Chat

Děti v krizi - funkce rodiny

MUDr. Schneiderg

Záznam chatu z pondělí 26. května 2014

KRONSTAR1: „Jakou sanci ma osamoceny rodic - vdovec, vdova, rozvedeny, rozvedena - kdyz je dite v krizi?“

MUDr. Schneiderg: „Ano, lze se zeútat tam a gam“

KRONSTAR1: „Co děti v krizi, když rodina je v krizi?“

MUDr. Schneiderg: „Když je v krizi rodina, je v krizi i dítě. proto je třeba se snažit podporovat ty rodiny, které jsou před krizí či na jejím začátku. Nejde jen o materiální podporu, ale i psychologickou, doprovázení a pod. Dnes je možnost takového poradenství slušně dostupná, poskytují ji některá občanská sdružení a pod.“

Lucie: „Vážený pane doktore, prosím Vás o radu, jak dát dětem pocit domova a bezpečí v době, kdy dochází k rozvodu-rozchodu manželů?Kamaráda opouští manželka se třemi dětmi kvůli jinému, neb se "pouze" zamilovala a z mého pohledu, je to velmi sobecké jednání, právě vůči dětem. Stále žijí pod jednou střechou. Děkuji a přeji hezký den.“

MUDr. Schneiderg: „Děkuji za dotaz. Ano, občas se chováme ve vztahu k dětem velice sobecky. Ale vždy by měli rodiče mít na paměti, že i po rozchodu jsou rodiči a dítě by mělo vědět, že oba tu jsou pro něj, že oba jsou vzorem atd. Nejhorší je tzv. spor o dítě, kdy se rodiče, kteří se rozešli, o dítě přou, zatahují je do svých sporů atd. Soužití rozvedených pod jednou střechou může takové situaci nahrávat. proto by asi bylo dobré, aby se bydlelo oddělěně. Vyřešení ve prospěch dítěte přeje dr. Schneiberg“

Miluše: „Dobrý den pane doktore. Měla bych na Vás dotaz co vy říkáte na střídavou péči u dítěte? Ptám se z role babičky. Moc děkuji za odpověď.“

MUDr. Schneiderg: „Střídavá péče není ideálním řešením pro dítě, možná spíše pro rodiče. Dítě stálou změnou pobytu mění své prostředí a nemá onu stabilitu prostředí, která je pro něj důležitá. Střídavá výchova je zejména nevhodná u nejmenších dětí do cca 3 let, kdy nepochopí racionálně, že tehdy a tehdy pojede tam a tam za tátou. Starší dítě to už pochopí a pokud chce nemělo by mu být bráněno. je také rozhodující, jak je střídavá péče nastavena. Pokud je to vždy delší pobyt (týden, dva) je to vhodnější, než pravidelné střídání péče po 3 dnech a pod. Nejlépe je jistě, když se rodiče dohodnou, že dítě bude v péči jednoho a druhý ho bude moci navštěvovat, brát si ho na víkend, na dovolenou atd. Schneiberg F.“

olcus: „Dobrý den, jak je to s hádkami rodicu před dětmi, jak to dítě může vnímat? Nemyslim hadky kdy litaji talíře, ale ostřejší výměna názoru. Je lepší děti od tohoto zcela izolovat,nebo je"učit"ze lidi/rodiče spolu mnohdy nesouhlasí?“

MUDr. Schneiderg: „Děkuji za dotaz. Pokud se rodiče před dítětem pohádají a pak zase před dítětem udobří, není to nic, co by dítě mělo poškodit. takový je život. Pokud dítě odstraníme z dosahu, aby hádku nevidělo, mohou ho napadat různé myšlenky co se děje, mít úzkost o jednoho z rodičů atd. S přáním umět se usmířit. Schneiberg F.“

Irena: „Může se dítě dostat do krize, když maminka po mateřské musí do práce a s miminkem zůstane na rodičovské tatínek? Pokud ano, lze tomu předejít? Děkuji“

MUDr. Schneiderg: „Dík za dotaz. Myslím, že se dítě do krize nedostane, pokud jinak rodina funguje. Mohl by to být problém, pokud by dítě bylo příliš vázáno na matku, ale časem by to mělo pominout. Zdraví dr. Schneiberg“

J. T.: „Vážený pane doktore, když už je dítě vychováváno v tzv. funkční rodině, z hlediska sociální psychologie, ale je tato rodina tvořená osobami stejného pohlaví - jak správně přistupovat k výchově dítěte? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Schneiderg: „Doporučil bych, aby tradiční mužský, či ženský princip, který dítě potřebuje rozlišovat někdo plnil, dědeček, babička a pod. dr.Schneiberg“

Petr: „Dobrý den pane doktore. Kdo je autorem pravdivého výroku "Rodina je základ státu"? Jaký máte názor na rodinu podle evropského vzoru, tedy muž, žena a děti?“

MUDr. Schneiderg: „Nevím, kdo je autorem, ale je to v podstatě fakt. Kdyby bylo dost řádně fungujících rodin s dostatečným počtem dětí, neměl by stát starosti jak uživit důchodce, zda budovat domovy pro seniory atd. Myslím, že stále je platný klasický model otec -muž, matka- žena a děti, ideální i rodina širší, tedy babička, dědeček atd. dr.Schneiberg“

Jana: „Dobry den,mam deti rozene po sobe 1 rok a 10 mesicu.Starsi dceri jsou 2 roky 6 mesicu,narozenim syna se mnoho nezmenilo,jen cca v 8 mesicich syna ho zacala mlatit,nekdy ji pristihnu,ze do nej kopne,snazila jsem se problem vyresit po dobrem bez rakosky,v posledni dobe jsem pristoupila na trest vareckou pres zadek.Stale ale nemam z toho dobry pocit,ale je fakt,ze se situace malinko zlepsila.dekuji“

MUDr. Schneiderg: „Hezký dotaz. Je to častý jev, kdy starší sourozenec nejen žárlí, ale má i obavy, že pozornost rodičů bude rozdělena mezi dvě děti a určitým způsobem se na sourozenci "mstí". Vařečka to asi nevyřeší. Doporučuji starší dceru zapojit do péče o malého sourozence i s tím argumentem, jsi už velká, já vše nestačím, musíš mi pomáhat, aby mi to šlo rychleji a měla jsem dost času i na tebe. Starší dcera nesmí mít rozhodně dojem, že o ní ztrácíte zájem a máte na ni málo času. Přeji vám hodně radosti z obou dětí a vyřešení problému ! Dr.Schneiberg“

Petr: „Jaký máte názor na fyzické a psychicky založené tresty? Plácnutí přes zadeček jistě schvalujete proto, aby v dospělosti člověk nepáchal zlo až tak, že by mu jako trest zadek rozsekali do krve. Činí tak např. v Singhapuru a vymýtili tím zločinnost. Na žádných lidských právech to neubírá, nikdo ani u moře nepozná, že byl bit. Lékař je pod příkazem mlčenlivosti. A psychické tresty - mám s tím zkušenost: Na týden jsme zakázali dětem televizi včetně Večerníčku a měli jste vidět, jak se potom snažili, i ve škole se zlepšil prospěch. Na každého ale platí něco jiného, co Vy doporučujete? Zákaz oblíbených aktivit (kolo, počítač, sport aj.) a/nebo fyzické tresty, např. klečení na hanbě v koutě. Ve škole to bylo běžné a fungovalo to.“

MUDr. Schneiderg: „Děkuji za dotaz. Především by se dítě hlavně mělo odměňovat a chválit, trest je do jisté míry naším selháním. Pokud trestat, tak vždy po spáchání přestupku, ne až za dlouho, kdy dítě už neví proč je trestáno. Forma trestu záleží na věku dítěte. Jistě nebudete dávat přes zadek dospívající slečně, ale batole, když sahá na horká kamna přes zadeček mírně plácnou můžete. dr.Schneiberg“

Hana: „Dobrý den, kdy začnou děti poslouchat? Máme doma batole a zlobí.“

MUDr. Schneiderg: „Zajímavý dotaz. Batole má má jistě právo zlobit, ale už i batole by mělo získávat poznatky co ještě může a co už ne. Věkovou hranici nelze přesně určit. Ale v předškolním věku by mělo vědět, co je dobře, co smí a co nesmí. také záleží, co mu dovolíme. Musíme mu dát najevo jistě a přesvědčivě, co se nám nelíbí a že nás to také bolí a trápí. Přeji hodného potomka, ale ne zase moc pasivního. Schneiberg F.“

Iveta Brázdová: „Dobrý den pane doktore, jsem v osmém měsíci těhotenství a ráda bych navázala vztah s miminkem už teď - snažím se s ním povídat, hladit ho, zpívat mu. Manžel se snaží s miminkem mluvit také, ale nepovažuje to za uplně důležité a komunikaci s miminkem nevěnue tolik času, kolik bych si představovala. Větší váhu pro něj má kontakt a vztah s miminkem až po narození. Chtěla bych se zeptat na Váš názor. Je nutné, aby manžel mluvil s miminkem i v těhotenství? Nebo v případě manžela stačí, když se miminku věnuje až po narození (čte mu, hraje si s ním)? Děkuji za odpověď Iveta“

MUDr. Schneiderg: „Myslím, že je dobré, aby i muž mluvil na dítě v těhotenství, ale asi nemá smysl ho k tomu nutit, vše z donucení děláme neradi. Třeba se manžel osvědčí velmi až po narození miminka. To vám přeji. Dr.Schneiberg“

Míša: „Dobré odpoledne. V dnešní době je celkem běžné, že po skončení rodičovské dovolené se matka vrací do práce a dítě jde do školky. Odtud jej jeden z rodičů či sourozenců vyzvedává (často i pozdě odpoledne) a vodí domů. Některé maminky volí ale raději možnost zůstat doma i po rodičovské dovolené, dítě vyzvedávají ze školky dřív a tráví s ním odpoledne. Co z toho je pro dítě prospěšnější v kterém věku?“

MUDr. Schneiderg: „Domnívám se, že by dítě ve školce nemělo být celý den a je jen dobře, pokud matka může dítě vyzvedávat již odpoledne a to s dítětem trávit. Čím dítě mladší, tím méně času by mělo být v zařízení. Do 3 let věku pokud možno vůbec ne. Dr.Schneiberg“

olcus: „Dobrý den, hovořil jste o tom,ze dítě ma byt seznamovano se smrti. Existuje nějaká věková hranice, od kdy je dítě schopné smrt pochopit? Melo by již např 3lete dítě na pohřeb?“

MUDr. Schneiderg: „Děkuji za dotaz. Smrt jako konec života pochopí dítě cca v 6-7 letech, záleží na vývoji. Myslím, že by i dítě 3leté mělo na pohřeb např. babičky jít, samozřejmě s vysvětlením, co se stalo, přiměřeném věku. Dr.Schneiberg“

Věra Mužná: „Dobrý den,prosím poradit v případě,že moje vnučka preferuje "TU DRUHOU"babičku a já nejsem v té správné formě "IN".Mám se snažit o nějaké vyrovnání obliby.Vnučka má 6 let a já jsem v kontaktu častji,protože ji vyzvedávám z družiny a čekám na rodiče.Moje charakteristika je volnost a určitě ne zdrobnělikování v komunikaci.Popsala jsem jen minimálně asi rozdíl v chování nás obou babiček.Jen fakt mne vytáčí to,že vnučka mi řekne,aby s ní byla ta druhá babička.Ta mimochodem si užívá důchodu podle svých potřeb a pro vnučku si příjde jen tehdy,kdy jí to vyhovuje.Já jdu i v opačném případě.Přesto mám vnučku moc ráda...V.Mužná“

MUDr. Schneiderg: „Vážená paní, nesnažte se vyrovnávat konkurenci v péči o vnučku či konkurovat. Chápu, že vás to roztrpčuje, ale zkousněte to i v zájmu vaší vnučky. Dr.Schneiberg“

Petr: „Ministr Dostál kdysi řekl, že matka, která porodí a vychová slušně 6 a více dětí by měla býti odměněna stejně, jako výkonná manažerka. Protože se potom státu neplní věznice a léčebny a její vzdělané a pracovité děti jsou jen přínosem pro stát. Souhlasíte? Proč tomu tak není, chybí zdravý rozum?“

MUDr. Schneiderg: „S výrokem se dá do jisté míry souhlasit. Proč tomu tak není se ptám také. Dr.Schneiberg“

Amolinka: „Dobrý den, pane doktore, chtěla bych se zeptat (tedy snad i tento dotaz sem bude spadat) - máme rok a půl starého syna a v poslední době docela kouše - většinou když se mu něco nelíbí (musí se obout, obléknout apod.) S manželem se k sobě chováme hezky, nekřičíme, nepoužíváme násilí, věnujeme se mu, ale nevíme proč takto zle reaguje. Nechceme mu za to dávat na zadek, aby si nemyslel, že násilné chování je normální. Je nějaké východisko?“

MUDr. Schneiderg: „Děkuji za dotaz. Váš syn tak dává najevo zřejmě svou nechuť či nesouhlas. Doporučuji vzít dítě láskyplně do náruče a v té chvíli mu důrazně říci, jak vás to trápí, že vás to i bolí. Doporučuji si také přečíst knihu Jiřina Prekopová "Malý tyran". Dr.Schneiberg“

Barbora: „Dobrý den, zajímal by mě váš názor na uspávání dítěte nebo nechání to na něm. Máme ročního chlapečka, když se jde večer spát, rozčiluje se, když ho dám do postýlky. Zvládne usnout po cca 20 minutách sám, s tím, že se rozčiluje. Častěji ho proto uspím u kojení. Myslíte, že v tomto věku už je dobré dávat jasnou hranici, že usínání zvládne bez naší pomoci nebo se ještě potřebuje emočně sytit prostřednictvím kojení a uspávání v náruči a mám mu to tedy dopřát? Moc děkuji za Vaši odpověď.“

MUDr. Schneiderg: „Já bych malému usnutí s kojením ještě dopřál, ale zvykat na samostatné usnutí je také třeba začít. Přeji hodné a dobře usínající dítko dr.Schneiberg“

Laura: „Dobrý den, jak mám chápat,když mě dcera po příchodu tatínka domů,odstrkuje a chce být pouze s ním.“

MUDr. Schneiderg: „Nepíšete o věku dcery. V útlém věku to může být spontánní reakce na to, že tátu vidí málo často a chce využít každou chvíli. Dr.Schneiberg“

eva: „Co s dítětem,kterému je patnáct,trpí depresemi,objevily se u něj (ní)problémy s anorexiíí a odmítá jakkoliv spolupracovat, chodit do školy atd.Lékař navrhl změnu prostředí.Je dobré takové dítě nechat bydlet u babičky?“

MUDr. Schneiderg: „Dítko by mělo být v péči psychiatra, pokud ten doporučuje změnu prostředí a babička by mohla být řešením lze doporučit. dr.Schneiberg“

Iva: „Dobrý den, prosím o radu jak se zachovat. Prožíváme celá rodina s bratrem jeho rozvod, s dětmi 9 a 7 roků. V přítomnosti matky a tchýně s otcem (i celou naší rodinou) děti odmítají komunikovat, neodpovídají na dotazy a koukají do země. Pak přijdou o víkendu, (bez přítomnosti matky) a jsou to úplně jiné děti, zase jsou veselé, upovídané... Mrzí nás takové chování, ale nevíme, zda to s nimi řešit, nebo je zbytečně nezatěžovat. Děkuji za názor.“

MUDr. Schneiderg: „S dětmi bych to neřešil. Zkuste řešit spíš s rodinou, dospělými. Děti jsou možná určitým způsobem manipulovány. O tom byste mohli zkusit pohovořit. dr.Schneiberg“

Helena: „Dobrý den, jak říci 2,5 synovi, že o něj otec nemá zájem, popř. kdy mu toto sdělit (v jakém věku), sám se zatím neptá ovšem evidentně mu schází muž v rodině. Děkuji.“

MUDr. Schneiderg: „jak říci je problém. Asi bych vyčkal až se bude ptát, pak bych podal zcela faktické pravdivé vysvětlení, bez emoční spojitosti. Muže v rodině by mohl nahradit dědeček, strýček a pod. dr.Schneiberg“