Reportáže v regionech
Po stopách Sigismunda Boušky
Nepatří k nijak známým postavám našich dějin, přesto si vzpomínku zaslouží. Řeč je o Sigismundovi Bouškovi, benediktinském knězi. Minulý rok uplynulo 150 let od jeho narození a 75 od úmrtí. Po svém vysvěcení na kněze v roce 1892 přešel do kláštera v Broumově, odkud byl povolán do okolních obcí a měst. V nich sloužil věřícím. Miloval ovšem taky zdejší přírodu a rád se vydával za obyčejnými lidmi a naslouchal jejich příběhům. Do regionu díky němu přijížděly mnohé známé osobnosti, čímž přispěl k jeho propagaci. Do dějin Broumovska se zapsal nejen jako kněz, ale i jako básník, spisovatel, malíř, grafik, literární a výtvarný kritik, významný překladatel z katalánské a provensálské literatury na přelomu 19. a 20. století. Vydáme se po jeho stopách krajem, kterému zasvětil podstatnou část svého života.
Po stopách Sigismunda Boušky
Historie kočárků
Romanu Hendlovou nadchly už před dvaceti lety starožitné panenky a následně taky kočárky a pustila se do jejich sbírání. Přidal se k ní i její manžel. Historické kousky neshromažďovali jen tak nahodile, ale dali dohromady celou vývojovou řadu od těch nejstarších z 18. století až po ty ze 70. let minulého věku z produkce českých továren. Dokonce v Náchodě otevřeli muzeum, které právě díky ucelené kolekci kočárků nemá v Evropě obdoby. V expozici najdeme celou řadu unikátů. Patří mezi ně i kočárek vyrobený po roce 1760 v Anglii, který se Josefu Hendlovi podařilo sehnat teprve před dvěma lety. Stejně jako všechny ostatní byl ponechán ve stavu, v němž ho manželé získali. Při prohlídce si připomeneme, jak se vozítka pro nejmenší vyvíjela.
Historie kočárků
Justynčina stezka
Justynčina stezka vznikla podle skutečného příběhu židovské dívky z Hronova, která se rozhodla přestoupit ke katolické víře. Farář se však obával problémů s hronovskými Židy, a tak ji poslal v roce 1823 ke svému příteli Ondráčkovi na boušínskou faru. Tam byla po roce i pokřtěna. Sedm kilometrů dlouhá stezka má dvanáct zastavení a vede po místech, kudy se Justynka toulala během svého pobytu na Boušíně. Stezka začíná v obci Slatina nad Úpou a vede na Boušín ke kostelu a k místní faře. Právě ve zdejší farní kronice příběh téhle odvážné mladé ženy po letech objevil spisovatel Alois Jirásek a vložil ho do svého díla U nás. Cestou si prohlédneme třeba zbytky hradu nebo starou zvonici.
Justynčina stezka
Šonov
Obec Šonov patří k těm nejstarším a taky nejdelším na Broumovsku. Z jednoho konce na druhý to je téměř 8 kilometrů. Založena byla okolo roku 1250 německými kolonisty, které sem povolali benediktýnští mniši. Postupně se rozrůstala okolo dřevěného kostela z roku 1325. Když v první polovině 18. století starý svatostánek vyhořel, byl nahrazen zděným, zasvěceným svaté Markétě. Ten patří k barokním pokladům kraje. Šonov taky leží takřka na hranici s Polskem, kterou tvoří Javoří hory. Proto se vydáme i na procházku do okolí obce. Dojdeme až k takzvanému Třípanskému kameni, který označoval hranici tří feudálních panství - kláštera Broumov, majetku hraběte z Hochberku, což bylo slezské panství, a kladského panství barona ze Stilfriedu. Byl vztyčen v roce 1732 při tereziánských pozemkových reformách.
Šonov
Bílou stopou z Police nad Metují
I když už jaro poměrně razantně klepe na dveře, dopřejeme si ještě výlet v bílé stopě. Odstartujeme na něj z Police nad Metují. Při té příležitosti zapátráme v místní historii a zjistíme, kdy se ve městě a okolí rozšířilo závodní lyžování. Po cvičném kolečku v areálu Nebíčko zamíříme do kraje. Cesta vede v blízkosti Vambeřické cesty spojující polický kostel se známým polským poutním místem. Dopřejeme si zastaveni u vyhlášených Slavenských hřibů a prozradíme vám, jak tenhle zajímavý útvar vznikl. Pak si vyšlápneme na nejvyšší bod Policka. Z Božanovského špičáku se nám naskytne krásný výhled, nakoukneme i k sousedům do Polska. A u místních nej… zůstaneme i při poslední zastávce. Tou bude nejvýše položená obec v chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jmenuje se Slavný.
