Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 14. listopadu 2013

jana: „Dobrý den, nevím, jestli je to otázka přímo vhodná na Vás, ale zkusím to. Odvrácená strana dětství - to pro mě znamená hrozné vzpomínky na mlácení, strach, psychický teror ze strany otce alkoholika. Mlátil nás 4 děti i mamku, bohužel totalitní doba byla taková, že se vše tutlalo a nechávalo doma za dveřma. Jsme již všichni dospělí, máme rodiny, ale "postižení" hrozným dětstvím jsme všichni, někdo více, někdo méně. Já mám 2 děti, hodného manžela, v tomto jsem to vyhrála, ale ve vypjatých situacích, ve stresu a hyperaktivním zlobení dětí, někdy reaguji až příliš výbušně, až se následně divím, pláču, lituji toho a cítím v sobě tu pachuť tyrana otce, který je v nás zakořenený. Snažím se uvědomovat ty okamžiky, kdy musím zachovávat víc trpělivosti a nepoddat se stresu, ale někdy to opravdu nezvládám. Svoje děti nebiju, ale spíš nadávám a křičím, ale i to je pro mě velký stres a mívám deprese z toho, že nejsem dobrá matka, že jsem zlá jako otec.... Chodila jsem na psychoterapii, ale tam jsem se spíš vypovídala, ale efekt to nemělo nic moc. Samozřejmě, že na děti neřvu celé dny, spíš jen v těch vypjatých momentech, ale i ty chci zvládat, nevím jak na to. Díky, pokud mi dokážete na toto něco odpovědět.“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Milá paní Jano, děkuji za Vaše otevřené sdělení. Vnímám Vaši snahu zvládat dle nejlepšího svědomí. Už jen fakt, že o daných starostech, které jste v průběhu dětství zažila jste schopna psát, je taková menší autoterapie. Ráda bych Vám řekla, nebojte se vychovávat, nebojte se být otevřená ke svým blízkým. Pokud nadáváte, křičíte, zamyslete se, o čem ten hněv je. Měly by tomu rozumět také Vaše děti, potažmo manžel. Důležitá je komunikace. Pokud pojmenujete, že je pro Vás něco náročné či jste unavená, dejte o tom okolí vědět tím, že to nazvete. Uleví se Vám a také tomu ostatní budou rozumět. Individuální terapie je účinná tehdy, když "bolí". Je potřeba i terapeutovi říct, že mi daný směr nevyhovuje, že terapie není účinná. Přeji Vám, aby se Vám dařilo. Věřím, že to tak bude.“

Grainsofs: „Byla byste pro trestní postih matek, které v době těhotenství pijí, kouří a berou drogy?“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Dobrý den, děkuji za Váš názor. Máte pravdu, že ženy, které nadužívají alkohol, drogy a jiné návykové látky, by zasloužily postih. Bohužel zatím neexistuje zákon, který by uváděl postih tímto směrem. Tyto ženy totiž svým chováním ohrožují ještě nenarozené dítě. Mějte se hezky.“

Anna: „Který druh odvrácené strany dětství je nejhorší vůbec? - tipovala bych zneužívání sexuální...“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Odvrácená strana má mnoho podob a rovin. Všechny způsoby neadekvátního, ohrožujícího jednání ze strany dospělých a uvnitř rodiny mohou být závažné. Ať je to problematika sexuálního zneužívání, tak rozvodová problematika, fyzické týrání, také domácí násilí. Hezký den přeji.“

Anna: „To zní hrozivě název tématu: odvrácená strana dětství, že?“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Odvrácená strana dětství je možná "hrozný název", ale vystihuje skutečné příběhy dětí v prostředí vlastních rodin, které ohrožovaly jejich zdravý vývoj. Děkuji za Váš dotaz.“

Kateřina Nečasová: „Prosím, nepoužívat mé jméno při čtení. Děkuji Dobrý den, jsme po rozvodu, bývalý manžel s námi nebydlí již rok a půl. Děti mají - syn 15.let, dcera 9.let. Z mého pohledu bývalý používá na dceru manipulaci citovým vydíráním. Mě samotné sdělil, že mi dceru stejně vezme. Snažil se mě 2.roky v manželství až do současnosti psychicky likvidovat a když jsem nyní natolik silná, že mě už nemůže vůbec ublížit, začíná tyto praktiky na dceři. Já za sebe budu hlásit na Policii Stalking mé osoby, chodím na OSPOD ohledně dětí, ale to nic moc neřeší. Se synem jsem začala navštěvovat kineziologa, protože se není schopen soustředit na školu. Můžete mi prosím dát kontakt na odbornou poradnu v Brně? Velice děkuji. mail : necasova.k@kapitol.cz“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Nečasová, děkuji za Váš dotaz. Oceňuji, že přes náročnost situace, se cítíte silná. Děti Vás silnou potřebují. Vnímám, že se snažíte celou situaci zvládnout tak, aby nezatěžovala děti. Je v pořádku řešit Vaši situaci přes PČR a OSPOD. Pokud se nic neděje, lze se obrátit také na Státní zastupitelství. A to v případě, kdy OSPOD nefunguje dle Vašich potřeb. V Brně bych zřejmě doporučila organizaci SPONDEA. Tady však nemá kontakt a plně doufám, že poskytují stále stejně kvalitní odbornou péči. Držím pěsti.“

Anna: „Je ČR na tom hrozivě, kolik dětí je týráno a zneužíváno sexuálně v rodině a šikanováno ve škole?“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Samozřejmě máme statistiky našeho zařízení. Některé případy se k nám bohužel nedostanou. Sexuální zneužívání je statisticky nejpočetnější kategorie. Šikana je téma, které se samozřejmě váže k syndromu CAN, ale my se ji zabýváme okrajově. Šikanou ve škole se zabývají jiná zařízení. Hezký den.“

Jarka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak postupovat, kam se obrátit, pokud mám třeba jen domněnku, nevím nic úplně jistě....že se v nějaké rodině děje něco jinak, že třeba rodiče děcka pijí, děcko je opožděné ve škole (dítěti je 8 let), řekla bych celkově sociální případ. Co dělat, když eventuálně škola nic neřeší a třeba mi to podezření máme, že prostě je něco špatně...že děcko vyrůstá ve špatných podmínkách, chová s eprostě tak jak vidí bohužel doma....což s etýká i vulgární mluvy...Díky“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Dobrý den, děkuji Vám za dotaz. Můžete se obrátit na specializovanou Linku důvěry Dětského krizového centra 241 48 41 49. Můžete se také obrátit na OSPOD (Oddělení sociálně právní ochrany dítěte). To je možná nejvhodnější cesta. Díky, že se zajímáte o to, co prožívají děti v okolí.“

David: „Nejsi ségra Krainový?“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Dobrý den, skutečně nejsem.“

Honza Čejka: „Čau Sašo, moc tě to sluší, rád bych tě zas někdy viděl. Honza“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Ahoj Honzo, díky za mail:-) Hezký den přeji.“

Simona: „Dobrý den pani Doktorko, Mám dvou a pul letou holčičku. Můj manžel nas opustil pro mladší svobodnou. Bude mit na mou dceru nejaky negativni vliv, ze s námi otec nebydlí? vzhledem k tomu, ze ho každy ďen zvu na večeře, na hodinu dve každy ďen přichází. Bude to, ze ma otce každy ďen doma pro její duševni zdraví, lepší než, aby s ňi byl jen jednou za čas?“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Simono, děkuji za Váš dotaz. Vnímám, že v těžké situaci se snažíte být podporou zejména pro dceru. Za to si zasloužíte ocenění. Pokud dochází k šetrnému rozpadu rodiny, ale rodiče zůstávají rodiči, může potomek celou situaci dobře zvládnout. Možná je to lepší, než kdyby rodiče zůstali spolu v konfliktu nebo "jenom" v dusné atmosféře. Držte se.“

Iveta: „Dobrý den, jaký máte názor na plácnutí přes zadek (přes plenku a kalhoty) nebo ručičku (symbolicky) malého dítěte kolem 2,5 let, když už metoda vysvětlování a stále opakování, že to nesmí, nezabírá. Jak to takto staré dítě chápe a co je už vlastně selhání rodiče ve výchově. Děkuji za odpověď a moc Vám fandím....“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Iveto, děkuji za Vaši otázku. Bylo by potřeba se podívat na celou situaci komplexně. Netuším, které situace nabízejí plácnutí dítěte. Nemyslím si, že symbolické plácnutí přes plenu by mělo ublížit, ale je potřeba znát důvod, který nás k tomu vede a zda je trest adekvátní. Např. situace na přechodu pro chodce, kdy chce dítě vlézt opakovaně do vozovky, tak budu s ním těžko delší dobu sedět na patníku a domlouvat mu. Musí znát hranice možného ohrožení. Obecně fyzické tresty nic neřeší. Důležité je dodržovat hranice výchovy, ale s laskavým přístupem. Držím pěsti.“

Alžběta: „Dobrý den, žiji 22 let v manželství - dcera 20, syn 18-studující. S manželem jsme měli dobré manželství, ale 3/4 roku má milenku - nyní udržuje paralelní vztah. Sám se nemá k řešení situace- milenka odešla od svého partnera, má pro sebe a své děti nové bydlení. Chtěla jsme po manželovi, abychom si společně o situaci promluvili se synem - dceři jsem to řekla já. Stále se k ničemu nemá. Nemluví o tom ani se mnou, ani s dětmi, ale žije dvojí život. Synovi to nápadné není, často manžel odjíždí pracovně pryč. Jak to řešit, mám se synem promluvit sama? Podotýkám, že otec je pro něj veliký bezchybný vzor.“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Milá paní Alžběto, díky za Váš dotaz. Situace, kterou popisujete není pro Vás snadná. Těžko se v rámci chatu může jít do podrobného sdělení. Snažíte se udržet určitou formu rodiny pro děti. Váš manžel, otec dětí by se měl k dané situaci postavit čelem a společně s Vámi s dětmi hovořit o tom, co se děje, jak to bude dál, co se pro ně mění. Každý rodič by měl být zralý a kompetentní, a to i v daných momentech. Psala jste, že jste o nové situaci informovala dceru. Se synem je to náročnější, protože k otci vzhlíží. Domnívám se, že také syn vnímá, že se něco děje. Je potřeba s ním jednat otevřeně, aby se dokázal emočně stabilizovat. může se také posléze zlobit, že sestra byla informována dřív, než-li on. Držím pěsti.“

michaela: „velmi často za pocit neobstání či podobněu dětí např. u šk.věku mohou pedagogové sami, dítě nepodporují, nemotivují, uráží atp. Nejlépe je dítě "usadit"ritalinem"a nechat tupě zírat do okna - je klid. Pokud se rodič ozve, je okamžitě ředitelem nabídnut odchod na jinou školu, dítě střídá školy a k čemu to vede......Zvlášť u chlapců. Nedávno jsme měli se spolužáky školní sraz po 15-ti letech,spolužáci, kterým s e nedařilo dodnes vzpomínají na soudružky učitelky, které je uráželi a nechávali propadat např.z JR.Děje se to i dnes, dodržují podagogové nějaký etický kodex??? N kvalitního pedagoga nejde narazit, pokud je to nebaví, ve free zoně je u pásu práce dost! Rodina funguje výborně,ale co dělat, když nefunguje škola? Hledat, měnit a následně se dítě veze...... Michaela Ostrava“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Michaelo, souhlasím s Vámi a děkuji za Váš chat. Vždycky říkám, že na výchově dětí je nejtěžší povinná školní docházka. V případě potíží související se školou, chováním kantorů apod., je vhodné hledat řešení nejprve na kmenové škole přes ředitele. pokud nic nepomůže, je vhodné se obrátit na Ministerstvo školství-inspekci. Přeji hodně štěstí.“

Markéta: „Dobrý den paní Alexadro, máme 17 syna který nám před 4 dny odešel z domů. Po 2 dnech přišel domů. Napsal sms, že prý ho nemáme rádi. My jsme mu napsali, že ho máme rádi až ať přijde domů jinak nás nutí to nahlásit na policii. Máme ješte 3 letou holčičku. Na začátku roku jsme si koupili dům a opravujeme ho. Chceme po synovi aby nám v sobotu taky pomohl.“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Markéto, nepodceňujte odchod syna z domova. zkuste se k němu přiblížit, zajímat se o to, co ho trápí, jak vzájemně můžete docílit spokojeného soužití. Možná souhra všech faktorů-narození sestry, nedostatek času, nový dům. dejte mu šanci, buďte s ním. Pokud dítě odejde z domova, v pozadí je jeho nepohoda a odchod je takové volání o pomoc. Potřebuje vás, byť je téměř dospělý, ale to je chronologicky, nikoliv emočně. Mějte se hezky a držte se. Jinak můžete využít specializovanou Linku důvěry Dětského krizového centra 241 48 41 49.“

Jaroslava Rachová: „Co mohu udělat pro to, aby rodiče mých vnoučat, ve školním věku, tak často nekřičeli na své děti. Sama když to slyším od rána už při vstávání do školy, mám strach. Je mi líto těch dětí, to je veliký stres pro ně. Přitom jsou velmi chytré, šikovné, jen trochu pomalé. Ale jejich matka- má dcera, nebyla v dětství lepší. Myslím, že ona by potřebovala asi léčbu, má náročné povolání, její manžel vyžaduje péči, mají mezi sebou též problémy. Děkuji za odpověď a držím palce při Vaší práci, která je velmi potřebná. J.R,“

MUDr. Alexandra Fraňková: „Vážená paní Jaroslavo, děkuji za Váš dotaz. Jste všímavá babička a určitě to ocení vnoučata. Každodenní křik by mohl způsobit výraznou úzkostnost u dětí. Zvažte, zda by nebylo možné v nějaké neutrální situaci a neutrálním prostředí promluvit s dcerou, jak vnímáte celou situaci směrem k dětem. Je to těžké, protože je to dcera, ale pokus stojí za to. Držím pěsti.“