38 minut

7. března 2011

Obsah dílu

Ohrožení datových služeb na úřadech — Post náměstka ministra školství — Výročí největší masové vraždy v Osvětimi

Části dílu

01:19
Ohrožení datových služeb na úřadech
    Blackout ve státní správě čili komunikační tma, to je situace, která by mohla v krajním případě nastat už za tři týdny. V té chvíli totiž skončí smlouva s dodavatelem komunikačních služeb a nová je zatím v nedohlednu. Co by to znamenalo? Nevyplácely by se důchody, dávky sociální pomoci, neproplácely by se zdravotní úkony, soudy by přestaly soudit, katastrální úřady zapisovat a tak bychom mohli pokračovat. Ministerstvo vnitra totiž zaspalo a nevyhlásilo včas tendr na dodavatele datových služeb, na kterých zavisí chod státu. Úředníci teď mají plné ruce práce, aby kolaps odvrátili. Kdo za to může? Po tom pátrala redaktorka Aneta Snopová.
    09:26
    Post náměstka ministra školství
      Podle prezidenta Václava Klause je to malá česká hilsneriáda. Prezident tak komentoval okolnost, že kandidát Národní strany Ladislav Bátora se nestal kvůli svým nesalónním názorům náměstkem na ministerstvu školství. Prezident vyjádřil obavu, zda politická korektnost už zcela nepodemlela břehy naší demokracie. Ale něco tu nesedí. Leopold Hilsner, podle něhož pojem hilsneriáda vznikl, neusiloval o místo náměstka. Byl nevzdělaný, nezaměstnaný a navíc žid. A především na základě protižidovských pověr mu přišili rituální vraždu české dívky Anežky Hrůzové. Tohoto nebožáka, o jehož názorech nikdo nic nevěděl, se zastal T.G.Masaryk, tehdy ještě bez prezidentské funkce. Jen z principu. Prezident Klaus se naopak zastal muže, jehož názory jsou mu blízké a kterého – jak teď definitivně vyšlo najevo – doporučili na ministerstvo Klausovi lidé. Inu, malá česká hilsneriáda. Aktuální reportáž natočil Filip Černý.
      24:30
      Výročí největší masové vraždy v Osvětimi
        Datum 10. června 1942, kdy nacisti vypálili Lidice, je všeobecně známý. Naproti tomu o 8. březnu 1944 společnost zas tak moc neví. Přitom je to den největší masové vraždy bývalých československých občanů za druhé světové války. Tehdy byl zplynována velká část takzvaného rodinného tábora v Osvětimi-Březince, celkem 3 800 lidí během několika hodin. Na místo se vypravil David Vondráček spolu s historikem Tomanem Brodem, který jako jeden z mála českých židů masové vraždění přežil. Zdá se mu dodnes nepochopitelné, proč se čeští politici v den výročí Osvětimi-Březince vyhýbají.
        Přehrát celé video
        Stopáž37 minut
        Další díl
        14. března 2011

        Reportéři ČT na sociálních sítích

        Napište nám