Reportáže v regionech
Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují vyrostlo na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Metují. Obklopují ho čtyři romantická údolí, která lákají milovníky přírody. My se vypravíme do toho, které získalo zvláštní jméno Husí krk. Nejprve se ale pokocháme panoramatem města, které je k vidění z několika vyhlídek. Jedna z nich vyrostla v místech, kde stával dům známého spisovatele Jaromíra Johna. Dohlédneme z ní mimo jiné k budově vězení, v němž kdysi několik dnů strávil i legendární komik Vlasta Burian. Pak už si budeme užívat přírody. Zastavíme se kupříkladu u studánky, kde se můžeme občerstvit. Připomeneme si dobu, kdy ve zdejších lesích fungovala vojenská střelnice. A naše putování skončíme u přehrady, kterou zdobí sedmimetrový vodopád.
Nové Město nad Metují
Šperky
V dílně Jany Doskočilové v Mezilesí si na své přijdou zejména dámy. Rodí se tam totiž originální šperky. Jana se ráda zdobila od dětství, později se sice vyučila floristkou, ale nakonec jí nejvíc učarovala technika cínovaných šperků. U jedné výtvarnice na Moravě si osvojila základní postup a pustila se do práce. Jejími hlavními pomocníky jsou pájka a kleštičky, potřebuje navíc měděnou pásku, drát, cín a spousty druhů pravých kamenů, které jsou hlavní ozdobou jejích výtvorů. Budeme sledovat, jak se připravený materiál mění v působivou dekoraci. Vše začíná výběrem kamene. Někdy Jana volí podle toho, kdo šperk bude nosit, jindy ji inspiruje momentální nálada. Zdobit dokáže nejen dámy, ale taky květináče, hodiny a další předměty.
Šperky
Svíčky z včelího vosku
I když včelí vosk a výrobu svíček z něj znali lidé už před naším letopočtem, přesto byly voskovice velmi vzácné. Zapalovaly se pouze při slavnostních příležitostech, především v kostelech. Doma si je mohli dopřát jen ti nejbohatší. Včely totiž vyprodukují vosku docela málo, z jednoho úlu ho chovatel získá jen přibližně 250 gramů ročně. A proto vždycky býval drahý. Jeho vůně učarovala i Petře Švarcové. Už v dětství, protože její pradědeček byl včelařem. Vzpomněla si na něj, když byla na mateřské dovolené a ve volných chvílích se pustila do výroby svíček. Pak s nimi vyrazila na trh, a když zjistila, že je o ně velký zájem, bylo rozhodnuto. Používá klasický způsob obmotávání knotu voskem, ale odlévá různé tvary i do forem.
Svíčky z včelího vosku
Pevnost Dobrošov
Dělostřelecká tvrz Dobrošov vyrostla jako součást československého opevnění v letech před vypuknutím druhé světové války. Jejím úkolem měla být ochrana části Kladského průsmyku. Společně se do míst, kde měli vojáci bránit naší republiku, vypravíme a prohlédneme si jednotlivé části areálu. Nejprve se rozhlédneme po kraji, abychom zjistili, co a koho odsud mohli sledovat a pak nás bude zajímat, jak tu příslušníci naší armády měli žít. Zavítáme do kasáren, kde bylo připraveno bydlení a taky kuchyň a sklad potravin. Do něj by se v případě obléhání pevnosti vešly zásoby na dva týdny. A zapátráme i po tom, kde by tu skladovali munici a jaká výzbroj by vojákům byla k dispozici.
Pevnost Dobrošov
Pevnost v Dobrošově
Pevnost v Dobrošově vyrostla jako součást pohraničního opevnění naší republiky před vypuknutím světové války číslo dvě. A stejně jako další objekty při obraně naší vlasti před německou armádou tehdy nemohla pomoci. Dnes patří k zajímavým vzpomínkám na smutné a nebezpečné časy. A konečně tu taky najdeme vojáky. Jsou ale o dost menší, než byste čekali. Usadila se tu totiž miniaturní Československá armáda. Všechny vojáky i techniku vytvořil dnes sedmaosmdesátiletý Lubor Šušlík. Sám byl účastníkem II. odboje a chtěl mladším generacím připomenout, jak byli tehdy vojáci připraveni do boje za ochranu své vlasti. Pokud byste se pustili do počítání, zjistili byste, že tu najdete přes 1300 figurek, 120 koní a samozřejmě taky armádní techniku.