Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Elektrárna Hučák

Elektrárna HučákVodní elektrárna Hučák v Hradci Králové zanedlouho oslaví kulaté sté narozeniny. Přesto stále vyrábí elektrickou energii. A navíc také nabízí nahlédnutí do elektrárenské kuchyně. S odborným výkladem průvodců se při její prohlídce můžete dozvědět mnohé z historie téhle památky a také se seznámit s průběhem vlastní výroby elektřiny. Důvodem výstavby elektrárny byla snaha zabránit zaplavování níže položených částí města na Labi. První, parní, část provozu byla uvedena do chodu v roce 1910, druhá, vodní, o dva roky později. Už po deseti letech fungování se dočkala poměrně rozsáhlé rekonstrukce, která znamenala samozřejmě i modernizaci. Celé zařízení funguje spolehlivě dodnes.

MapaElektrárna Hučák
videoElektrárna Hučák
...
video video

Elektrárna Hučák

Obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdrojeObnovitelné zdroje člověk využíval odnepaměti. Nejprve se snažil využít vodní energii, aby si ulehčil těžkou práci. Dnes už dokáže využívat i energii sluneční. V Hradci Králové v informačním centru postaveném při vodní elektrárně Hučák se zamyslíme nad tím, jak člověk využívá energii, aby si pomohl od těžké práce. Půjdeme totiž ve stopách královéhradecké výstavy mapující vše o světě obnovitelných zdrojů. Navíc vodní elektrárna oslavila první století své existence, takže další důvod podívat se právě sem.

Na velkém plátně za hudby Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho vám během chvilky proběhne před očima celý rok. Od pučícího jara přes sluncem zalité léto, až po mrazivou zimu. Hned vedle je slyšet protékající voda, která pohání staleté vodní kolo, a stačí jen málo k tomu, aby začalo plnit svůj účel. V Číně a Indii se prý vodní kola používala k zavlažování už před několika tisíci lety. Vodní energii takovýmto podobným vodním kolem naši předkové využívali hlavně k tomu, aby si ulehčili práci. Ve východních Čechách to byly především tkalcovské stavy, kdy tato energie pomáhala a ulehčovala práci s tkaním, poháněla mlýny a podobně.

MapaObnovitelné zdroje
videoObnovitelné zdroje
...
video video

Obnovitelné zdroje

Zahradní železnice

Zahradní železnicePan Bohumil Špecinger na svojí zahradě v Chlumci nad Cidlinou zbudoval reálný železniční svět na kolejích, které budou v naší reportáži hrát prim spolu se všemi mašinkami, jež se tady projíždějí.

Otci Špecingerovi vydatně pomáhal i jeho syn. Chlumecká zahradní železnice tak díky jejich usilovné a často i mravenčí práci nabízí svým návštěvníkům celkem 4 rozchody kolejnic (45, 143,5, 250 a 600 mm) a muzeum železnic u depa. A možné je projít si i stezku, která vás seznámí s Čiernohronskou železnicí – námět rozchodu 250 mm.

Svůj čas si samozřejmě vyžádá i údržba. Jednou za 14 dní se musí koleje vyčistit speciální mechanickou protiprachovou stěrkou. Zároveň je nutné nabrousit kolej. A protože veškeré tohle království najdete na zahradě, je nutné pečovat i o stromky a rostlinky, které tady bují a připomínají švýcarskou krajinu. A Špecingerovi plánují přidat ještě jednu kolej, po které by se měl prohánět bývalý model československých státních drah, který vyrobil syn pana Špecingera.

MapaZahradní železnice
videoZahradní železnice
...
video video

Zahradní železnice

Střelecké terče

Střelecké terčeV Chlumci nad Cidlinou se zastavíme proto, abychom si připomněli dávnověkou středověkou tradici – tradici střelectví.

Střelci, vyzbrojeni luky a šípy či kušemi, zastávali dlouhou dobu obrannou funkci při střežení měst a obcí, lidí a jejich majetků a životů. Zlatou éru pak prožili ve druhé polovině 19. století. Po vzniku republiky činnost ostrostřelců, těsně spjatých se starou monarchií, postupně skomírala a jejich definitivní konec nastal po roce 1939.

Privilegovaný měšťanský sbor v Chlumci nad Cidlinou byl založen v roce 1795. Ostrostřelci si pořídili uniformy i stanovy: ty už tehdy určovaly počet knoflíků, délku či střih, a dokonce i vymezovaly dny, kdy se smělo střílet.

S Helenou Krátkou a Petrem Kmoškem projdeme místním muzeem, kde si prohlídneme malované terče. A nejsou to jen terčíky s motivy zvířat. Jsou to umělecké kousky, které mají i historickou hodnotu. Je na nich totiž zobrazováno často i to, co se ve městě dělo, i významní měšťané doby.

MapaStřelecké terče
videoStřelecké terče
...
video video

Střelecké terče

Smiřická kaple

Smiřická kapleZavítáme taky do Smiřic, do tamní Zámecké kaple Zjevení Páně. Zámecký kostel nechal v letech 1699–1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka.

Za stavitele je považován Kryštof Dienzenhofer, i když některé prameny hovoří o Janu Santinim. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn.

Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu – v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Na zajímavých kartuších na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.

MapaSmiřická kaple
videoSmiřická kaple
...
video video

Smiřická kaple

Další stránky:« 5 6 7 8 9 »