Reportáže v regionech
Komáří hůrka
Název Krušných hor pochází ze staročeského slova „krušec“ znamenajícího rudný kámen. Intenzivní sopečná činnost totiž v minulosti přinesla tomuto pohoří velké zásoby kovových rud. Historie jejich těžby sahá až do 12. století a její pozůstatky tu na mnoha místech naleznete dodnes. My se vydáme na vrchol Komáří hůrky, kde najdeme nejen krásnou přírodu, ale právě i několik staletí staré stopy po někdejší hornické činnosti.
Komáří hůrka
Štoly v Mikulově na Teplicku
Krušné hory prosluly dobýváním stříbrných, měděných, železných, cínových a dalších rud. Dokonce zažily i jakousi stříbrnou horečku, obdobu té zlaté v Americe. Jsou doslova prošpikovány těžebními jámami a štolami. Díky nadšencům jsou mnohé z nich postupně zpřístupňovány návštěvníkům. V Mikulově na Teplicku působí obecně prospěšná společnost Krušnohorská důlní, jejíž zástupci nás zavedou na několik míst, ve kterých horníci pod zemí ukryté bohatství získávali.
Štoly v Mikulově na Teplicku
Historické štoly v Mikulově na Teplicku
Vypravíme se také do Mikulova. Ale nepůjde o známé vinařské město na jihu Moravy. Vydáme se opačným směrem, do Krušných hor, kde leží obec stejného jména. V historických záznamech se poprvé objevila na začátku 15. století, kdy se v krajině začalo hledat stříbro. A protože pátrání po cenném kovu bylo úspěšné, zařadil se Mikulov po bok takových lokalit, jako je Cínovec nebo Krupka. Dnes se v něm již netěží, nicméně z doby dobývání rud se dochovala spousta historických štol. Od počátku 90. let se postupně pracovalo na jejich zpřístupnění a v roce 2013 do nich mohli vstoupit první návštěvníci. Do míst, kde se dřív dobýval cenný kov, nahlédneme i my.
Historické štoly v Mikulově na Teplicku
Mědník
Víc než osm set let se téměř bez přerušení v Krušných horách dobývaly a zpracovávaly rudy železa, stříbra, mědi nebo cínu. Unikátní památky spjaté s těžbou najdeme nejen pod zemí, ale i na povrchu. Díky nim se v loňském roce hornická krajina na obou stranách hranice pod názvem Erzgebirge/Krušnohoří dočkala dokonce zápisu na seznam UNESCO. Jedním z jejích nejvýraznějších bodů je 910 metrů vysoký vrch Mědník, doslova prošpikovaný štolami. A právě k němu se vydáme. Připomeneme si, kdy se tu s těžbou začalo a také to, že Štola Marie Pomocná, se stala v roce 1910 dokonce prvním dílem svého druhu ve střední Evropě, které bylo zpřístupněno turistům.
Mědník
Důl Mauritius
Důl Mauritius v katastru obce Hřebečná v oblasti Krušných hor byl největší cínový na české straně hranice. Ruda se zde těžila celých 400 let, od poloviny 16. století až do konce druhé světové války. V době největšího rozkvětu se v něm dobývalo až kolem 1000 tun za rok, což bylo na tehdejší poměry úctyhodné množství. V roce 2014 se stal národní kulturní památkou a zároveň byla část jeho chodeb zpřístupněna veřejnosti. Od července 2019 je dokonce zapsán na seznam památek UNESCO jako součást Hornického regionu Erzgebirge – Krušnohoří. Jeho přístupné partie připomínají práci horníků a vývoj oboru po dobu čtyř století.
