31. ledna 2016

Zámek ve Valči si můžeme prohlédnout i v zimních měsících. Připomeneme si samozřejmě jeho historii, ale hlavně zajímavosti, které byste při návštěvě neměli přehlédnout. Jednou z nich je bezpochyby barokní zahrada, která má podobu krajinářského parku. Pozornosti se v něm těší především sochy Matyáše Bernarda Brauna. Většina z nich představuje alegorie lidských vlastností nebo postavy z antické mytologie. Zastavíme se taky v sále, který dostal právě podle slavného sochaře jméno Braunův. A přidáme k tomu zajímavou hypotézu, proč se tomu tak mohlo stát. Prozradíme vám, čím odborníky překvapil tajný hrob, který objevili při rekonstrukci zámeckého svatostánku a nabídneme taky pozvánku na večerní prohlídky, které si ve Valči můžete dopřát.

Zdeněk Farský z Náchoda chtěl být uměleckým sklářem, jenže musel nosit brýle a ty by mu při práci překážely. Tak se nakonec vyučil řezbářem. Praxi absolvoval v červenokosteleckém ateliéru pro chrámové práce Břetislava Kafky, kde taky po absolvování školy zůstal jako mistr. Před dvaceti lety si pak otevřel vlastní dílničku. Zůstal u tradičního pojetí řemesla, stroje ani další moderní pomocníky u něj nenajdete. Jeho nerozlučnými parťáky jsou jenom dláta, kterých má ovšem několik desítek. V jeho království se mimo jiné rodí repliky děl starých mistrů, která byla odcizena. Při práci mu tak jako předloha slouží jen jejich fotografie. Bude nás zajímat, co je při takové práci nejdůležitější a nejnáročnější. Inspiraci pro vlastní tvorbu pak často nachází v ženských křivkách, rád ale vyřezává i betlémy.

Jedním z architektonických pokladů hlavního města je vila, která dostala jméno po svém prvním majiteli a zároveň prvním československém ministerském předsedovi. Tedy vila Kramářova. Zavedeme vás do prostor, které hostily mnohé významné osobnosti nejen tuzemské, ale i zahraniční a které pamatují i řadu důležitých schůzek. Dozvíme se, jak dlouho si známý politik své sídlo stavěl a komu jeho realizaci svěřil. Hlavní slovo při budování i zařizování prý ale měla ruská choť Karla Kramáře. Ta údajně dirigovala úplně všechny. A její původ se odrazil na řadě použitých prvků v interiéru. Necháme se okouzlit výhledem z premiérovy pracovny a prozradíme vám i to, jaký osud čekal honosnou rezidenci poté, co bezdětní manželé zemřeli.

Výlet mezi ptáky si dopřejeme na netradiční výletní trase, která byla nedávno otevřena v Dolní Moravě. Ve výšce víc než tisíc metrů nad mořem tu vybudovali Stezku v oblacích. Je dlouhá bezmála tři čtvrtě kilometru a díky širokým ochozům se na ní cítí bezpečně i ti, kteří se trochu bojí výšek. Celá konstrukce je připravena odolat i velmi silnému náporu větru. Cestou narazíme na 10 informačních tabulí, které nám představí zdejší kraj. A připomenou taky sportovním minulost Dolní Moravy. Potěšíme se nejen krásnými výhledy do daleka, ale nemineme ani různé atrakce, které návštěvníkům toulky zpestří. Čeká je tu například sto metrů dlouhý tobogán, desetimetrový rukáv nebo ocelová síť, která si díky svému tvaru vysloužila název kapka.

Už jste někdy potkali opravdového obra? My vám jednoho představíme. Jmenoval se Josef Drásal, pocházel z Hané a se svými 240 centimetry si vysloužil titul nejvyšší Čech a ve své době se řadil mezi nejvyšší obyvatele naší planety. Jeho krajané si ho dodnes připomínají. V Olomouci má v muzeu zvláštní expozici, kterou zdobí urostlá figurína. S tou je spojena i nedávná sbírka, v niž místní dali dohromady peníze na její nové oblečení. Nás bude ale zajímat i skutečný život člověka, který daleko převyšoval všechny a jeho blízkým se přes veškeré snažení nikdy nepodařilo najít mu vhodnou partnerku. Do svých dvaceti let se prý za svou výšku styděl, pak se ho ovšem ujal jeden obchodně zdatný hostinský a učinil z něj velkou atrakci.

O vesničce Hudlice jste možná nikdy neslyšeli. Takových, jako je ona, byste na okraji křivoklátských lesů našli celou řadu. Ale přesto bychom tuhle jednu vaší pozornosti doporučovali. V červenci roku 1773 se totiž v rodině zdejšího ševce narodilo šesté dítko, které dostalo jméno Josef Jakub. A když dodáme, že zmiňovaný král verpánku se jmenoval Jungmann, pak už asi víte, že jsme vás zavedli do rodiště slavného národního buditele. Ale víte, že měl v mládí s rodným jazykem sám velké problémy? Po studiích na německých školách, která mu rodiče dopřáli, zapomněl spoustu českých slov a velmi těžko je při mluvě hledal. Zavítáme i do míst, kde se jako mladý cítil doslova blaze a prohlédneme si navíc další zajímavosti v okolí Hudlic.