Zpět k pramenům

Hodnocení pořadu:

1 2 3 4 5 Počet hlasů: 3843

| Poslat odkaz

Stabilní katastr

Jako byly v cyklu Rozhlédni se, člověče používány dobové pohlednice rozhleden ze sbírky ing. Jana Nouzy a v cyklu Paměť stromů obrazy památných stromů od malíře Turka, tak v cyklu Zpět k pramenům jsou používány výřezy z map Stabilního katastru zapůjčené s laskavým svolením Zeměměřičským úřadem.

Co je to Stabilní katastr? Dokonalou informaci poskytuje kniha Františka Maška z roku 1948 - Pozemkový katastr:
Jako vzor pro Stabilní katastr sloužil tzv. katastr milánský, vyhotovený podle patentu z r. 1718 a založený na zaměřování pozemků každé obce, vyhotovení mapy a odhadnutí čistého výnosu podle kultur a bonitních tříd. Milánský katastr byl vyhotoven pro Lombardii: pro každou obec byla vyhotovena mapa v měřítku asi 1:3000, v níž byly zakresleny a poznačeny všechny pozemky. Tento katastr nabyl platnosti v r. 1780 a je používán do dnešních dob. Sloužil za vzor všem pozdějším katastrům - francouzskému, bavorskému i našemu stabilnímu.
Zkušenosti z dřívějšího budování katastrů byly vydány v patentu císaře Františka I. z r. 1817, jako souhrn pravidel pro založení tzv. stabilního katastru.
Přípravné práce byly svěřeny dvorské kanceláři dekretem ze dne 2. srpna 1806 a výsledkem těchto prací byl zmíněný patent o stabilním katastru daně pozemkové ze dne 23. prosince 1817. Podle tohoto patentu měly býti veškeré pozemky, hospodářsky obdělávané a i jiné:
- geometricky zaměřeny, zobrazeny, sepsány a popsány
- rozdruženy podle jejich vzdělávání (kultur) a užívání a
- plodné pozemky tříděny do určitých jakostních (bonitních) tříd, a to bez ohledu, jsou-li v držbě selské nebo panské.
Zaměření, zobrazení, sepsání a popsání pozemků mělo býti provedeno jednotně v celém Rakousku (bez Maďarska). Bylo proto postupováno podle jednotlivých, předem vyzkoušených zásad. Byly zvoleny zobrazovací soustavy a vybudována trigonometrická síť. Pro každou katastrální obec byla zeměměřiči zhotovena samostatná mapa katastrální, v níž byly znázorněny hranice obce a veškeré pozemky, lišící se od sebe různým držitelem, kulturou, využíváním a pod. Zobrazené pozemky - nazvané parcelami - byly označeny parcelními čísly, oproti číslům topografickým, užívaným v katastru josefském. Hranice katastrální obce byly převzaty tak, jak byly stanoveny při budování josefského katastru.
Zaměření a zobrazení pozemků v jejich poloze a tvaru bylo provedeno metodou měřičského stolu. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 (1 palec = 40 vídeňských sáhů) na dobrém papíru. Měření trvalo od r. 1824 s přestávkami až do roku 1843. Práce měřičské byly konány osobami ze stavu vojenského a také z civilistů, zejména v pozdější době, kdy tyto práce se rozrůstaly a vyžadovaly si množství pracovníků. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo zaměřeno celkem 12 696 katastrálních obcí, o výměře 7 932 800 ha, s počtem parcel 15 359 513 a zobrazení bylo provedeno na 49 967 mapových listech o velikosti 65,85 x 52,68 cm.

Díky těmto dokonalým (a dojemným), nádherně kolorovaným podrobným mapám jsme u některých soutoků mohli srovnat jejich podobu dnes a před 200 lety. Soutoky nacházející se mezi skalami zůstaly většinou nezměněny, pouze okolní zástavba změnila jejich vzhled. Avšak soutoky v písčitých půdách nížin se jak působením živlu, tak působením člověka, značně změnily, v některých případech doslova přemístily.

Zde je srovnání několik z nich: