Sama doma

Záznam chatu ze středy 10. února 2016

GF: „Od jakého věku by měl být člověk digitálně gramotný? A kdo jste - není pod Vaším jménem napsána funkce Vaše, prac. zařazení - jen téma diskuse.“

Michal Černý: „Dobrý den, to je velice podobné jako u jiných gramotností - není to nic definitivního, jinou míru digitální gramotnosti lze žádat od předškoláka a jinou od dospělého člověka. Jde tedy o oblast, ve které se vzděláváme celý život. PS: Případnou vizitku lze najít zde: http://www.muni.cz/phil/people/268947“

PONY: „Která země na světě je na tom nejlépe s digitální gramotností a která naopak nejhůře?“

Michal Černý: „Nejlépe jsou na tom země jako Finsko, Dánsko a další země Severní Evropy, ale také třeba Singapuru a dalších progresivních Asijských zemích. Byť v různých oblastech lze pod tímto pojmem z hlediska praktické náplně vnímat něco trochu jiného. Nejhůře jsou na tom pochopitelné země tzv. třetího světa.“

ANTI: „Vím o případu, kdy se studenti technické fakulty smáli studentům netechnické fakulty na jedné univerzitě, jsou to hloupé předsudky, co si o tom myslíte?“

Michal Černý: „To je složitá otázka, která souvisí s tím, co je to vlastně vzdělanost a k čemu studium slouží, zda jde o soukromý nebo veřejný statek atp. Dle mého názoru jde o nepochopení toho, k čemu univerzita vlastně slouží. Více to vypovídá o studentech technické fakulty než té humanitní. Obě oblasti lidského poznání jsou pro pěstování lidského ducha důležité a nedají se snadno porovnávat. Soukromě soudím, že jde většinou o nevinné žerty či soutěživost mezi studenty, než něco vážně myšleného.“

PK: „Dobré odpoledne. Která kompetence spadající do digitální gramotnosti by podle Vás měla být u dětí rozvíjena nejdříve? Děkuji“

Michal Černý: „Tradičně se do ní řadí informační gramotnost, počítačová gramotnost, mediální gramotnost atp. Jde tedy o relativně složitý a provázaný balík témat. Může jít třeba o schopnost pracovat s vybranou technologií a přitom jí dát sociální rozměr. Myslím, že dítě ve věku okolo tří let, by mohlo umět zvolit jednu ze známých (například tří až pěti) výukových aplikací a používat ji, nebo pochopit, proč se nemůže celý den dívat na videa na tabletu. Jde tedy o zcela praktické dovednosti. Děti by měly vědět, že technologie jsou běžnou součástí jejich života, že slouží pro vzdělávání, práci i zábavu a postupně se v tomto rámci učit pohybovat.“

Alča: „Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat jestli pokud nějaká společnost po mě chce uvést do objednávky moje datum narození tak jestli je možné nějak zneužít datum narození? děkuji za odpověď“

Michal Černý: „Dobrý den, přinejmenším je to pro ně zajímavý údaj z hlediska distribuce reklamy - pokud je člověk senior může mu nabízet zcela jiný druh zboží (a jinak strukturovaný leták) než u dvacetiletých.“

SKINF: „Dá se digitální gramotnost nějak měřit?“

Michal Černý: „Dobrý den, měří se špatně. Ale pokud si zadáte vyhledávací dotaz "Digital Literacy Standards" naleznete řadu standardů, které tento fenomén popisují. Jsou spojené s tzv. kompetencemi (respektive kompetenčními modely), tedy konkrétními činnostmi, které člověk musí splňovat, aby byl gramotný. Ale jak přesně změřit, zda umíme napsat dokument v textovém procesoru nebo umí najít nějakou informaci na Internetu? Ale v rámci konkrétní situace to alespoň částečně měřit lze.“

InnerS: „Jaká je v současnosti digitální gramotnost v ČR?“

Michal Černý: „To je velice komplikovaná otázka, ale v obecné rovině lze říci dvě věci: 1) Existuje zde dlouhodobý politický projekt, který se odráží jak v oblasti národních, tak také celoevropských strategiích, včetně různých projektů na jejich rozvoj. Postupně se se přechází od prostého budování rychlého internetu, ke komplexnějšímu pojetí a vzdělávání. 2) Z dat, která máme ze škol, lze říci, že naši žáci na tom nejsou špatně (naopak patří ke špičce), ale znalosti nemají ze školy, což je velice zajímavé. Stále je zde ale určité zpoždění za Západním světem, který má náskok jak v oblasti technologií a infrastrukturu, tak také v oblasti vzdělávání.“

Martin K.: „Dobrý den, jak lze zjistit důvěryhodnost informací nalezených na internetu? Doporučujete spíše zahraniční stránky? Jaké země? Děkuji za odpověď.“

Michal Černý: „Dobrý den, možností existuje více- jednou z nejjednodušších je analýza toho, jak zpráva vypadá (Jsou například v nadpisu citoslovce, vykřičníky, expresivní výrazy? Pak zřejmě nepůjde o zcela dobrý zdroj), zda nemanipuluje s daty, jakým způsobem je ozdrojovány atp. Ověření je vhodné i na zahraničních médiích, jako jsou BBC, WSJ či CNN, které mají vysoký odborný kredit, ale například u tuzemských zpráv je něco takového v podstatě nemožné. Ale ani ony nemusí být stoprocentní jistotou. Užitečná je také otázka - co tím autor textu či server sleduje? Podle tohoto kritéria se lze často velice efektivně filtrovat.“