Sama doma

Záznam chatu ze středy 20. září 2017

IGR: „Jak je důležité najít budoucí lídry v MŠ?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Pokud leadery ve školách a školkách nehledáme, resp. nerozpoznáváme, necháváme ležet ladem jejich potenciál, který bychom jinak mohli cílevědomě rozvíjet už od raného věku, kdy je dítě - jak známo - velmi vnímavé a tvárné. Zaměřit se na tyto děti znamená, že jim dáme šanci uspět v budoucím životě a naplnit svůj potenciál.“

gf: „Jak nehledat budoucí lídry v MŠ?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Děti jako leadeři se nám vyjeví samy. Tyto děti se svými projevy samy budou hlásit o tuto roli. Do začátku tedy postačí, když učitelka bude vnímavá a dá dětem příležitost ukázat své individuální silné stránky.“

necrony: „Jak obecně najít budoucí lídry v MŠ?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Poznáte je, když budete zpovzdálí sledovat děti při spontánních, neřízených činnostech. Děti, které tíhnou k leadershipu, budou pravděpodobně často ve středu dění, budou "kapitáni", budou řídit aktivitu, určovat pravidla... a ostatní děti se jim budou ochotně přizpůsobovat.“

Jana: „Měli jsme štěstí na paní učitelku v MŠ,od 3let u našeho syna rozpoznala talent na malování,moc se mu věnovala,takže chápu jak je to důležité vnímavost učitelky.Synovi je 21 a děkujeme za podchycení talentu,dnes se tomu venuje“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Ano, zejména učitelky v mateřské škole a na prvním stupni se nejvíce podílejí na utváření osobnosti dítěte při školním vzdělávání.“

Alice: „Když své dítko nechám, aby si dělalo, co chce, nebude nakonec nevychované...?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Úkolem dospělého ve výchově je vytyčovat a následně střežit hranice. V rámci tohoto vymezeného prostoru bychom měli dětem dopřávat volnost, přenechávat jim svobodu volby, avšak současně i odpovědnost. Ponechme dítěti prostor jen tak veliký, aby v něm rozhodování nebylo nad jeho síly. Ale zbytečně jeho "výběh" neumenšujte, aby dítě nezůstalo příliš závislé na Vaší autoritě.“

Iveta: „Jde nejak dite naucit to aby se z nej stal vudci typ ?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Leadership (vůdcovství) je částečně věcí talentu (tzv. interpersonální inteligence) a rovněž povstává z příležitostí, kterých se člověku v životě dostane. Nicméně dílčí složky leadershipu lze učit každé dítě - komunikační dovednosti, empatii, schopnost stanovovat si cíle, vybírat si z více možností a svoji volbu argumentovat, urovnávat spory... Není nutné, aby dítě bylo "vůdčí typ", ale aby bylo schopné převzít iniciativu a odpovědnost tam, kde k tomu situace vybízí.“

Táňa: „Často se děti už od MŠ posmívají druhým dětem. Většinou kvůli běžným, normálním pěkným a vůbec ne směšným věcem: oblečení, účes, že rodič přišel vyzvednout dítě dříve než měl, že kamarádí s určitým dítětem... co je k tomu vede?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „To je těžká otázka a určitě vždy záleží na kontextu. Nicméně jednou z vlastní leadera je, že dokáže ustát tzv. sociální tlak, vystoupit z bezpečné zóny, tedy odlišit se od ostatních svými názory, chováním, postoji... To je vždy velmi náročné, neboť tím riskujeme nepřijetí ostatních. Ale velké věci se vždy odehrály většině navzdory. Jakkoli jsou situace posmívání nepříjemné, Vaše dítě sociálně otužují a Vy mu můžete pomoci, když u něj budete upevňovat vědomí vlastní hodnoty, kterou posměch ostatních dětí nemůže zpochybnit.“

Valerie Balážová: „Dobrý den pane doktore, podle Vašich slov mám doma šestiletého leadera. V MŠ se svou povahou narazila u učitelek, byla vnímána cituji jako "náročná" aktivní na úkor ostatních, vykřikuje odpovědi na úkor ostatních, za chvíli podle ucitelky bude MŠ řídit. Po přechodu do jiné MŠ se přístup k ní zlepšil. Mám obavu z nástupu do ZŠ, domnívám se, že při počtu 30 dětí v 1. třídách na ní nebudou mít "nervy". Co mi můžete poradit, jak postupovat, jak vybrat správnou školu, aby za tyto povahové rysy nebyla "bita". Děkuji za odpověď. Balážová“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Leader je dítě s vlastní představou, vlastním názorem, vlastní vizí..., a to může být v tradičním školním vzdělávání konfrontační. Současně patří k profilu leadera, že se dokáže vyrovnat s jinou autoritou, respektovat pravidla, podřídit se většině a jednat v jejich zájmu. To je pochopitelně zdrojem určitého napětí mezi dítětem, výchovnými cíli a vychovatelem, který tyto cíle reprezentuje. K demokratickému modelu výchovy však patří, že s dětmi o požadavcích vyjednáváme (vysvětlujeme a obhajujeme jim jejich smysl a důležitost). Hledejte pro své dítě učitelku, která je tolerantní a současně zásadová. My na Pedagogické fakultě se snažíme takové budoucí učitelky vychovávat.“

Alice: „Dobrý den, ve škole našli učitelé hudební talent u našeho syna. Jeho nadšení bylo veliké a dobře v hudební škole prospíval než přišlo manželovo tvrzení, že ho do toho já nutím, a další mužovo citlivé zrazování čehosi hezkého a citlivého u syna, a syn se nechal otcem tzv.zdeptat k tomu, že na to nemá a že si to vymyslela jeho matka! Což tak samozřejmě nebylo. Vznikl manželský konflikt, který vedl k synovo popření talentu. Jak to jde řešit, prosím?Dnes je již syn velký, ale dosud zájem sám neprojevil, i když to několikrát naťuknul. Otec ho stále ponižuje.“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Zkuste se zeptat přímo syna, k čemu tíhne, co by si přál. Pokud sám neví, zkoušejte mu dát na výběr a uvidíte, jak se rozhodne. V období dětství se vyplatí dítěti zprostředkovat široké spektrum příležitostí a jeho skutečné dispozice se dříve či později vyjeví.“

Vlasta Merkova -prosím nejmenovat: „Dobrý den. Mohl by jste mi odpovědět na můj dotaz,i když zrovna nesouvisí s tématem? Chlapec ve věku 2a3/4 roku - neřekne VŮBEC ŽÁDNÉ SLOVO! Je úžasně vnímavý,všemu rozumí,rychle vše chápe a reaguje,ale domlouvá se jen POSUNKY.“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Určitě se obraťte na odborníka - pediatra či psychologa. Bez vyšetření dítěte není možné dát odpověď.“

Mirka Ch.: „Dceři jsou 2 roky a 8 měsíců, do MŠ zatím nechodí. Má starší téměř 6ti letou sestru a roční sestru. Svým chováním je schopná "řídit" jak tu nejstarší, tak tu nejmladší a ony jí opravdu následují jak kuřátka svou kvočnu. Např. při hraní, kdy naše prostřední zavelí "hele, pojď" a ony jdou za ní do pokojíčku a dělají, co ona chce. Stejně tak je schopná "zdirigovat" svého bratrance, kterému je již 8 let. Obecně je dcera docela tvrdohlavá, brání si např. svoje oblečení, hračky. Obě zbylé dcery tak nějak poslouchají (se spaním, s jídlem...), zatímco prostřední je prostě svá. Nepůjde spát, když přece nechce. Je to možný budoucí leader? A jak ji případně "nezkazit?"“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Ano, to jsou znaky spontánního leadera. Je to na jedné straně dar, z druhé strany výzva pro vychovatele. Doporučil bych odpozorované situace příležitostně s Vaší dcerou probírat - úměrně jejím věkovým možnostem hovořit o tom, jak se cítili ostatní, kdo měl jaké role, jestli se společná práce podařila. Držím palce.“

Kalika: „Tak se nad tím zamýšlím - není to předčasné a zbytečné? Nechat dětem krásné dětství bez jakéhokoliv škatulkování je pro ně to nej-nej. Pracovala jsem 42 let ve školce a vím o čem mluvím.“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Osobně se domnívám, že pokud dítě projevuje nějaký talent (v případě leadershipu se jedná o interpersonální inteligenci), není třeba odkládat výchovné podněty na později. Současně nikomu žádné role nevnucujeme. Spontánní, každodenní situace ve třídě nakonec budou nejlepším zdrojem sociálního učení dětí.“

Kama: „Ucitelka me rekla ze dcera je kapo ve třídě. Myslíte si ze je lídr? Ona je přitom stydlivá. Ale vymyslí dobre hry“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „V rodině se často dítě projevuje odlišně než v kolektivu. Ale pokud je "kápo", měla byste si toho všimnout, když máte doma nějakou dětskou návštěvu.“

Jana: „Dobrý den, pane doktore. Lze tohle "ztracené" lídrovství najít v dospělosti? Nebo to je dáno pouze zkušenostmi člověka, že se stane lídrem, třeba ve 30ti a později. Kdy se vlastně projeví ta naše snaha, práce, výchova, láska a všechno to, co dětem dáváme nebo se snažíme předat. Nemyslím to tak, že to chci, aby se to vrátilo mi v pozici v péče o rodiče, ale aby děti měly krásný a kvalitní život.“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Celý život budou přicházet různé výzvy, jak ve veřejném, tak v rodinném/osobním životě. Pokud je vezmete pevně do svých rukou, s rozhodností a odpovědností, pak jste leader. A nezáleží na věku.“

Terezie: „Dobrý den, jak komunikovat s dcerou (7 let) situaci, kdy její spolužačka plynule přechází z leadershipu do organizování, ovlivňování dceřiného školního života... Nabádám ji, aby kamarádce vždy řekla, když s něčím nebude souhlasit a také, že si může najít jinou kamarádku, která jí nebude organizovat život...“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Leadership není manipulace. Leader by měl na sebe vždy vzít odpovědnost za ostatní, které vede. Pokud se Vaše dcera dokáže vzepřít závislosti na kamarádce, vymaňuje se z role následovníka role a naopak si otevírá prostor pro vlastní leadership.“

Jarmila Jesenická: „Hezký den - kde je podle vás největší problém ve výchově dětí právě v MŠ - jde o to, že dětem je snižováno sebevědomí?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Když dětem přiznáme a zvědomíme jejich silné stránky, budujeme u nich zdravý sebepostoj k vlastní hodnotě. To je myslím důležitým cílem výchovy.“

Zdenka: „Dobry den, jak pracovat s clovekem, ktery mel jako maly vysoky leadrovsky potencial, ale nebyl rozvijen a byl spise utlacovan, ma ted tedy nizkou miru sebevedomi. Tento clovek (32let)se nerealizoval ve vhodnem oboru a v tuto chvili tape, jak sam se sebou nalozit. Jak pracovat s takovym clovekem a je mozne s tim jeste neco delat?“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Asi nikdy není pozdě. Ale dětství je obdobím veliké tvárnosti a otevřenosti, takže úspěchů v (sebe)výchově dosahujeme mnohem snáze.“

JanaMah: „Pane doktore, může se stát, pokud u dětí jejich vůdcovské touhy zaznamenáme, ale v životě se jim nedostane šance je naplnit, že kvůli tomu v životě neuspějí a dostávají se tak do pozice arogance, hněvu a strachu? Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Jana Mahlerová“

PhDr. Jan Voda, Ph.D.: „Leadership u sebe rozvíjíme tzv. sociálním učením. A každé učení je neodmyslitelně spojeno s nezdary a chybováním. Patří k povaze leadera, že ho takové situace neodradí a naopak v nich nachází zdroj poučení. Každého neúspěch zamrzí, ale opravdový leader jde dál, aniž by upadal do trudomyslnosti.“