Reportáže v regionech
Na běžkách po Českém ráji
Přízně letošní zimy si užijeme i v Českém ráji. Dopřejeme si tam výlet na běžkách. Vyrazíme ze Sedmihorek, konkrétně od tamních lázní, které vznikly už na konci první poloviny 19. století a byly jedním z prvních vodoléčebných ústavů u nás. Kurýrovala se v nich celá řada známých osobností, kupříkladu Karel Jaromír Erben nebo Jan Neruda. Sedmihorky jsou jednou z bran do Českého ráje, takže pak už nás čekají vyhlášené skály a soutěsky. Cestou k nim narazíme i na několik místních pramenů. Zvládneme výstup na skalní brado nazvané Čertova ruka, které je zajímavým místem nejen pro turisty, ale i pro archeology. Jejich výzkumy si připomeneme i v dalších lokalitách, kterými projdeme. Kupříkladu u masivu, jemuž se říká Novákova pec.
Na běžkách po Českém ráji
Statek v Dolánkách u Turnova
Už od 16. století hospodařil rod Dlasků na statku v Dolánkách u Turnova. Nejprve stálo jejich stavení hodně blízko řeky, která často škodila. A tak po svolení vrchnosti došlo k jeho přesunutí na současné místo. Na něm byla stavba dokončena v roce 1716. I když později se samozřejmě její vzhled několikrát měnil. Majitelé se těšili úctě sousedů, ale dobré vztahy měli i s pány. Ti sem dokonce několikrát do roka přijížděli, třeba na posvícení. Na přelomu 18. a 19. věku žil na statku Václav Dlask, který vedl podrobnou kroniku. Zapisoval do ní nejen rodinné události, jako třeba narození svého prvního syna, ale taky informace, které byly užitečné rovněž pro další lidi. Takže se můžeme dočíst mimo jiné to, jaké kdy bylo počasí, což samozřejmě ovlivňovalo úrodu.
Statek v Dolánkách u Turnova
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
Zámek Hrubý Rohozec
Martinice v Krkonoších
Pokud nevíte, které železniční trati se říká Pojizerský Pacifik, pak se s námi vydejte na výlet do Martinic v Krkonoších. Právě tam na konci 19. století vybudovali místní podnikatelé dráhu vedoucí do Rokytnice nad Jizerou. Staré časy dodnes připomíná nejen nádražní budova, ale rovněž třeba výhybky, stavědla. Výhybky tu mimochodem stále ovládají ručně, stejně jako kdysi. Dozvíme se, jak probíhala stavba, kde se dělníci nejvíc nadřeli a hrozily jim sesuvy, i kdy z nádraží slavnostně vyrazil první vlak. Tehdy ho poháněla pára, nás sveze motoráček. Ačkoliv míříme do hor, poměrně dlouho pojedeme z kopce. A rozhodně ne nějakého malého. Přejedeme několikrát řeku Jizeru, čeká nás tunel, kamenný most a zároveň krásná okolní krajina.
Martinice v Krkonoších
František Kaván
Letošek je rokem hned dvou výročí jednoho z našich nejznámějších krajinářů Františka Kavána. Před 150 lety se narodil a před 75 zemřel. Po jeho stopách se vypravíme v okolí krkonošské Jilemnice. Naše putování začneme v místech, kde stávala jeho rodná chalupa, z níž se ovšem našich časů dožily jen zbytky základů. Pak se zastavíme tam, kde se milovníkovi krkonošské krajiny otvíraly nádherné výhledy po horách. Třeba u historické roubené hospody na vrchu Kozinec. Největším Kavánovým plátnem je opona, kterou si u něj objednali křížličtí ochotníci. Tu dnes můžeme obdivovat v jilemnickém muzeu. A tam si v současné době všichni obdivovatelé malířovy tvorby mají šanci užít i víc než stovky jeho pláten.
