Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku- dnes s Alešem Chmelařem, státním tajemníkem pro evropské záležitosti, o emigraci v Evropě.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

Aleš Chmelař

Nejasný vývoj situace kolem lodí s migranty v Itálii

Třikrát víc peněz hodlá Evropská unie věnovat v příštím dlouhodobém rozpočtu na správu hranic a migrační problematiku. Zatímco ve stávajícím sedmiletém finančním období jde o 13 miliard eur (asi 333 miliard korun), na dobu po roce 2020 navrhuje Komise vyčlenit více než 34,9 miliardy eur (asi 895 miliard korun). Uprchlická krize na kontinentu neustupuje. Aktuální případ, který nejvíce plní média, je příběh lodi Aquarius s víc než šesti sty migranty. Loď den a půl kotvila ve Středozemním moři. Nová italská vláda jí zavřela přístavy - přijmout ji odmítla i Malta. Pozvání nakonec přišlo ze Španělska. Událost tak poukázala na nutnou reformu migrační politiky. Jak by měla reforma vypadat? Budeme probírat s naším dnešním hlavním hostem, kterým bude Aleš Chmelař /ČSSD/, státní tajemník pro evropské záležitosti.

Záznam chatu ze středy 13. června

SKINF: „Uprchlická krize na kontinentu neustupuje. Čím si to vysvětlujete?“

Aleš Chmelař: „Uprchlická krize určitě ustupuje. V roce 2015 přišlo do Evropy přes milion lidí nelegálně. Od začátku letošního roku to nebylo ani 35 tisíc. Jde vidět, že nástroje na kontrolu hranic a dohody s třetími zeměmi fungují.“

Zbyněk: „V jaké fázi je úprava Dublinských dohod (Dublin IV) a jaké konkrétní dopady toto nařízení má na migraci?“

Aleš Chmelař: „V současnosti nepanuje shoda zejména na tom, jak moc by měly být kontrolovány přechody uvnitř EU. Kvóty se zdají na ústupu. Doufáme, že nebudou součástí návrhu. Zbytek opatření, se kterými všichni souhlasí, jsou na dobré cestě.“

Jan: „Lodě neziskovek vlastně pašují nelegální migranty.Proč s nimi není zacházeno jako s pašeráky lidí?Kdo je financuje?“

Aleš Chmelař: „Mezinárodní námořní právo bohužel neumí reagovat odpovídajícím způsobem na situaci, které čelíme v souvislosti s migrační krizí. Neziskovky ani ochrana mořské hranice v mnoha ohledech nemůže neposkytnout pomoc. Klíčem je spolupráce se třetími zeměmi. Podle mých informací většina neziskovek dostává finance od malých dárců.“

Ondřej: „Kancléřka Merkelová změnila názor na migrační kvóty a nyní je zpětně vidí kriticky. Zároveň se vyslovila pro “ flexibilní solidaritu”. Na jakých principech by měla fungovat flexibilní solidarita? Není to další utopie?“

Aleš Chmelař: „Současné směřování německé pozice vítáme, protože jde naším směrem. Už téměř tři roky se snažíme z flexibilní solidarity učinit hlavní nástroj boje s problémy migrace uvnitř EU. Státy by se podílely na řešení situace dobrovolně a dle svých možností.“

Eva: „Italové odmítli přijmout loď Aquarius s 600 migranty a den poté přijali italskou loď s 1000 uprchlíky. Není to zmatečné? Politikové se zaklínají frázemi o pomoci postiženým zemím, jenže to je dlouhodobá záležitost. Je vůbec nějaké krátkodobé řešení?“

Aleš Chmelař: „Já si nemyslím, že je to úplně zmatečné. Dává to určitou signalizaci těm jednotlivým lodím, zvláště u neziskovek, které nedodržují kodex italský, který byl zaveden za minulé italské vlády, že mají nabrat lidi v opravdové nouzi, ty, kteří se pohybují v té části výsostných vod Itálie. Není to zmatečné. Dává to určitý signál vůči těmto neziskovkám. Probouzí to i EU, která vidí, že velká část toho tlaku je na Itálii. Celý ten tlak, když se to vezme v posledních měsících, byl na Itálii. Je třeba jednat na území třetích zemí, zejména v severních částech Afriky.“

Jirka: „Pašerácké lodě odvezou v člunech imigranty cca 10-20 km od libyjského pobřeží, odkud je "zachraňují" lodi (ne)ziskovek, které je odvážejí cca 500 km do Itálie. Proč je ty lodi nezavezou zpátky do Libye, která je na dohled? Není to spíše pašerácké taxi?“

Aleš Chmelař: „Jestliže se to neděje, je to v rozporu s mezinárodním mořským právem. Bohužel neexistují dohody s Libyí, které by v těchto situacích umožňovaly návrat. To by se mělo změnit.“

Pepa: „Proč mluvíme o uprchlících a uprchlické krizi, když v drtivé většině nejde o žádné uprchlíky, ale ekonomické migranty, případně muslimské džihádisty? Kdy se věci začnou nazývat pravými jmény?“

Aleš Chmelař: „Minimálně v poslední době se spíše mluví o migrační krizi. Máte ale pravdu, že velice často se o migrantech mluví jako o uprchlících. I opačně. Počet příchodů migrantů je v posledních letech dominantní. Já sám se pokouším tyto termíny používat správně, ale v případě, že mluvíme o migrantech, tak se ve většině případů nebudeme mýlit.“

Simona: „Proč hranice Řecka či Itálie nebrání NATO? K čemu je nám členství v alianci a nutné výdaje ve výši 2 % HDP, když nás NATO neochrání? Copak NATO slouží jenom k zahraničním misím a jako zástěrka pro vojenská dobrodružství USA?“

Aleš Chmelař: „Nejste sama, je to i řada politiků, kteří si kladou podobnou otázku, zda by NATO nemohlo být v této otázce aktivní. Je to tak. NATO není ochrannou pobřežní stráží, je to vojenské, obranné uskupení. Důležitější je to, že členové NATO jsou i mimoevropští. Státy, které nepotřebují řešit tuto situaci. Chybí tam státy, které jsou evropské, kterých se to týká, třeba Rakousko. Ze strany NATO by tam kapacita na určitý typ operací byla, spíše na pevnině, ve stabilizaci situace, nesouhlasili by s tím však významní členové NATO.“

DEFENDER: „Třikrát víc peněz hodlá Evropská unie věnovat v příštím dlouhodobém rozpočtu na správu hranic a migrační problematiku. Stačí to - tolik peněz?“

Faltová Magda: „Rozhodně to není moje odbornost, ochrana hranic. Těžko říct. Já si myslím, že určitě nějaké prostředky je potřeba věnovat. Já bych více prostředků i peněz věnovala podpoře tamní společnosti, školství a podobně.“

Markéta: „Čeští populisté oslavují italského ministra vnitra Salviniho, který přitom kritizuje země jako Česká republika, že neprovádí relokace uprchlíků jak předpokládá evropské právo. Nejsou to další vlastní góly české politické scény?“

Aleš Chmelař: „V první řadě je nutné poznamenat, že žádný členský stát nechce více nelegálních migrantů. V této věci každý z těch států, na tom se shodují všichni, hledá nástroje, aby jich měl méně. Pro Itálii, logicky, relokace je jedním z těch nástrojů. To, co si Itálie v podobě Salviniho představuje, je systém relokací pro všechny příchozí. Ti, co by přišli, by byli roztroušeni po Evropě. To odmítá většina členských států. Tam cesta nevede. Skončí to na tom, kde se shodneme všichni, to je to řešení na vnějšku.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD