Chat

spouštěče stresu

Lucie Kolaříková

Záznam chatu z úterý 21. dubna 2015

Lenka: „Dobry den,chtela bych se zeptat na dlouhodoby stres. Jako mala jsem si prozila hrozne detstvi. Do dospelosti pocituji bezduvodne uzkosti a neustaly strach. Je mozne ze trpim dlouhodobym stresem? Mela bych navstivit psychologa nebo si muzu pomoci sama?jaky muze mit dlouhodoby stres nasledky?Dekuji“

Lucie Kolaříková: „Stres a strach jdou ruku v ruce, strach může být důsledkem dlouhodobého stresu. Dlouhodobý stres má negativní dopad na psychiku i tělo, je dobré ho léčit. Psycholog Vám může pomoci rozklíčovat důvody vašeho stresu/strachu a najít metody, jak s ním pracovat. Podívejte se i na můj online program Přijímám svůj strach na stránkách zenyzenam.cz, pokud chcete vyzkoušet pracovat samostatně.“

Lucie: „Jak se proti stresu bránit.“

Lucie Kolaříková: „nebránit se, prozkoumat, zjistit, co ho spouští a spouštěče vnější řešit/odstranit, a vnitřní spouštěče zpracovat (téma dnešního vysílání)“

Pavlina Valentova (Malerova): „Ahoj Lucko, ve stresu nejsem, jen te chci pozdravit a rict ti, ze ti to moc slusi, jsem ted na materske, tak obcas koukam na Sama doma a je fajn videt znamou a milou tvar, Pavlina ( zname se z CNP :-)“

Lucie Kolaříková: „Ahoj Pavlíno :)). Gratuluji k mateřství a super, že ve stresu na rozdíl od ostatních maminek nejsi :)). Lucka“

Michaela: „Dobry den, jak se naucit mit se rad? Chci kazdemu vyhovet a pak nestiham a jsem neprijemna na sve blizke a pak se zlobim sama na sebe! Dekuji“

Lucie Kolaříková: „Doporučím svou knihu Učebnice sebelásky, je to praktická kniha :).“

Simona: „Dobrý den paní Kolaříková,chtěla bych se poradit,jak pracovat s obavami z porodu.Přiznám se,že od minulého týdne vím,že budu rodit ve čtvrtek,zítra mám nástup do porodnice a jsem neustále ve stresu,bojím se,zda zvládnu bolest při porodu.Poradíte mi nějaku fintu,jak se s tím srovnat a snažit se být v klidu?Děkuji moc.“

Lucie Kolaříková: „Zastavujte své myšlenky, kdykoli přijdou - vážně, chce to disciplínu. A jděte si svůj porod užít, zvládnete to. Jistě nemáte zapotřebí, aby byly problémy, tak v sobě vytvořte klid co největší. Pozorností jdětě do těla, pozorujte například svůj dech, když budete nervózní. LK“

Kateřina: „Pro mě momentálně nejtěžšší, jak se vyhýbat stresu při třech malých dětech, neumím zachovat klid, děti mě dokážou velmi vytočit. Lítají mi myšlenky,co dělám špatně, nebo zda to jinak nejde, nemůžu jim být pořád plně k dispozici a umožnit jim 100% pozornost..“

Lucie Kolaříková: „To je ve vašem případě normální, tři děti vás v klidu nechat nemohou. U vás by mohlo být účinné přijmout naprosto zodpovědně a vědomě fakt, že JSTE SI VYBRALA BÝT MAMINKOU TŘÍ DĚTI, tedy i fázi v životě, která bude stresující. Skutečné přijetí vlastní situace přináší pokaždé silnou dávku další energie, kterou pro ně potřebujete. Další metody na práci se svým myšlením/stresem/strachem/sebeláskou najdete v Učebnici sebelásky.“

Patricie: „Dobrý den, Můj táta je pedantský na to, aby byl na místě včas Když máme jet na návštěvu je nepředstavitelné, aby jsme dojeli pozdě za druhé by se pro všechny doslova rozdal, ačkoliv by ti druzí pro něj nehli prstem. Je díky tomu často ve stresu dá se pomoci? Děkuji za odpověď“

Lucie Kolaříková: „Dá se pomoci - Vy mu můžete dát informace, ale tam to končí, pak si musí pomoci sám. Jeho stresory budou pravděpodobně "snaž se" a "buď milý". Je důležité, aby se učil přestat snažit dělat vše skvěle (například včasné příchody za každou cenu), a aby se vůči svému okolí naučil vymezovat a uměl říci ne. Pro Vás - zkuste se podívat na svůj vlastní stresor, také by to mohlo být "buď milá", protože se takto staráte o svého tatínka, který je však dospělým člověkem. Kdybyste se o něj nestarala, Vaši lásku k němu by to nijak nezpochybnilo. Zdraví LK“

Katka: „Proč svatby ve mě vzbuzují pláč a ne radost. Když se ostatní usmivaji já placu“

Lucie Kolaříková: „Netuším. TiP: zkuste zkoumat, co Vám v životě chybí, možná právě nějaká ta radost, že Vás tto rozpláče. Ale může za tím být i něco jiného. Pozorujte, co Vám chybí a s tím už se pak možná dá pracovat. Vaše otázka je spíš pro věštce než pro psychologa :). LK“

lucie: „Omlouvam se, prvni dotaz asi neprisel. Co se stresem ve skolce, mozna strachem, kdyz se dite zacalo pocuravat a nebylo to. Zmenit skolku?“

Lucie Kolaříková: „Počurávání můžu mít různé důvody, které by bylo dobré společně s psychologem prozkoumat a řešit. Pokud se skutečně ukáže, že je to školkou (nezdá se mi to tak jednoznačné), tak změnit školku, jistě. Nebo společně v poradně najdete jiné , ještě lepší řešení. LK“

Katka: „Dobrý den, můj velký spouštěč stresu je mateřství, syn je chtěné dítě, je zdravý a veselý (zlobí jako každé dítě), ale já se se svojí rolí matky nedokážu vyrovnat, mám pocit, že nejsem dobrá matka, poradila by jste mi, prosím“

Lucie Kolaříková: „Vaším spouštěčem není mateřství, ale VÁŠ POSTOJ K NĚMU. Když se takto nepřijímáte, je třeba se to naučit, protože matkou už zkrátka jste, nedá se nic dělat :). Přečtěte si Učebnici sebelásky, nedávno vyšla a je praktickou knihou k tomu, jak se naučit přijímat sebe sama. LK“

Lenka: „Dobrý den, jak to natrénovat u dětí? 10 let a je perfekcionalista (nezvládá známky 2 a hůř, přestože už je líp)...“

Lucie Kolaříková: „Stále dítě přijímat s tím, když je nedokonalé, stále dávat najevo lásku nezávislou na výkonnosti. A pak už to přenechat jemu, protože děti si svůj příběh spřádají také a nemůžete to všechno vytvořit a zachránit sama :). Takže bezpodmínečná láska, ale nechte mu také jeho lekce :). Vždyť nemusí být dokonalý :). LK“

Zuzana: „Jak obstát v ženském pracovním kolektivu,když jsem se po několika měsících rozhodla nebýt vždycky " k dispozici."Zdravím a děkuji.Z.“

Lucie Kolaříková: „Záleží na tom, co to v osazenstvu způsobuje, což nevím. Nejprve zůstat u svého nového postoje a neočekávat jejich souhlas, časem si to buď všechno sedne (ostatní potřebují vždy čas, než si zvyknou na naše změny), nebo sama dozrajete k tomu,že chcete odejít. Teď se o nic nestarejte, jen stůjte za svým a hledejte způsoby, aby to bylo slušně vyjádřené, ale jasné :). LK“

Naďa: „Přeji hezký den. Chtěla jsem se zeptat, kolika % je stres dědičný. Děkuji“

Lucie Kolaříková: „Nevím procenta dědičnosti, ale každopádně rodiče předávají svůj způsob, jak zacházejí s realitou (v klidu, ve stresu) a své vnitřní nastavení a děti to přebírají. LK“

Lenka: „Dobrý den, prosím mám dceru ve věku 7 let a ve škole je ctižádostivá a pokud dostává 1 tak dobrý a pak někdy se jí to nepovede a dostane 1- a už je s toho zoufalá a začne mě jako mamince vyčítat,že jsem se s ní neučila a celkově je na mě hubatá a já se snažím s ní vycházet ,ale nějak nám to nejde.Prosím o radu jak na ní?Děkuji“

Lucie Kolaříková: „To je moc obecná otázka, týká se dvou větších témat (jednání dcery a ctižádost dcery) potřebovala bych toho vědět mnohem víc. Každopádně k její výkonnosti - potřebuje co nejvíce přijímat bezpodmínečně, cítit, že je milovaná (oběma rodiči), i když není dokonalá. A také pokud je člověkem zaměřeným na výkon, tak ji také nechte makat a podporujte ji v tom, může to být přímo v ní :). Snažte se ji poznat, pochopit její potřeby, třeba jí něco zásadního nevyhovuje, obvykle se děti cítí nějak omezované, proto tak jednají. A pro Vás: nemá to být na Vás bič, co píšu, nesnate se být perfektní matkou, stačí jen dělat to nejlepší v každé chvíli :). LK“

Marina: „Dělám náročnou práci, jsem hodně vytížená soudní tlumočníce. Po dvou měsicích práce jsem hodně psychycky unavená. Proto po dvou měsicích si udělám týden dovolené. Fungovalo to dobře 2 roky. Teď to už tolík nepomáhá. Myslíte, že by byla lepší délší dovolená a třeba jen 2x do roku? Práci si plánují sama, můžu objednávky odmítat. Děkuji. Marina“

Lucie Kolaříková: „Je třeba to vyzkoušet, kolik dovolené Vám bude vyhovovat, jestli stačí dát si více, dovolené. Vyzkoušejte, co Vám udělá dobře a přinese skutečný odpočinek. Možná nestačí jen dovolená, ale nějaké změny v životě, zjistíte to tak, že prozkoumáte, co Vám v životě chybí, kde to není úplně ono :). LK“

Lenka: „Dobrý den, když mi skončila mateřská dovolená s prvním synem, musela jsem řešit hledání nové práce a zároveň i stres odloučení od syna. Cítila jsem v sobě hrozné napětí a hlavně se mi špatně dýchalo a měla bušení srdce, je možné že takový stav může stres vyvolat? Popřípadě jak s tím bojovat když se to objeví znovu? Děkuji“

Lucie Kolaříková: „Oddělení do dítěte a nástup do práce je pro maminku často silně stresující situace! Je dobré se s tím přijmout, nesnažit se být silnější, prožít si všechny emoce a dát si čas, velmi pravděpodobně to odezní, až se nový režim zaběhne. Pokud by se stavy zhoršovaly, změnou jste tedy neprocházela dobře, doporučuji vyhledat psychologa, který touto fází pomůže projít. Myslete na to - je to jenom fáze, zase to přejde :). LK“

Tereza: „Dobrý den, mám dvě male děti do 3 let. Zvladam vše. Jsem i trpěliva. Ale odpoledne už to na me padá,jsem vystresovana,i nepříjemná a velmi me to mrzí. Co mohu dělat? Milují své děti. Mám hodného manžela. Chůvu ale ani jednu. Diky“

Lucie Kolaříková: „Je normální, že už toho máte odpoledne dost. Zkuste sebe sama přijmout i vystresovanou a nepříjemnou, nejen že se Vám uleví, ale také Vás ten stres trochu přejde :). Nesnažte se být dokonalá maminka, stejně jí nejste, nebylo by to lidské. LK“

Veronika: „Dobrý den, chci se zeptat: Příjde mi, že pod stresem podávám ten nejlepší výkon - jsem studentem VŠ, ale zároveň jsem z toho potom úplně vyřízená.“

Lucie Kolaříková: „Hledejte nějaký průsečík: používejte svůj stres jako motor, ale ohlídejte si moment, kdy už to začíná být moc, abyste se nevyřídila a přestaňte pracovat/učit se. Možná vás to postupně donutí i k jinému plánování, zpomalení, větším pauzám, dřívějšímu začátku učení na zkoušky, apod. Je to experiment, tak hledejte a udělejte si ze stresu svého spojence :). LK“

michaela: „Dobrý den.jak bojovat se stresem pred duležitou zkoužkou? děkuji za odpověd“

Lucie Kolaříková: „Na práci s akutním stresem se podívejte na internetu na různé tipy, nebo v knihách. Ale spíš se taky mrkněte na to, proč je ten Váš akutní stres tak velký, to souvisí s dlouhodobými postoji k sobě sama a ke světu. Obecně největší stres je způsobený nedostatkem sebelásky, konkrétně u zkoušek z toho můžou vznikat pocity "jsem neschopný", "nemám na to", "já blbec to zase nechal na poslední chvíli", apod. Přijetí sebe sama a převzít zodpovědnost za situace, které se v životě dějí, to je nejlepší prevence a léčení i pro akutní stres. LK“

Anna: „Dobrý den, mám tři děti a nejmenší je v 1.třídě. Vzhledem k nemocnosti je to náročnější na zvládání. Vzhledem k silnému pracovnímu nasazení jsem nebyla skoro schopna vše zvládat dle mých představ. Vlivem této situace jsem skončila na nemocenské s problémy, u kterých je dle lékařů příčinou především stres. Teď se po dlouhé nemocenské mám vrátit do práce a pociťuji z návratu určitou paniku. Prosím poraďte, co dělat? Moc děkuji za odpověď a přeji Vám příjemný den.K.“

Lucie Kolaříková: „Omlouvám se, ale to je komplexnější téma, na které zde není prostor. Doporučuji spojit se s psychologem, docházet k němu pravidelně, aby vám pomohl učit se řešit stres dlouhodobě ve vaší konkrétní situaci. Je to důležité, abyste nakonec neměla syndrom vyhoření. Nelekám Vás, jen upozorňuji na důležitost věnovat si více pozornosti :). LK“

Petra: „Dobrý den, starší 3,5 dcera žárlí na mladší 11měsíční dceru. Jakmile se otočím nebo odběhnu, mačká jí ručičky atp. Té starší se snažím více věnovat ... stále něco spolu tvoříme, pečeme, navštěvuji s ní odmalička mateřské centrum, cvičení s dětmi, procházky, hřiště, vídáme se s ostatními maminkami a jejich dětmi, ale i přesto mám pocit, že jí nedávám vše tak, jak by si představovala. Nevím, kde dělám chybu. Jinak starší dcera malinkou miluje, pusinkuje, hladí ji a říká, jak jí má moc ráda a ta mladší je zase na starší závislá. Jakmile jí po probuzení uvidí, celá se rozzáří. Děkuji za odpověď.“

Lucie Kolaříková: „Neděláte nic špatně, podle toho, co popisujete. Mladší "vetřeleček" jí vzal navždy její pozici, kdy byla jediná. Je pro děti těžké se vyrovnat s tím, že se mají najednou o lásku dělit. Dávejte jí hodně bezpodmínečné lásky (miluji tě takovou, jaká jsi), nežádejte, aby dělala té mladší maminku, ale aby sama mohla stále zůstat dítětem a nepředpokládejte, že už je velká (někdy se ti starší v porovnání s menším děťátkem jeví už velké a dostanou tak méně péče a jsou na ně kladena očekávání, do kterých ještě nedorostli). A to je vše. Dokonale to dělat nebudete, stačí, když budete jen skvělá máma :). A vaše dcera často nebude plně spokojená, a Vy jí přesto nebudete umět dát víc, a i tak je to v pořádku. LK“

Helena: „Dobrý den,jak bojovat s velkým bušením srdce a stresem,kdy manžel spolu se svými o deset let mladšími a svobodnými kamarády občas ponocuje a ja nemůžu spát,čekám až se vrátí....moc děkuji,hezký den.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, zde není tématem stres, ale to, co váš stres způsobuje - vaše čekání na manžela. Proč čekáte? Jak se u toho cítíte? Jak se cítíte sama se sebou, jak hodně se máte ráda? Zdá se mi to spíš jako téma sebelásky a závislosti na partnerovi, resp neschopnosti odpoutat od něj pozornost, když je pryč. Doporučuji učit se sebelásce, v Učebnici sebelásky píšu i o vztazích - co se v nich děje bez sebelásky a se sebeláskou :-). LK“

Jan Steipe: „Dobrý den. Má stres něco společného s Prokrastinací? Mám pocit, že jakmile se mi blíží termín splnění jakéhokoliv úkolu, tak přichází stres a pak se mi teprve začne dařit plnit úkol. Také stres mi zhoršuje soustředění. Jak to napravit? Děkuji“

Lucie Kolaříková: „Prokrastinace spíš hodně souvisí s tím, jestli ty své úkoly milujete, či ne a jak jste na tom s množstvím své energie - vyspaná/nevyspaná, zrelaxovaná... Je třeba tvořit si takový způsob života, který bude příjemný a nebude v něm třeba prokrastinovat a pak se stresovat. Stres je i určitý motor (eustres), ten je dobré pro výkon využít. LK“

Student: „Když člověk prožívá akutní stres, např. těsně před zkouškou nebo když se dozví nějakou hroznou zprávu apod., jak se s tím stresem vyrovnávat, co pomůže?“

Lucie Kolaříková: „Jakékoli techniky na zklidnění těla a myšlenek. Autogenní trénink, vipassaná meditace, sport (pomalejší běh, jóga). Apod LK“

Svatka: „Dobrý den, jsem úplně přesný přiklad stresu. S kamarádkami organizujeme ve volném čase v našem městě farmářské trhy, dělá nám to velkou radost a dobrovolnická práce nás velmi uspokojuje, bohužel v jednání s radnicí jsme neustále ve stresu, protože nic nejde normálně a vždy na povrch vyplavou šíléné požadavky nebo stresové situace, kvůli řešení některých problémů. Pro nás jsou to důležité věci, které je potřeba vyřešit než bude za 14 dní další farmářský trh, ale radnice má na vše dost času a to je pekelná kombinace. Sama jsem se nyní stala obětí stresu, po 10 letech se mi vrátilo onkologické onemocnění. Opravdu není jednoduché stresu čelit a zvdát se myšlenky, že vše musí být dokonalé. Hlavně to srovnání, že vyvíjíte aktivitu pro blaho občanů jako dobrovolník, radnice pracuje jak pracuje za peníze daňových poplatníků. ;-)“

Lucie Kolaříková: „Bohulibá činnost, která by Vás neměla ničit :). Přeji Vám vše nejlepší na cestě uzdravování. Je dobré hledět, co Vám činnost dává a co bere. Její přínos by měl vždy být větší, než to, co bere/co investujete, maximálně by to mělo být 50:50.“

Eva: „Dobrý den,mám dotaz ohledně manzela.Jsme průměrná rodina,máme 3 děti (15,8 a 1 rok) .Manžel je pracovity a věřím,že mu na nás záleží,ale klade na nás i na sebe obrovské nároky.Dost často je vynervovany a křičí kvůli malickostem. Ke mne se občas chová stejně jako k dětem,trochu jako kdyby mě taky vychovával.Jsem z toho už unavená a ničí to i nás celkový vztah.Deti tíhnou spíš ke mne,coz mi manžel dává za vinu.Ráda bych nás problém nějak vyřešila,ale nevím jak.děkuji za radu“

Lucie Kolaříková: „Omlouvám se, ale není to téma do diskuse, je to velmi komplexní, tak doporučuji spíše pravidelné návštěvy psychologa/poradny, kde můžete jít více do hloubky do vaší rodinné situace. Jen tip pro vás: nemusíte si to nechat líbit, a v tom, jak na to, by Vám mohly pomoci právě návštěvy terapeuta. Přeji Vám vše nejlepší.“

L: „Dobrý den, v poslední době je u mě toho stresu tolik, že už se to promítá i do mého zdraví. Vím, co u mě stres spouští, ale nevím, jak se s ním vyrovnat, jak relaxovat apod. Můžete poradit, jak se nejlépe vyrovnávat se stresovými situacemi.“

Lucie Kolaříková: „Doporučuji Vám svůj online program Přijímám svůj strach, kde je vše prakticky využitelné i pro redukci stresu. Strach a stres jdou ruku v ruce. Také doporučuji Učebnici sebelásky, nejlepší prevencí proti všem druhům stresu je právě dobrý vztah k sobě sama :). LK“

ANTIMONY: „Spouštěčem stresu může být psychiatrická choroba? A citlivá psychika?“

Lucie Kolaříková: „Ano“

ANTIMONY: „Co je složitější, náročnější - vyhnout se spouštěčům stresu nebo řešit stres?“

Lucie Kolaříková: „Spouštěčům se vyhnout nedá, jsou uvnitř v psychice a je jich 5 (viz povídání přímo ve vysílání). Je třeba pracovat se spouštěči i řešit vnější stresové situace. LK“

Lenka R.: „Paní Lucie, jak mám v sobě překousnout stres a vše negativní z toho, že se rodina mého přítele údajně nesmíří s tím, že mám děti. On je svobodný, bezdětný, jsme spolu už rok a půl. Snaží se o nás starat, bydlí u nás, s rodinou se moc nestýká, většinou když tam přijedeme dopadne to nějak špatně. Hrozně se tím vnitřně užírám, snaží se proti mě pořád něco vytahovat a vymýšlet, pomlouvat po rodině atd...Jak s tím bojovat vnitřně?když nemůžu dělat nic s nimi. Děkuji“

Lucie Kolaříková: „To je spíš na osobní konzultaci a jít do hloubky, protože vás to ve skutwečnosti trápit nemusí. LK“