Já se vám přiznám, že jsem rád, že jsem mohl naše diváky provázet po našich rozhlednách, po památných stromech a nyní i po pramenech našich řek a po jejich soutocích. Přiznám, že vždycky když mě lidi zastavěj, a že už je to hodně let co jsme točili rozhledny, a ptají se jestli bude pokračování rozhleden nebo pokračování památných stromů - odpovídám jim, že už ne. A byl bych rád, kdyby mě třeba oslovili nebo napsali a zeptali se jestli bude pokračování pramenů našich řek. Odpovím - ne. Protože je to takový triptych: rozhledny, památné stromy, řeky. Ono všechno někdy končí. Jedno z největších umění je včas odejít. Takže já jsem rád, že jsem vás mohl provázet po rozhlednách, po památných stromech, po našich pramenech a nemusel jsem se někde šklebit po připitomělých estrádách a dělat hloupé vtipy. Mně to někdy nepřipadá důstojné herce, ba ani člověka. Takže: na shledanou. |