmě špatně. Takovéto vyslovování je způsobena samohláskami kolem - Češi přizpůsobují výslovnost okolním hláskám. Není to správně, ale takto například vznikla z university univerzita, z diskuse teď vzniká diskuse a podobně.“
Jarmila Honzáková: „Dobrý den, český jazyk byl vždycky mým koníčkem. Podle situace mluvím převážně spisovně, pouze pokud by se mi moje spisovná čeština zdála v určitém prostředí nepřirozená, používám méně spisovné tvary. Vadí mi však hodně věcí, které se objevují v médiích, jako např. Elišky byt nebo stalo se to rok zpátky, popř. vyslovování anglických slov napůl anglicky a napůl tak, jak se píše (např.: surprajs). Myslíte, že se tyto, podle mě paskvily, z jazyka vytratí nebo se dostanou do spisovné češtiny?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, podle mých zkušeností to spíš vypadá, že za nějakou dobu budeme taková slova používat i ve spisovné mluvě a možná je budeme tak i zapisovat.“
david: „hezký den,mohu napsat do emailu: pozdrav text a poté "s pozdravem David L. " ?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, dopis (a tedy i e-mail) by měl začínat oslovením a ne pozdravem. Tedy Vážený pane.. text... s pozdravem.“
Karolína: „Dobrý den,podle mě je největší problém ve psaní Y/I a velkých písmen. Co myslíte vy?“
Eva Kopečková: „Dobrý den, to i-y by problémem ani být nemuselo. S-z je například složitější, protože tam nejsou pravidla tak jasná.“
Marie: „Dobrý den, v poslední době mě vadí u moderátorů ČT v jejich hlavní zpravodajské relaci vyjadřování typu demokrati, komunisti, anarchisti aj., někde jsem četla, že se tak vyjadřují úmyslně, aby se přiblížili veřejnosti. Vadí mi to, protože si myslím, že především tito lidé by měli ctít spisovnost jazyka, částečně tím přece populaci vychovávají. Zajímá mě Váš názor. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Marie“
Eva Kopečková: „Dobrý den, můj názor jako člověka (ne jazykovědce) je ten, že alespoň v České televizi a ve školách bychom měli slyšet opravdu spisovnou češtinu. Pak by lidé s češtinou neměli takové problémy.“
Mirek Mach: „Dobrý den, prosím vysvětlit následující: jména chavatelských stanic jsou mezinárodně registrované a jsou jedinečné. Příklad často používaného spojení: z boleslavských luk. Co je správně "ch.s. Z boleslavských luk" nebo "ch.s. z Boleslavských luk"“
Eva Kopečková: „Dobrý den, pokud se nemýlím, tak se jedná o druhý pád a tím pádem je správně z.“
Danka: „Co říkáte na úroveň psaného slova v novinách, časopisech a mluveného slova v televizích. Je to hrůza. Nejde s tím něco udělat ? Děkuji.“
Eva Kopečková: „Dobrý den, podle mne se tu projevuje dnešní důraz na rychlost předání informací na úkor kvality. Kromě toho v televizi jde o sledovanost a té se musí přizpůsobovat vše. Sama ze své zkušenosti redaktorky knih vím, že kvalita je také drahá.“