Sama doma

Záznam chatu z pondělí 7. dubna 2014

Liousiana: „Moje dítě každý den je 6 hodin na pc.Co mám dělat abych ho od toho dostala?Děkuji“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den, pokuste se Vašemu dítěti nabídnout nějakou alternativní zábavu. Zamyslete se nad tím, co Vaše dítě rádo dělá a podle toho nabízejte činnosti. Ideálem je vyvažovat čas, který dítě tráví pasivně (třeba u počítače), časem, který bude trávit aktivně. Nejlépe sportem či jakýmkoli pobytem v přírodě. Přeju pevné nervy!“

jaaa: „znate pokemony?“

Mgr. Eva Kneblová: „Ano :-) Mám dva syny, takže nás téma pokémonů neminulo.“

dm: „Která elektronika je nejhorší - nejméně lze děti od ní dostat?“

Mgr. Eva Kneblová: „Myslím si, že nejrizikovější je technika mobilní - mobily, tablety apod., které si děti často berou s sebou i do školy nebo ven. Tím pádem rodič více méně ztrácí přehled nad tím, jak a kolik času dítě s "hračkou" stráví. Prakticky jde ale spíše o to, co dítě od "hračky" dostává než jaký typ hračky používá. Pěkný den!“

dm: „Jak malé děti - minimální věk - už jsou u elektroniky a je problém je od ní dostat?“

Mgr. Eva Kneblová: „V paxi pozoruji, že techniku zcela běžně dokážou ovládat i děti, které neumí číst, cca děti od tří let věku se relativně dobře dokážou pohybovat i na internetu, vyhledat si pohádku nebo hru. Jednoduše odkoukají postup, jak na to a mechanicky jej opakují. S jistotou se dá říci, že čím později dítě začne, tím lépe. Určitě je ale třeba vzít v potaz, jak dítě elektroniku používá. Existuje i řada her a programů na rozvíjení předškolních dovedností, které mohou být pro dítě atraktivním doplňkem k papírovým předškoláckým pracovním sešitům. Pěkný den!“

dm: „Máte na to nějaké konkrétní recepty, recept, jak dostat děti od elektroniky?“

Mgr. Eva Kneblová: „Aby kdokoliv (dítě i dospělý) byl ochotný změnit své návyky, musí se mu to vyplácet. Nestačí tedy jen dítě od elektroniky dostat, ale zároveň je potřeba nabídnout mu nějakou alternativní činnost. A právě tady může být odpověď, jak děti od elektroniky dostat. Hledat společně s dítětem, co by je mohlo bavit, čím by chtělo trávit volný čas. Pěkný den!“

IS: „Od jakého věku by mělo dítě míti vlastní mobil a PC?“

Mgr. Eva Kneblová: „Myslím, že se nedá specifikovat věk, kdy je vhodné dopřát dítěti tyto věci. Spíš bych se jako rodič snažila vycházet z toho, kdy tyto věci skutečně potřebuje. Pokud doma PC máte, nabízí se Vám ideální možnost popovídat s dítětem o tom, jak a za jakých podmínek jej může používat. Rodiče s dětmi se u počítače střídají musí se navzájem respektovat. Tím pádem se díky počítači jedinému počítači v domácnosti učí něčemu hodně důležitému do života - brát ohledy na ostatní. Otázkou je, k čemu chce dítě mobil používat. Jestli to má být prostředek k domlouvání se s rodiči nebo kamarády nebo zda je to opět hračka. Jednoznačná odpověď opět neexistuje. Zkuste to s Vaším dítětem probrat, zeptejte se, co od mobilu očekává, na co jej potřebuje a teprve podle jeho odpovědí se zkuste rozhodnout, zda už přišla ta správná chvíle. Pěkný den a dobrá rozhodnutí!“

Míša: „Dobrý den, paní magistro. Chtěla bych se zeptat na Váš názor ohledně sledování pohádek v TV. Naše téměř dvouletá dcera má ráda pohádky, které jsou plné písniček a nebo dětí ( Ať žijí duchové, V peřině, Lotrando a Zubejda,... ) Měli bychom ji nechat dívat se na celou pohádku ( většinou to zvládne celou stopáž ), nebo ji nějakým způsobem odloudit? Ráda si prohlíži knížky, čteme si každé ráno než vylezeme z postýlky. Chceme, aby z ní nebyl pecivál, jakmile jde ven, nemůžeme ji dostat domů. Děkuji a přeji hezký den, MŠ“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den, Míšo, myslím si, že tak jak situaci s Vaší dcerkou popisujete, je úplně v pořádku. Pokud má krom sledování pohádek ještě spoustu dalších aktivních zálib, určitě se nemusíte obávat, že z ní bude pecivál. Jde přesně o to, vyvažovat klidné a aktivní činnosti. Hodinka až dvě odpočinku u pohádky pro jinak aktivní dítě nemusí znamenat žádné riziko. Pěkný den!“

jaaa: „Prošla jste si sama obdobím, kdy jste v dětství hrála hry na videohrách, automatech atd.? Pokud ano, vnímá to to jako období, která Vám nějak ublížilo? Nebo naopak Vám něco dalo?“

Mgr. Eva Kneblová: „Jsem už starší ročník, takže mne boom počítačových her zasáhl spíše okrajově. Přiznám, že jsem kolem 14ti let "ujížděla" na tetrisu. Vnímala jsem to ale spíš jako vatu, kterou jsem, vyplňovala volný čas, možná zaháněla nudu? Nemám pocit, že by mi hraní na počítači něco dalo. Spíš to opravdu byla jen ta vata. Vzhledem k tomu, že jsem jinak hodně sportovala, naštěstí snad ani nic nevzalo. Pěkný den!“

jujda: „Zmiňujete, že máte 2 syny, takže jak často Vaše děti jsou na PC, mobilu, tabletu či koukají na TV (elektronika)? Je rozdíl mezi dívkou/klukem ve vztahu k PC? Jak to řešíte Vy?“

Mgr. Eva Kneblová: „S rukou na srdci přiznávám, že počítač doma taky řešíme. Kritická byla samozřejmě letošní zima nezima, kdy kluci u počítače seděli i několik hodin denně. Jinak ale řešíme počítač především vyvažováním aktivní činností - oba kluci hodně sportují, jsou rádi venku, mají hodně kamarádů. Máme to štěstí, že máme poblíž domu dvě velká hřiště a nedaleko zahradu, takže můžeme trávit venku celá odpoledne. Co u nás docela dobře zafungovalo, je přesycení. Nemusím kluky od počítače tahat, ale často ho sami vypínají a tahají oni mě ven. Děvčata používají počítač více ke komunikaci, hrají jiné typy her. Pěkný den!“

babička čtyř vnoučat: „Víte co je geocaching? Vřele doporučuji. Zábava pro děti od dvou do 90 let :-)“

Mgr. Eva Kneblová: „Vidíte, o něm jsem se v rozhovoru taky chtěla zmínit :-) Známe, zkoušeli jsme. Pěkný den!“

pcmann: „Mluvíte o přírodě a chození do lesa, ale co když někdo přírodu rád nemá a nemusí ji, nehledě na to, že třeba les je daleko a zahradu nemá, ale zůstal bych u toho, že ne každý relaxuje v přírodě. A někdo i nesportuje. Takže co jiného za alternativu, než sport a příroda?“

Mgr. Eva Kneblová: „Jsem přesvědčená že životní nutností pro malé i velké je jakýkoli pobyt venku. Pohyb je lidskou přirozeností. Pokud někdo nemá vztah k přírodě ani sportu, doporučovala bych aspoň večerní procházku městem, které už nebude přeplněné lidmi a "přepodnětované". Pokud se této přirozenosti začneme bránit, jsme ideálním terčem pro civilizační choroby. Doporučuju zkoušet cokoliv, co se dá dělat venku :-) Pěkný den!“

Blanka: „Dobrý den, oceňuji váš nedidaktický přístup a pohodový náhled na to, že elektronika k životu patří. Nápad s procházkou do lesa je obyčejný, a přitom super. Máte ještě nějaké další vyzkoušené tipy pro malé děti na špatné počasí (nebo když je dítě nemocné) a na doma - vedle knížek a kreslení - k zabavení zaberou? Děkuji, hezký den.“

Mgr. Eva Kneblová: „Popravdě jsem zastáncem toho, že dětem k životu stačí pastelky, plastelína, dřevěné kostky a lego. Občas doma zavzpomínám na hry, které se hrály "za nás" - lodě, piškvorky apod. Osvědčuje se pozvat kamarády, které dětem pomůžou znovuobjevit staré hračky. Pěkný den a raději pěkné počasí!“

Kamila, 32let: „Dobrý den, mám 12ti letého syna, kterého jediným koníčkem jsou počítačove hry a natáčení herních videí... Má pár kamarádů ze školy, se kterými se ovšem "vidí" mimo školu jen na skypu a komunikují spolu při online hrách... S jinými vrstevníky se ani nebaví, že prý všichni kouří cigarety nebo marihuanú a on takové kamarády nechce-což mu schvaluji. Žádné jiné koníčky nemá-u ničeho nevydrží... škola ho nezajímá, učit se nechce, což pod nátlakem stejně ani nefunguje.... Nefunguje ani motivace v podobě odměn-peněz. Doma panují věčné hádky o odchodu od počítače, v jejichž závěru se syn jen urazí a myslí si, že ho nemáme rádi.... S partnerem , který není jeho vlastním otcem jsme už bezradní. Nechceme, aby byl nešťastný a flustrovaný, jen si nemyslíme, že sedět celý den u počítače je dobrá volba pro jeho budoucnost, což on samozřejmě nechápe. Máme pro nás nějakou radu, tip? Děkuji za odpověď.“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den, bohužel nedokážu na tak zásadní dotaz odpovědět krátce a v možnostech tohoto chatu. Dvanáctiletého syna můžete nátlakem zlomit, ale nedokážu odhadnout, kam by pak na truc svůj zájem upřel. Zkoušejte si všímat jen drobných náznaků zaujetí pro jakoukoli jinou činnost a těch se pak zkoušejte "chytit". Povzbuďte syna kdykoliv bude aktivní v čemkoli jiném než v hrách a natáčení videí. Jděte vlastně opačnou cestou, povzbuzujte to, co považujete za žádoucí, místo neustálého komentování toho, co Vám vadí. Odpověď je opravdu velmi obecná, pokud budete mít zájem vše více probrat, můžete mne kontaktovat na mailu info@kneblova.cz. Pěkný den!“

Jana: „dobrý den,náš 4,5letý syn rád hraje hru angry birds na telefonu.myslíte si , že je to brzo?dovolíme mu to tak na půl hodiny cca 5x v týdnu děkuji“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den! To, že ještě předškolní děti hrají počítačové hry nebo hry ny mobilech nejsou žádnou výjimkou. Limit, který jste synkovi stanovili mi ale přijde v pořádku. Pěkný den!“

anina: „Dobrý den, jako učitelka mám zkušenosti s tím, že děti sedí doma u počítače poměrně běžně i čtyři hodiny. Stejně jako zájmové kroužky trvají 1 - 2 hodiny (a nikdo nad tím nepřemýšlí, přestože tento čas je určitě tráven účelněji), je zapotřebí omezit čas trávený u počítače. Jsou jiné činnosti omezené limitem, ale pokud se počítačů týká, mám dojem, že se vedou vcelku zbytečné polemiky. Bereme-li v úvahu, že děti tráví v rámci předmětu informatika, ale i v rámci předmětů jiných u počítače dost času ve škole, pak je na rodičích také striktní vymezení času (od-do), který bude jejich dítě u počítače trávit. Na druhou stranu mám rovněž dost zkušeností, že někteří rodiče si od dětí velmi rádi odpočinou a tento způsob trávení volného času podle nich údajně není na škodu dítěte. Takže nejen podle mě, ale i podle různých odborníků 30 min., maximálně 60 denně. Po sametové revoluci se začala vehementně uplatňovat práva dětí i tam, kde děti samy nejsou schopny rozhodnovat, co je pro ně dobře a co ne. Alternativní druhy trávení volného času jsou rozhodně k mání ve velkém množství a záleží na rodičích, jak se k tomu postaví.“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den, díky za Váš názor. v zásadě s ním nemohu nesouhlasit. Jak jsem říkala v rozhovoru, rodič má být garantem toho, aby dítě vyrůstalo v prostředí a za podmínek, které jsou pro něj zdravé. Odklízení dětí k počítači bohužel není ničím výjimečným. Cituji větu jedné matky z unikátního dokumetu Projekt příroda: "Proč to dělat jinak, když jsou všichni spokojení?" Z té mě zamrazilo... Na druhou stranu vychováváme děti, u kterých s příliš direktivním přístupem a striktními zákazy nemusíme úplně pochodit... myslím si, že nejen pro rodiče ale i pro pedagogy může být téma děti a počítače obrovskou výzvou a oříškem, který je nutné rozlousknout. Držím pěsti, ať směr, kterým jdete, udržíte a díky Vaší profesi předáte hodně dobrého nejen dětem ale i rodičům!“

Kateřina: „Je mi 17 let a sedím u počítače opravdu i 6 hodin. O víkendech, když je špatné počasí, dokážu u počítače sedět klidně i 12hodin. Počítač se mi stal takovou závislostí, že kvůli sezení u počítače jde stranou i učení. Ve škole to zvládám, ale s učením by to bylo určitě lepší. Jsou ale i dny, kdy na počítači vůbec nejsem, nebo třeba 20 minut. To jsou tak 1-2 dny v týdnu. Nemáte nějakou radu, jak dostat 17-ti letou slečnu od počítače?“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den, Kateřino! Díky, že jdete sama takhle s kůží na trh. První krok už máte za sebou. Uvědomujete si, že něco ve Vašem životě není úplně ok a chcete to řešit. Zkuste si odpovědět na otázky. Co Vás nejvíc štve, co Vám nejvíc vadí, co Vám počítač dává, co bere? Co můžete získat, když čas na počítači omezíte, co naopak ztratíte? Odpovědi na tyto otázky Vás mohou nasměrovat. Pak si zkuste udělat plán, zkuste čas na počítači omezovat postupně. Odpovídám jen krátce, víc bohužel není v možnostech tohoto chatu. Pokud budete chtít vše probrat podrobněji, můžete mě kontaktovat mailem na info@kneblova.cz Pěkný den!“

Hanka: „Dobrý den, jsem maminka dvou dětí - 5 let a 2 roky. Asi patřím k těm šťastnějším maminkám, protože syn pc využije jen občasně ke shlédnutí nějaké pohádky. Celé odpoledne po příchodu ze školky tráví venku s kamarády - v zimě na kopci a bobech, teď na trampolíně, kole, hřišti... Myslím si, že je to naprosto v pořádku, přesto jsem se setkala i s názorem, že bude oproti spolužákům v nevýhodě, pokud nebude s počítačem umět pracovat. Je to opravdu takový problém? Děkuji a přeji hezký den.“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den! Díky, že zmiňujete opačný "problém". Jsem přesvědčená, že Vašim dětem zatím rozhodně nic neuteklo. Až přijde doba, kdy se budou muset s počítačem více potkat, budou už mít nasbíráno tolik zkušeností, jak si poradit se svým volným časem, že je "závislost" na elektronických hračkách pravděpodobně neohrozí :-) Pěkný den a ať to Vašim dětem vydrží! :-)“

p.Kolman: „Vaše děti v zimě u PC sedí i několik hodin denně? Prosím? To jsem asi špatně četl, ne? Ať je zima nebo mráz běžte prosím sáňkovat (nebo stavět sněhuláky). Myslím si, že max. 1 hod. denně. Spíše 30 minut a to možná ještě týdně, když to není k učení a jinému vzdělávání. Nebo si myslíte, že je v pořádku, když rodič neumí usměrnit dítě u PC?“

Mgr. Eva Kneblová: „Dobrý den! Ven chodíme samozřejmě bez ohledu na počasí, snad jen když padají trakaře, zůstáváme doma. Mluvila jsem spíš o letošní problematické zimě. Jsem ze Znojma a letos poprvé jsem zažila zimu bez drobku sněhu. Rodič má být garantem toho, aby dítě vyrůstalo ve zdravém prostředí. Souhlasím s Vámi, že hodiny u počítače nejsou v pořádku. Na druhou stranu se bojím i opačných extrémů, kdy rodiče usměrňují způsobem, který postrádá náhled a respekt k dítěti. Nesoulad v názoru může být pro rodiče a především dítě ideálním odrazovým můstkem pro komunikaci, hledání dohod nebo aspoň kompromisů. Pěkný den!“

andrea: „Jaký je váš názor na hraní her, tzv. stříleček? Může to nějak ovlivnit dítě?“

Mgr. Eva Kneblová: „Střílečka určitě nejsou ničím, co by krom okamžitého uvolnění emocí (vyvzteknu se u počítače), cokoli přinášelo. Pokud dítě střílečky začne takto "používat", hrozí že přestane řešit zátěžové situace přirozenějšími a efektivnějšími způsoby. Pěkný den!“

Klara I: „Dobrý den, jak odstranit nepříčetné dítě od PC?? Vzteká se, nechce odejít od PC, řve, začne nadávat a bouchat kohokoliv, kdo ho chce od PC dostat pryc. děkuji mnohokrát“

Mgr. Eva Kneblová: „Vztekající se dítě je dobré nejdříve nechat vyvztekat a pak teprve něco řešit. Pokud se dítě vzteká v momentě, kdy mu vypnete počítač, zkuste se s ním předem domlouvat na nějakých pravidlech. Určitě ale ne v momentě, kdy tahle kritická situace nastane. Pěkný den a pevné nervy!“

Petra: „Dobrý den, zaujalo mě Vaše sdělení: "Nemusím kluky od počítače tahat, ale často ho sami vypínají a tahají oni mě ven. " Mám pocit, že by mí dva synové ( 9 a 8 let) byli na PC do úmoru. Máme velkou zahradu, děti bývají často venku, pomáhají, ale kdybych je od PC neodehnala, tak bych se asi "presycení" nedočkala. Také jsem si myslela, že je už ty obrázky, skákačky na tabletu unaví, že je to nebude bavit, ale bohužel. Dočkám se také věty: Mě už ten tablet nebaví? Hezký den. Petra“

Mgr. Eva Kneblová: „To je těžká hádanka :-) Děti tohle spíš asi neřeknou, protože by si mohly pokazit image. Ale za velký úspěch bych považovala to, že elektroniku samy vypnou. Dobré je vzít situaci z druhé strany a podpořit krátkým pozitivním komentářem každou aktivitu, kterou považujete za žádoucí. Pěkný den a hodně štěstí!“