Sama doma

Záznam chatu z pondělí 27. dubna 2015

Světlana Hnilicová: „Dobrý den, náš syn byl vždy milý a příjemný. Vyniká ve sportu. Teď .když je mu 10 let se začal vztekat při prohře. Mlátí raketou a je nepříjemný na nás rodiče. Jsme s manželem naprosto zoufalí. Existuje nějaký recept? Předem moc děkujeme.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, váš syn je nyní v citlivém věku, zkuste si se synem promluvit jako "s dospělým partnerem" v komunikaci. Doporučuju na popovídání si zvolit klidnou chvilku, kdy vy - jako rodiče - a ani váš syn nebudete pod tlakem. Naslouchejte a pokuste se podívat na jeho starosti jeho pohledem. Co se změnilo, jak uvažuje, co mu případně nevyhovuje, že má potřebu být nepříjemný a mlátit s věcmi.“

Lejla: „Dobrý den může hyperaktivní dítě chodit do normlání školy?“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, ano, může, ale doporučuji v každém konkrétním případě se poradit a posoudit situaci individuálně, např. s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo školním psychologem.“

Petra: „Dobrý den p. Rudolfová, jsem po druhé vdaná , s druhým manželem máme 19.měsíční dceru a pak mám z prvního manželství 11 letou dceru. Pozoruji od narození druhé dcery změnu povahy starší dcery a neustálé drobné konflikty s manželem. Chtěla bych poradit, myslíte, že se to časem urovná mezi manželem a starší dcerou )a nebo je lepší si zajít někam poradit? Děkuji moc za odpověď a krásný den , Petra“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den Petro, pokud máte nějaké pochybnosti, určitě nic nezkazíte tím, že nebudete jenom čekat a dojdete se poradit, nebo si jenom "popovídat", srovnat si myšlenky a možná také díky tomu uvidět situaci doma z jiného úhlu pohledu, třeba dcery nebo manžela ...“

Tereza: „Dobrý den paní magistro, syn je v první třídě. Je narozen v srpnu, ale v PPP i ve školce nám bylo doporučeno jej do školy dát. Co se týče prospěchu, daří se mu. Jenomže jakmile přijde do družiny, všechno z něj spadne a začíná zlobit. Zlobí dle paní vychovatelky, ale pouze proto, že se snaží napodobovat ty nejzlobivější děti a taky děti starší. Teď se nám i stalo, že začal špatně vyslovovat R, protože jeho kamarád R neumí. Dostává i mlatu, nechá se bít a když se ho zeptáme, proč se nekamarádí s jinými dětmi, řekne, že s nimi není legrace. Bohužel se asi poslední dva měsíce budí v noci. V tu nejhlubší noc začne křičet takovým způsobem, jakoby mu někdo trhal nohu. Pokud si s ním v pokoji někde nelehne, neusne a provzlyká celou noc. Nevím, zda to souvisí se školou, vždycky mi tvrdí, že se mu ve škole líbí, ale začínám mít trochu obavu. Navíc poslední dobou jej přestává všechno bavit, stále se vzteká, nechce se učit nové věci, jen křičí, že to neumí. Chtěla bych jen od Vás vědět, zda by v tomto případě bylo dobré navštívit psychologa, či takové chování patří k tomuto věku a máme vyčat. Jen pro úplnost, má 20ti měsíční sestru. Děkuju.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, návštěvou psychologa nebo psychoterapeuta určitě nic nezkazíte, naopak. Pro každé dítě je první třída náročná - nejen z hlediska učení, ale právě z pohledu celého režimu školy - družiny - domácí přípravy, změnou kamarádů...“

Růžena Písková: „Dobrý den, dovolte, abych se zeptala: Chlapec (10 let, 4. třída, Praha 4) má z několika míst potvrzenou diagnózu "vývojová dysfázie". Ve škole má od první třídy výrazné problémy (špatné čtení, psaní, nezájem o naukové předměty, problémy s výtvarnou výchovou, současně nechuť chodit do školy, denní hysterické scény před odchodem, pláč, smlouvání apod., vztahové problémy ve třídě, ubližuje spolužákům atd.). Matka usiluje o vytvoření individuálního vždělávacího plánu a přidělení asistenta pedagoga. Třídní učitel, který skoro denně volá a hlásí problémy, však toto nepovažuje za nutné. Dítě prošlo vyšetřením v ped.psych. poradně, která vydala řadu doporučení pro práci s dítětem a doporučila i asistenta. Škola však z navrhovaných doporučení nepřijala prakticky nic a přidělení asistenta podmínila vyšetřeními v PS Centru. Dítě však tato vyšetření velmi špatně snáší a přímo Ped.Psych. poradna vyšetření tohoto typu kvůli špatné reakci dítěte nedoporučila. Jak za současné situace by měla matka postupovat, když třídní učitel odmítá spolupracovat a pouze píše dítěti další poznámky? Kam se může matka obrátit při hledání vhodnější školy? Jaký je postup v případě, že rodič se snaží spolupracovat, ale škola problémy dlouhodobě bagatelizuje a neřeší? Děkuji Vám za odpověď a přeji pěkný den.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, určitě kontaktujte školního psychologa a ředitele školy a postup a doporučení PPP konzultujte s vedením školy.“

Hana: „Dobrý den,mám skoro 14 letou dceru,které je asi tak měsíc každý všední den ráno špatně-na zvracení,někdy se dokonce i pozvrací.Po zdravotní stránce je v pořádku,takže to zřejmě bude psychika.Kam se můžu obrátit o radu? Děkuji“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, doporučuji se obrátit na psychoterapeuta ve vašem okolí, se kterým by si dcera mohla sama nebo spolu s Vámi promluvit.“

Martina B.: „dcera už přes tři měsíce nechce chodit ven, nemůžu ji dostat ani do poradny. co mám dělat? je jí necelých pět let.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, zamyslete se, jestli se něco v poslední době nezměnilo - u vás doma, v rodině, v okolí, v mateřské škole....Jako matka máte za dceru zodpovědnost, proto můžete oslovit i např. dětského lékaře nebo psychoterapeuta a svoji starost konzultovat. Buď sama nebo také v přítomnosti dcery. Je poté na odborníkovi, aby "pohlídal" rozhovor tak, aby byl citlivý a přitom funkční, i když bude rozhovoru přítomna dcera.“

AK: „Co je podle Vás ve vztazích mezi rodinou a školou nejdůležitější?“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, mezi rodinou a školou je určitě důležitá důvěra a otevřená komunikace. A to jak učitel, tak i rodiče a žák. Žádnou stranu nelze opomíjet.“

romča: „Dobrý den, máme dvě děti starší dceru( 9 ) a syna 6. Dcera chodí do 3 třídy ze začátku byli jedničky ale nyní už bojujeme ve 3 předmětech. Kdy dceři hrozí 3. S manželem jsme ve výchově v koncích , řešíme denně drzé, panovačné, chovani,odmlouvani , vždy poslední slovo ma dcera. Okukuje to od ni i syn. Ma neustále připomínky ze ji máme malo radí a že bracha se ma lépe. Nerozmazlujeme je a jsme spravedlivý k oboum. Mám pocit že je chováním už v pubertě jako 15 léta. Jaký je Vaš názor . Máme čekat že to bude ještě horší .? Děkujeme moc.přeji pěkný den.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, doporučuju navštívit psychoterapeuta, který může pracovat s celou rodinou a může vaši rodinu podpořit a pomůže také dceři, u které se očividně (vzhledem k prospěchu) něco změnilo.“

Monika Horáková: „Dobrý den mám problemý furt hadame si s manželem že já furt slibovala vescko a nic nevyšlo a já lžu...nevím jak mám omluvit na manžela?Jsem neslyších a manžel slyších.chci poradit na manžela do pořadku.omlouvám se že špatně píšu věty tak doufam rozumíte Vám.Mužete poradit jak mám udělat.Mám stres a nervi atd muj manžel pořad plače já sem hodná ale lžu...děkuji za pochopení.Monika Horáková......“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den paní Horáková, vyhledejte odbornou psychoterapeutickou pomoc nebo např. manželskou poradnu, které byste mohli s manželem přiblížit svoji situaci. Podstatné je také to, jestli chcete nějakou změnu Vy, nebo právě Váš manžel, nebo oba společně. Zda spolu můžete před sebou otevřeně mluvit, nebo spíše v počátku potřebujete právě individuální konzultace.“

Monika: „Dobry den, pani Mgr., sestileta dcera velmi tezce zvlada nove situace, mista,akce, velke mnozstvi lidi,...pokud uz je nekde podruhe, misto, kolektiv nebo prostredi zna byva to lepsi,...zapis do skoly sice zvladla, ale bylo to pro ni velmi psychick narocne,...myslite, ze je nutne navstivit psychologa ci vyhledat nejakou odbornou pomoc? mam obavy jak zvladne vstup do skoly. dekuji Vam za odpoved“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, konzultujte prosím s pedagogicko-psychologickou poradnou, kde je k dispozici psycholog i školní pedagog. Určitě také můžete vyhledat rodinného psychoterapeuta. Důležité je to, aby zmizely i vaše obavy, jako rodičů.“

Martina Sadilová: „Dobrý den, dcera má velké problémy ve škole se spolužáky již asi rok. Má ranní nevolnosti a nechce se ji do školy. Hraje na kytaru, sportuje a v těchto kolektivech problém nemá. Chtěla by přestoupit na jinou školu. Je v sedmé třídě. Jinak je velmi společenská, baví ji práce s dětmi. Nevím jak to v rychlosti popsat. Vím, že situaci musím rychle řešit. Byla by možná osobní konzultace s Vámi? Prosím o kontakt. Děkuji moc za odpověď.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, ano, osobní konzultace je možná, kontakt na mě Vám dají v redakci, nebo mě najdete na webu po zadání mého jména. Děkuju.“

Lenka: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, když člověk jde k psychoterapeutovi, kolikrát asi tak ho musí navštívit (nejmenší počet návštěv) během kterých dojde k vyřešení problému? Dá se někdy problém vyřešit během jedné návštěvy? Děkuji za odpovvěď.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, ano, i jedna návštěva může pomoci. Kolik návštěv celkem - toto je individuální a na tuto otázku by Vám měl odpovědět psychoterapeut. Obvyklé je domluvit se např. na 3-5 návštěvách, po kterých už můžete sama dobře hodnotit změny a pokroky, vývoj terapie. Tj. sama už budete vidět, jestli se děje pokrok a jestli jsou Vám terapie užitečné a má smysl v nich pokračovat.“

Soňa: „Prosim pri cteni nejmenovat. DekujiDobry den,chtela bych se zeptat jak se branit proti sikane ze strany p. ucitelky z materske skolky.Jsem babicka,ale co jsme si prozili, kdyz vnuk chodil do skolky to byla hruza.Vnuk byl a je zivejsi dite,ale ve skole ma dobre vysledky.A nemuze dcera nic delat,protoze ma jeste jedno dite,ktre k nasi smule bude mit tu smou p. ucitelku. Dekuji za odpoved.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, určitě informujte vedení mateřské školy, pokud by nepomohlo, informujte zřizovatele MŠ.“

Katerina: „Dobrý den, dcera ( 6 let) je dle mého názoru docela hodně úzkostná, panika u zubaře, u nového lékaře,strach z něčeho nového, momentálně nechce do školy, protože má obavu z neznámého, školka už je pro ni jistota.. když třeba syn má uraz, začne křičet, doslova děs v očích, bojí se bezdomovců, opilých lidí, našla bych toho hodně.. co s tím?? nějaké léky?? má problém spolupracovat ( ted myslim navstevu psychologa), na logopedii až po dlouhe době zacala spolupracovat.. mám torchu obavu, jak pak bude zvládat tolik nových podnětů ve škole.. na stres reaguje panikou..“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, poraďte se s pediatrem, kterého odborníka Vám doporučí. Zda psychiatra či psychologa nebo psychoterapeuta.“

Klára: „Dobrý den, má dcera asi měsíc má noční můry nebo děsy, vždy si sedne, pláče, je zmatená bojí se, má propocené pyžamo, třese se. Když ji hladím a uklidňuji, tak zase usne. Ráno o ničem neví. Ale začala se bát i přes den a prosila mě, že by chtěla jít na psychoterapii. Překvapilo mě, že to takhle řekla, její 11 let. Když strachy nepřestávaly, objednala jsem ji k psychologovi. Když jsem jí řekla, že jsem ji objednala, úplně ztuhla a potom a nechtěla, aby se to někdo dověděl. Od té doby14 dní spí celkem klidně , jen občas si sedne a je zpocená, ale už nebrečí ani nemluví o strach přes den a už o strachu nemluví. (Na tabletu se tajně koukala na nějaký strašidelný film a od té doby se bála, že ji někdo honí). Myslíte, že s ní mám přesto jít do poradny? Kdybych neviděla, jak je v noci zpocená a celá se třese, řekla bych, že si to celé vymyslela. Nebo se teď bojí jít do poradny a ten strach v sobě potlačuje? Nevím Děkuji předem za odpověď.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, Vaši dceru opravdu mohla uklidnit již ta možnost, že si může jít někam popovídat, že ji Vy nasloucháte a že jí chcete pomoci. Pokud strachy přetrvávají, doporučuju vyhledat psychoterapeuta. Nevím, jestli poradna pomůže...Dceru pozdravujte, chodit si povídat s psychoterapeutem není ostuda, naopak, je to běžná věc.“

Lenka: „Dobry den pani Rudolfova, mam ctyrletou dceru, ktera se me od nastupu do skolky velmi casto dotazuje, jestli jsme kamaradky. Neustalu ji ujistuju, ze kamaradky jsme a vzdycky budeme. Vim, ze ve skolce se to hodne resi kamaradku a nekamaradka, ale mam strach, jestli neco nedelam spatne, kdyz se neustale potrebuje utvrzovat o nasem "kamaradstvi". Co si o tom prosim myslite?“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, určitě dceru ujišťujte. Jste maminka a kamarádka v jedné osobě. Jako maminka ji vychováváte, mazlíte, usměrňujete, oceňujete...a jako kamarádka: vždy u Vás má dveře otevřené a kdykoli za Vámi může přijít s čímkoli a budete jí naslouchat a společně můžete potom hledat případně řešení.“

Alexander: „Po rozvodu byl syn svěřen do péče matky. Se mnou je každou středu ,kdy chodíme na cvičení a každý druhý víkend. Opakovaně je problém, kdy má jít zpět k matce. Je to s pláčem, že mne nechce opustit a chce být pořád se mnou. Moc mne to trápí, snažím se mu to vysvětlit, že maminka ho taky moc ráda, ale moc to nepomáhá. Co se dá v tomto případě dělat?“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, promluvte si s matkou, zda jí syn nedělá to stejné. Domluvte "stejné" postupy a komunikaci směrem k synovi, je-li to možné. Nepíšete, jak se syn starý...“

D. Francová: „dobrý den, mám syna v první třídě a naštěstí probíhá vše bez problémů-je to klasická vesnická škola, kde jsou děti spolu od malička, takže bych řekla, že je vše ok (ani paní učitelka nemá žádné poznámky k prospěchu, chování...). Jediné, co řešíme, je skřípání zuby. v podstatě zubařka žádné řešení nemá, takže se domnívám (a myslím, že jsem to i od někoho slyšela), že by to mohlo být "stresem"(vím, že první třída je náročná, i když je vlastně vše v pořádku, do toho koníčky, jiná organizace dne..., třeba se to uklidní, ale aby neměl do té doby po zubech ;-). mohu se vás zeptat na váš názor? díky, DF“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, pokud už jste znepokojena, promluvte i s paní učitelkou, psychologem.“

Petra P.: „Dobrý den, syn má 8. let, je ve druhé třídě a paní učitelka si neustále stěžuje, že je nepozorný a pořád moc hravý. I při písemkách, jeden týden dostane jedničku nebo dvojku a další týden z toho samého 4. Co dělat, aby ho škola více bavila, zaujala. Zkoušela jsem to po dobrém v rámci odměn i po zlém např. zákaz tv, ale nic se nezabralo. děkuji.“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, obraťte se na pedagogicko-psychologickou poradnu, která může posoudit (psycholog, školní pedagog), zda jde o běžnou nepozornost, nebo je potřeba se synem dále, jinak pracovat.“

Klara Kodetova: „Dobry den,pani Rudolfova,mame doma triletou holcicku. Obcas ma, podle meho nazoru,velky strach az tres z beznych veci (napriklad kamion). Je to v tomto veku bezne,nebo ji to mohu nejak vysvetlit,ci jinak pomoci? Dekuji a hezky den!“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, povídejte si s dcerou, takto malé děti prakticky hltají každé Vaše slovo. Můžete spolu mluvit i o strachu, čeho se bojíme, čeho je zbytečné se bát. A že to také někdy dobré se bát (např. kamionu, který jede po silnici se bojím, proto zastavím a nejdu do silnice) a někdy zbytečné (kamion, který stojí a je dobře zabržděný, není důvod se bát). Že i Vy máte někdy strach, že každý má někdy strach a že je potřeba nemít strach velký, nebo neopodstatněný. Pokud by strach, třes nepolevil, vyhledejte konzultaci.“

Lucie: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak pomoci své dceři ve 3. třídě. Má malý třídní kolektiv - 9 dětí a často chodí ze školy ztrápená. Děti ji odmítají, pohaní, co má ráda, zažívá různé druhy manipulace a pletichaření. Šikanou bych to zatím nenazvala, ale hodně ji to zraňuje a trápí. Se školou komunikujeme, pracují na nápravě. Jak dceru podpořit posílit?Děkuji, Lucie“

Mgr. Klára Rudolfová: „Dobrý den, s dcerou mluvte, že už situaci řešíte, Vy i škola. Posilujte její dovednosti a silné stránky, chvalte ji, všímejte si, co jí jde a co dělá ráda, co ji baví a mluvte o tom. Pokud se budete cítit jistější, vyhledejte psychologa nebo psychoterapeuta mimo školu.“