Neděle 1. března 2015
Premiéra: Neděle 1. 3. 2015 na ČT100:00:02 TOULAVÁ KAMERA
00:00:19 Dobrý den, přátelé.
00:00:20 Dneska předal měsíc únor panovnické žezlo březnu.
00:00:24 Doufejme tedy,
00:00:25 že nám jeho vláda přinese podstatně víc sluníčka.
00:00:28 Toulky pod šedivou oblohou a v břečce
00:00:30 přece jen nejsou úplně to pravé ořechové.
00:00:33 Začneme proto raději pod střechou a v teple.
00:00:36 Nejprve se na roztockém zámku přesuneme do časů,
00:00:39 kdy město bývalo vyhledávaným letoviskem pražských boháčů.
00:00:42 Pak si v Sušici zavzpomínáme
00:00:44 na místní slavnou sirkařskou tradici.
00:00:47 A propos - tušíte,
00:00:48 proč se nejstarším zápalkám říkalo "zednické"?
00:00:51 Povím vám to.
00:00:52 Následně se v Krkonoších vydáme po stopách havířů,
00:00:56 kteří kdysi v osadě Svatý Petr dobývali vzácné rudy.
00:00:59 Na cestu se vybavíme
00:01:01 skialpinistickými lyžemi a tuleními pásy.
00:01:04 Nakoukneme taky do království drátenice Hany Rajnoškové.
00:01:07 Prozradí nám třeba,
00:01:08 v čem spočívá tajemství takzvaného lidunkového vzoru.
00:01:12 Poté v Abertamech na Karlovarsku zjistíme,
00:01:15 kde všude slavily úspěch kožené rukavice
00:01:17 ze zdejších firem.
00:01:19 Pozor! Svého času jich tam fungovalo 150.
00:01:22 A na konec se projdeme Údolím lásky
00:01:24 a podél Koštěnického potoka,
00:01:26 kterým už víc než 800 let vede česko-rakouská hranice.
00:01:32 Jak už bylo řečeno,
00:01:33 naším prvním cílem budou Roztoky u Prahy.
00:01:36 Patřily k oblíbeným letoviskům bohatých Pražanů.
00:01:39 Zatímco Dobřichovice, Všenory nebo Černošice
00:01:42 objevila smetánka až koncem 19. století,
00:01:44 v Roztokách už v té době stálo přes 100 prázdninových vil.
00:01:48 Podle dobových pramenů tu chtělo léto trávit tolik lidí,
00:01:52 že místní upravovali k pronájmu i chlívky a zahradní domky.
00:01:55 A víte,
00:01:56 co přispělo k tak velké popularitě tohoto malého městečka?
00:02:00 Železnice, která jím vedla už v roce 1851.
00:02:06 Vlak je pro výlet do Roztok ideální i dnes.
00:02:09 Cíl naší cesty je totiž hned u nádraží.
00:02:12 Někdejšímu prázdninovému hemžení
00:02:14 je věnována nová expozice místního zámku.
00:02:18 Na letní pobyty se těšily zejména děti,
00:02:20 které s maminkami zabalily
00:02:22 a ke konci školního roku odjely na svoji letní vilu,
00:02:25 kde už zahradník a domovník větrali
00:02:27 a připravovali se na příjezd velké rodiny.
00:02:30 Od roku 1851 tady byla zprovozněna Severní státní dráha,
00:02:34 a tím pádem to měli co by dup od Prahy,
00:02:36 vlastně kousek.
00:02:38 Otcové si mohli za rodinami
00:02:39 odskočit pouze o víkendech a svátcích,
00:02:42 dovolená byla uzákoněna až po roce 1918.
00:02:46 Nicméně někteří majitelé vil měli takové zaměstnání,
00:02:49 že si mohli dovolit ve vile trávit většinu času s rodinou.
00:02:53 Jako například ministr orby Albín Bráf,
00:02:56 který se zde zakoupil v roce 1903.
00:02:58 Ta jeho vila dodnes stojí a je o ni velmi dobře pečováno.
00:03:03 Další významnou osobností
00:03:04 byl Augustin Brauner se svou rodinou,
00:03:07 který si tady koupil původně mlýn.
00:03:09 Dcera Augusta Braunera, Zdenka Braunerová,
00:03:11 si zde postavila svůj věhlasný ateliér,
00:03:14 který my opět otvíráme na jaře tohoto roku.
00:03:16 V létě se počet obyvatel Roztok mnohonásobně zvyšoval.
00:03:20 Zatímco v zimě žil ve vile jen správce,
00:03:22 přes prázdniny to byly i desítky lidí.
00:03:25 Záleželo na tom,
00:03:26 zda šlo o nájemní, nebo rodinnou usedlost.
00:03:29 Ty honosnější mívaly prostorný salon,
00:03:31 kde se scházela pestrá společnost obchodníků,
00:03:34 umělců či politiků.
00:03:36 Nesmíme zapomenout na osobnost japanologa Joe Hlouchu,
00:03:40 který bydlel v Roztokách jenom 2 roky
00:03:43 a nechal si místní vilu přestavět pro své japonské sbírky.
00:03:48 A jeho pobyt zde byl inspirací dalšímu podnikateli, Marholdovi,
00:03:52 který zde v roce 1928 otevřel věhlasný japonský hotel Sakura,
00:03:57 který určitě znají diváci z filmu Valentin Dobrotivý.
00:04:00 Jak se žilo v letních vilách, uvidíte v prvním patře zámku.
00:04:04 Než ale vyrazíte na obhlídku Tichého údolí,
00:04:07 kde stojí ty nejhezčí, sejděte ještě do přízemí.
00:04:10 Objekt prošel kompletní rekonstrukcí.
00:04:13 A protože v něm kdysi sídlil správce panství,
00:04:16 můžete nahlédnout do jeho kanceláře a bytu.
00:04:19 Samozřejmě, včetně kuchyně.
00:04:22 My jsme se s kolegyněmi
00:04:24 tady pokoušely připravovat některé pokrmy.
00:04:27 Pekly jsme jahelník, pekly jsme tady chleba, vánočku,
00:04:31 zkoušely jsme celou řadu věcí, naposledy černé omáčky.
00:04:35 Černá omáčka jako pokrm zhotovený ze švestek,
00:04:38 švestkových povidel a zahušťovaný perníkem,
00:04:41 se podávala již od vrcholného středověku
00:04:44 a raného novověku jako celkem běžné jídlo,
00:04:48 buďto samotná jenom s nějakou přílohou,
00:04:52 a nebo se velmi vhodně doplňovala se zvěřinou.
00:04:56 Maso se upravovalo nejčastěji pečením a dušením,
00:05:01 v tom byl rozdíl oproti čeledi, pro kterou se maso pouze vařilo.
00:05:09 Prostě na té čeledi se šetřilo
00:05:11 a samozřejmě to maso dostala maximálně 1x - 2x týdně.
00:05:14 Zatímco pan správce měl tedy maso častěji,
00:05:17 s přísadami různých omáček a s nejrůznějšími typy příloh.
00:05:22 Roztocký zámek býval gotickou tvrzí,
00:05:24 které dnešní podobu vtiskla renesance.
00:05:27 Během staletí ho neminuly povodně, války
00:05:30 a za Davida Boryně ze Lhoty ani selská rebelie.
00:05:33 Chasa zlému rytíři napráskala tak, že do roka umřel.
00:05:37 Tuhle historii si ale zajeďte vyslechnout osobně.
00:05:40 Vlakem jste tam z pražského Masarykova nádraží
00:05:43 za 15 minut.
00:05:46 Loni tomu bylo 175 let,
00:05:48 co byla v Sušici zahájena výroba sirek.
00:05:50 U jejího zrodu stál tehdy Vojtěch Scheinost,
00:05:53 který místním lidem přinesl nový zdroj obživy.
00:05:56 Postupem času přibyla řada dalších fabrik i malých dílen,
00:06:00 z nichž zápalky mířily do celého světa.
00:06:03 Oslavy jubilea měly ale trochu hořkou příchuť.
00:06:05 5 let před nimi
00:06:07 se totiž brány zdejšího závodu definitivně zavřely
00:06:10 a takřka legendární tradice zanikla.
00:06:12 My si ji teď připomeneme díky pokladům místních sběratelů.
00:06:20 Takhle to žilo v sušické sirkárně ještě na počátku tisíciletí.
00:06:24 Dvě stovky zaměstnanců dokázaly vyprodukovat a prodat
00:06:27 20 miliard zápalek ročně, tedy na 430 miliónů krabiček,
00:06:31 které se vyvážely do dvacítky zemí.
00:06:34 Pak už tu ale boj se zapalovači a rostoucími výrobními náklady
00:06:38 nezvládli.
00:06:39 A tak se linky přestěhovaly do Indie.
00:06:41 Kdysi slavná fabrika osiřela
00:06:43 a přežila jen jako obchodní společnost.
00:06:46 Sirky se ve městě označovaném za bránu Šumavu
00:06:49 dělaly dlouhých 170 let
00:06:50 a i dnes tu najdete vzpomínky na jejich slavnou dobu.
00:06:54 Buď v trvalé expozici muzea nebo u sběratelů.
00:06:59 Sortiment výrobků byl velice pestrý.
00:07:01 Za nejstarší sirky můžeme pokládat sirky,
00:07:03 kterým se říkalo sirky "zednické".
00:07:06 Neměly nic společného se zedníky,
00:07:08 ale znamenalo to to, že se vlastně škrtaly o zeď.
00:07:11 Napřed se namáčely v síře
00:07:12 a teprve potom se namočily do fosforu.
00:07:15 Třením o drsnou plochu, sklo i podrážku na botě,
00:07:19 dlaždici nebo zeď,
00:07:21 se zapálil fosfor a od něho potom síra.
00:07:23 Proto se jim říkalo sirky "zednické".
00:07:28 Ale sirky neputovaly do světa jen ze Sušice.
00:07:31 Na celé Šumavě i v jejím podhůří
00:07:33 vznikaly v té době desítky dnes už zapomenutých výroben.
00:07:37 Proč právě tady?
00:07:38 Byl tu dostatek dřeva a k tomu levná pracovní síla.
00:07:42 Třeba dílnu Samuela Kohna bychom našli v Horažďovicích,
00:07:45 přesto krabičky zdobil nápis Schüttenhofen - tedy Sušice.
00:07:50 Samuel Kohn samozřejmě nikdy v Sušici sirky nevyráběl,
00:07:54 ale jako chytrý obchodník
00:07:56 se dokázal šikovně přiživit na slávě Sušice,
00:07:59 protože Sušice, to byl v té době už světový pojem,
00:08:02 tak proč této situace nevyužít
00:08:04 pro dobrou reklamu i na horažďovických výrobcích.
00:08:07 Férové to určitě nebylo,
00:08:09 ale účel rozhodně světil prostředky.
00:08:11 Zajímavost najdeme i na atypické etiketě,
00:08:15 která pochází ze staré sirkárny v Nových Hutích,
00:08:19 německy Kaltenbachu.
00:08:20 Jejím majitelem byl pan Michael Fuchs,
00:08:23 proto se na etiketách objevoval obrázek lišky.
00:08:26 Ale nad nápisy v češtině musíme přimhouřit oči.
00:08:32 Na etiketě můžeme najít
00:08:34 hned několik pravopisných i stylistických chyb.
00:08:37 Nové Hůtě, Vimberk - tečka nad "i",
00:08:42 Vimberk "b", Šůmava,
00:08:43 ochrana - schází druhé "n", čárka nad "a".
00:08:48 Sirkařský sortiment
00:08:50 byl kdysi podstatně rozmanitější než dnes.
00:08:53 Zajímavé byly zápalné papírky, kterým se říkalo fidibusy.
00:08:57 Byly to nastřihané proužky,
00:09:00 na něž se nanášela hořlavá hmota.
00:09:02 Ta pokrývala taky konec topsu neboli trnu.
00:09:06 Ten se zabodl do doutníku a pak přišlo ke slovu škrtátko.
00:09:10 Nádherně provedené byly i krabičky reklamní.
00:09:14 Sloužily k propagaci jednotlivých podniků
00:09:17 a mívaly třeba tvar domečku nebo cestovního kufru.
00:09:22 Zajímavostí je tato krabička.
00:09:25 Ta vlastně, jak byli naši předci vynalézaví...
00:09:28 Stará krabička.
00:09:31 Její součástí jsou jakési malé svíčičky.
00:09:34 To znamená, že je to vrstva vosku,
00:09:37 kterou byla obalena klasická sirka.
00:09:39 Na krabičce pak bylo i místo, kam se potom zapíchla
00:09:44 a sloužilo to jako malý svícínek.
00:09:47 Tradice šumavských sirek tedy přežívá
00:09:49 alespoň díky zapáleným sběratelům.
00:09:52 A odkaz prvních výrobců pánů Scheinosta a Fürtha
00:09:55 můžeme budoucím generacím připomínat třeba tím,
00:09:58 že zachováme nejstarší objekty sušické továrny
00:10:01 jako technické památky.
00:10:04 Historie skialpinismu se začala psát před víc než 100 lety.
00:10:08 Tehdy totiž v jisté rakouské firmě
00:10:11 na objednávku armády vymysleli první specializované vázání.
00:10:15 Díky němu se mohli vojáci v Alpách bezpečně pohybovat
00:10:18 i na širokých lyžích.
00:10:25 Brzy se tahle výhoda zalíbila taky horolezcům,
00:10:29 a po nich takzvané skialpy objevili i milovníci hor.
00:10:32 Jen v Krkonoších mají k dispozici 8 tras.
00:10:35 My si teď jednu z nich projedeme.
00:10:38 Svatý Petr
00:10:39 je nejstarší hornickou osadou Špindlerova Mlýna.
00:10:42 Její vznik se datuje do roku 1516.
00:10:44 Prvními obyvateli byli prospektoři.
00:10:46 V 17. století přišli horníci,
00:10:48 kteří tady začali těžit měď, stříbro, železné rudy
00:10:51 a později arzen.
00:10:53 Traduje se,
00:10:54 že vlastně místní stříbro
00:10:55 bylo použito k výrobě ušlechtilé zvonoviny,
00:10:58 ze které pak byl odlit zvon pro špindlerovský kostel.
00:11:02 Zajímavostí je, že ruda se zde nezpracovávala,
00:11:04 ale byla složitě nošena přes hory.
00:11:07 Museli překonat až 500 výškových metrů
00:11:10 do Dolního Dvora k dalšímu zpracování.
00:11:12 Po stopách havířů se tak trochu vydáme i my.
00:11:15 Na konci osady, v místě, kde začíná Dlouhý důl,
00:11:19 si připneme skialpinistické lyže
00:11:21 a navlékneme nezbytné tulení pásy.
00:11:23 Čeká nás víc než 4 kilometry dlouhé stoupání.
00:11:26 Po levé straně se rýsují Kozí hřbety,
00:11:28 které začínají na Luční hoře a končí Železným vrchem.
00:11:32 Jak přišly ke svému jménu?
00:11:35 Mají takový zvláštní tvar.
00:11:36 Opravdu ten hřeben je velmi ostrý
00:11:39 a může připomínat i hřbet kozy,
00:11:41 tak skutečně geomorfologové
00:11:42 nazývají každý takový ostrý hřeben jako kozí hřbet.
00:11:46 Druhým důvodem může být to,
00:11:47 že v 17. století se v Krkonoších chovalo kolem 10 tisíce koz,
00:11:52 a ty kozy se chovaly na každé chalupě,
00:11:54 to znamená i tady ve Svatém Petru.
00:11:57 Historie říká,
00:11:58 že pod Kozími hřbety se nacházelo asi 20 štol,
00:12:01 která měla jména jako Štěstí, Útěcha bohatých, Boží pomoc atd.
00:12:06 Zde se nacházíme u jedné ze štol, která se jmenuje Svatý Petr.
00:12:10 Je to doposud zachovaná štola i s původním odvodněním,
00:12:13 které je funkční a vede do Svatopetrského potoka.
00:12:17 Na posledním úseku stoupání
00:12:19 musíme zvládnout 400metrové převýšení.
00:12:22 Cestou mineme Červenkovu muldu,
00:12:24 terénní hrb svažující se z Luční hory.
00:12:29 Červenkova proto,
00:12:30 že v roce 1951 tehdy zhruba 20letý Olda Červenka
00:12:34 trénoval na mistrovství České republiky v lyžování.
00:12:38 Sjel několikrát kopec,
00:12:39 a když ho sjížděl naposled
00:12:41 a chtěl se už vrátit zpátky na Luční boudu,
00:12:44 tak se celý svah utrhl a Oldu Červenku zasypal.
00:12:47 Když ho našli, tak už byl mrtvý.
00:12:50 Tahle lavina nebyla nikterak výjimečná.
00:12:52 Hrozí tu pravidelně
00:12:54 a před 8 lety jedna zabila riskujícího skialpinistu.
00:12:59 Když je to první zóna,
00:13:01 tak tady by skialpinisti jezdit neměli.
00:13:04 Pokud ale procházejí po značené cestě,
00:13:06 skilapinistické trase číslo 1,
00:13:08 tak by měli mít skialpinistické lavinové vybavení.
00:13:11 Tedy lavinový vyhledávač, lavinovou sondu, lopatku
00:13:15 a dobře nabitý telefon.
00:13:17 Nejvyšším bodem na trase je Výrovka.
00:13:19 Odtud můžeme pokračovat kolem bufetu Na Rozcestí
00:13:22 ke Klínovým boudám.
00:13:24 Kdysi tudy putovali horníci s vytěženou rudou.
00:13:26 Dnes u nich potkáme jen turisty na lyžích
00:13:29 a občas i psí spřežení.
00:13:31 Jejich název je odvozen
00:13:33 od výroby údajně klínů právě pro hornictví
00:13:36 anebo od německého příjmení Klienen nebo Kleinen.
00:13:41 V horní části této lokality
00:13:42 stála dříve veliká restaurace s hotelem Klínová bouda,
00:13:46 která někdy v 70. letech vyhořela.
00:13:49 Najdete tu ale přístřešek,
00:13:51 v němž se můžete schovat při nepřízni počasí.
00:13:54 Tahle skialpinistická trasa patří mezi obtížnější.
00:13:57 Zpátky se sjíždí přes úbočí hory Stoh.
00:14:02 Ten sjezd nebývá úplně bezpečný
00:14:04 a taky v několika místech se dotýká lavinových drah.
00:14:08 Proto je bezpodmínečně nutné,
00:14:09 aby se skialpinisti nejdřív podívali na stránky horské služby,
00:14:13 jaký je stupeň lavinového nebezpečí.
00:14:16 Poslední úsek trasy vede do poloviny černé sjezdovky,
00:14:19 po které sjedeme zpět do osady Svatý Petr.
00:14:22 Drátenické řemeslo vzniklo v 16. století na Slovensku
00:14:26 a největšího rozmachu se dočkalo zhruba o 300 let později.
00:14:29 Jeho mistři nejčastěji spravovali rozbité hrnce,
00:14:33 střepy slepili směsí vody a mouky a následně je oplétali.
00:14:37 Uměli taky vyrábět třeba cedníky, košíky,
00:14:39 věšáky či pastičky na myši.
00:14:42 A právě tahle všestrannost oboru učarovala před lety
00:14:45 i Haně Rajnoškové z Kladníků.
00:14:47 Tak se pojďme do jejího království podívat.
00:14:51 Staří dráteníci pověsili své řemeslo na hřebík
00:14:54 v polovině 20. století.
00:14:56 Díky průmyslové velkovýrobě
00:14:59 totiž přestaly hospodyňky oplakávat prasklé keramické hrnce
00:15:03 a jednoduše si koupily nové železné.
00:15:06 Renesanci téhle profese přinesla až 90. léta.
00:15:10 Tehdy se k ní dostala i Hana Rajnošková.
00:15:15 Přišla jsem na dědinu.
00:15:16 Začalo mě lákat staré řemeslo, odrátovat staré mísy,
00:15:20 protože jsme bydleli ve starém domě,
00:15:23 bylo tam hodně kameňáků
00:15:24 a tohle jsem chtěla odrátovat, takže jsem začala drátovat.
00:15:28 Základy se Hanka naučila na specializovaném kursu.
00:15:32 Kameňáky pak opletla a postavila na kamna.
00:15:34 Spokojeně tam odpočívaly a paní domu začala přemýšlet,
00:15:38 co by se s drátem dalo ještě dělat.
00:15:40 Chtěla zkusit cokoliv, co bude užitečné.
00:15:44 Radši mám věci více praktičtější než ty čučavější.
00:15:47 Pokud jste zkoušeli něco vytvořit z drátu,
00:15:50 asi jste narazili na to,
00:15:52 že tenhle materiál, pokud není úplně tenký,
00:15:54 nespolupracuje.
00:15:55 Stejně jako u většiny aktivit spojených s kovy
00:15:58 je ho totiž zapotřebí připravit, a to nějakou chvíli zabere.
00:16:02 Je to prý taková alternativa posilovny.
00:16:05 Každý drát je potřeba takhle zpracovat,
00:16:07 aby byl krásně ohebný, aby byl měkký.
00:16:10 To je základ celého drátování.
00:16:12 Tím, že mám drát zpracovaný, krásně si stočím různé krucánky.
00:16:19 Jediná věc, co já upozorňuji pro ty,
00:16:22 kdo se snaží trošičku drátovat,
00:16:24 když kupujete drát, tak drát by neměl být rezavý.
00:16:28 Jak už je drát rezavý, tak už je narušený,
00:16:30 už s ním nic neuděláte.
00:16:32 Pro Hanku je typický hlavně takzvaný lidunkový vzor,
00:16:36 což je jakási drátěná podoba klasického cibuláku.
00:16:39 Při práci používá i další materiály - minerály,
00:16:42 keramiku nebo dřevo.
00:16:43 Ty stály taky u zrodu některých jejích unikátních kousků.
00:16:47 Říká, že neexistuje snad nic, co by z drátu nešlo udělat.
00:16:52 Inspiraci beru hodně v přírodě nebo od keramiků.
00:16:55 Když vidíte,
00:16:56 že keramik "uplácá" nějakou mísu, nebo třeba nějakého ptáčka,
00:17:06 tak vy řeknete:
00:17:08 Když tohle jde z hlíny, tak já to zkusím z drátu.
00:17:11 Mě se spousta lidí ptá, jestli používám nějaké šablony.
00:17:14 Nepoužívám šablony.
00:17:16 Všecko točím v ruce,
00:17:17 anebo používám všechno, co mám při sobě, různé tuby.
00:17:23 Udělám si krásně kulatý základ.
00:17:27 Tyhle pomůcky Hance nahrazují drátenickou navíječku.
00:17:31 Pokud vás zarazilo, že jsme nenahlédli do žádné dílny,
00:17:35 je to tím, že prostě žádnou nemá.
00:17:37 Našli jsme jen tuhle drátěnou překážkovou dráhu,
00:17:41 na kterou si za ta léta
00:17:43 ostatní členové rodiny už tak nějak zvykli.
00:17:46 Dílnu mám v obýváku.
00:17:48 Potřebuji mít kolem sebe lidi,
00:17:49 Vidět třeba manžela, který sedí vedle.
00:17:52 A potom takové...
00:17:53 Já jsem si zvykla na to teplíčko za mnou.
00:17:57 Sedím, nahřívám si záda, trošku se při tom griluji a motám.
00:18:02 Já říkám, že jsem přízemní dráteník,
00:18:06 protože motám při zemi.
00:18:08 Čas od času Hanka
00:18:09 se svými pracemi vyjede na nějakou akci.
00:18:12 Tou nejbližší
00:18:13 bude velký velikonoční salón v Přerově.
00:18:15 Bude to jedna z mála chvil,
00:18:17 při nichž může tvořit za denního světla.
00:18:19 Jinak na to má jen večery a noci.
00:18:21 Přes den totiž počítá úplně jiné položky
00:18:24 než lidunkové krucánky.
00:18:25 Je totiž účetní,
00:18:26 pro níž jsou výtvory z drátů i po letech hlavně relaxem.
00:18:31 Aber Damm!
00:18:32 Přeloženo do češtiny: Přece hráz!
00:18:35 Tak prý kdysi jeden sedlák odpověděl
00:18:37 kolemjdoucímu šlechtici na otázku, co dělá.
00:18:40 Alespoň tak praví pověst o vzniku městečka Abertamy.
00:18:43 Zažilo slavné časy těžby stříbra a cínu,
00:18:46 ale i nouzi po jejím ukončení.
00:18:48 Před bídou ho v polovině 19. století
00:18:52 zachránila výroba kožených rukavic.
00:18:54 Tohle řemeslo mu přineslo na 150 let nejen prosperitu,
00:18:58 ale i světový věhlas.
00:18:59 Proto mu tam taky vybudovali malé muzeum.
00:19:03 U zrodu tradice stál místní rodák Albert Eberhard,
00:19:06 který v roce 1850 otevřel první rukavičkářskou dílnu.
00:19:10 K rozmachu řemesla
00:19:11 pak přispěl jeho tovaryš Alois Chiba.
00:19:14 Postupně tu vzniklo 150 malých firem,
00:19:16 jejichž rukavice putovaly především do Anglie a USA.
00:19:21 Největší rozmach výroby rukavic v Abertamech a blízkém okolí
00:19:27 byl v roce 1937,
00:19:30 kdy zde bylo zaměstnáno víc jak 11 tisíc lidí.
00:19:35 Vyrobilo se v tomto roce 6,5 milionu párů rukavic.
00:19:41 Většinu pro export, z toho nejméně 3 000 párů do USA.
00:19:47 Historické zařízení vystavené v muzeu
00:19:50 je dokladem technické zručnosti zdejších rukavičkářů,
00:19:54 ale i důmyslnosti konstruktérů šicích strojů.
00:19:57 Najdete tu takzvané Lašky, Štepky a Danky.
00:20:01 Své názvy dostaly podle způsobu práce
00:20:03 a jednotlivých operací výroby.
00:20:06 V současné době zde máme asi 20 šicích a vyšívacích strojů.
00:20:11 Nejstarším strojem je Štepka,
00:20:16 která pochází ze začátku 20. století.
00:20:19 Pokud si návštěvu dobře naplánujete nebo budete mít štěstí,
00:20:23 uvidíte i ukázku šití rukavic.
00:20:25 Ta tu probíhá jednou měsíčně.
00:20:27 Ještě před tím je ale zapotřebí useň správně vytáhnout, rozměřit
00:20:31 a pak se teprve můžou vysekávat potřebné díly.
00:20:35 Dalším zlomovým okamžikem byl rok 1945,
00:20:38 kdy došlo k odsunu občanů německé národnosti.
00:20:43 Výroba rukavic pokračovala jen díky tomu,
00:20:48 že byla ponechána část občanů, odborníků.
00:20:53 Rukavice se postupně stáhly do jedné firmy,
00:20:58 která potom pokračovala ve výrobě rukavic.
00:21:04 Každá šička dostala vyseknuté rukavice.
00:21:08 Vloží je do stroje, sešije meziprstové vložky,
00:21:13 kloboučky od palce, potom se všije palec,
00:21:18 dodatečně meziprstové vložky a zezadu se rukavice sešije.
00:21:25 Tím pádem je hotová. Trvá to 25 až 30 minut.
00:21:29 Je to náročné na záda, na oči.
00:21:32 Musí to být práce přesná,
00:21:34 protože rozpárat a opravit už se to nedá.
00:21:38 Dírky jsou tam vidět. To, co se ušije, to je ušito.
00:21:43 Součástí malého muzea
00:21:45 je i kolekce výrobků abertamských dílen.
00:21:47 Najdete tu původní válečné a pracovní rukavice
00:21:50 i elegantní dámské módní kousky.
00:21:53 Hádejte, kdy vznikly tyhle?
00:21:55 Pokud v souvislosti s Olympijskými hrami v Sapporu
00:21:58 tipujete rok 1972, trefili jste se.
00:22:01 Tenhle nejstarší vystavený pár
00:22:03 zase mohla nosit žena do společnosti už v roce 1937.
00:22:08 Když jsem se začala učit, tvrdili, že nejtěžší je ušít palec.
00:22:12 Ale z vlastní zkušenosti
00:22:14 je nejtěžší sešít meziprstové vložky,
00:22:17 protože na nich záleží, jak ta rukavice potom vyjde.
00:22:22 Zkazila jsem jich taky pár.
00:22:24 I jsem si prošila prst, to se stává, ale dneska už ne.
00:22:30 Výroba abertamských rukavic,
00:22:32 jejíž tradici nám svět kdysi záviděl,
00:22:34 skončila v roce 1998.
00:22:36 Přesto stojí za to
00:22:37 si um šikovných českých a německých mistrů z pohraničí
00:22:41 připomenout.
00:22:42 Možná, že i vy nebo vaši rodiče
00:22:43 ještě máte v šatníku jejich kousky.
00:22:48 V Nové Bystřici a jejím okolí vládl kdysi čilý ruch.
00:22:51 Po zdejších obchodních stezkách
00:22:53 putovali kupci z Čech do Rakous a naopak.
00:22:56 V minulém století ovšem celou oblast
00:22:58 neprodyšně uzavřela železná opona.
00:23:00 Dnes je naštěstí vše jinak.
00:23:08 Turisti můžou malebný kraj na obou stranách hranice
00:23:11 znovu objevovat.
00:23:13 Taky se má čím pochlubit.
00:23:15 Úžasnými památkami
00:23:16 a hlavně člověkem jen pramálo zasaženou přírodou.
00:23:23 Z Nové Bystřice
00:23:24 je to k našim jižním sousedům co by kamenem dohodil.
00:23:27 A tak není divu,
00:23:28 že některé z turistických tras vedou odtud
00:23:30 až za státní hranice.
00:23:32 Ale například zelená vás nejprve zavede
00:23:34 k pozoruhodnému památníku.
00:23:37 Kámen republiky vztyčili českoslovenští vojáci
00:23:39 před bývalou budovou celní stráže v květnu 1938,
00:23:43 když narukovali do těchto míst
00:23:45 k obraně československých státních hranic
00:23:48 proti vpádu wehrmachtu.
00:23:49 Návštěvníkovi jistě neujdou nápisy,
00:23:51 které jsou vytesány do tohoto kamene
00:23:54 a které napovídají
00:23:55 o historii a osudech česko-rakouského pohraničí.
00:23:58 Pohnutou minulost tohoto území připomíná v krajině
00:24:02 taky řada dochovaných pevnůstek, takzvaných řopíků,
00:24:05 důležitých součástí předválečného opevnění.
00:24:09 Dnes tudy naštěstí můžeme procházet bezstarostně,
00:24:12 a tak překračujeme Koštěnický potok.
00:24:15 Právě středem jeho koryta vede státní hranice.
00:24:19 O tom,
00:24:20 že Koštěnický potok bude hranicí mezi rakouskou zemí a českou zemí,
00:24:25 se rozhodlo už roku 1179 v Chebu na zemském sněmu.
00:24:29 Fridrich Barbarossa
00:24:31 si pozval rakouského vévodu a českého knížete,
00:24:35 kteří bojovali o svrchovanost tohoto území.
00:24:38 I po 900 letech se hranice nezměnila.
00:24:42 Místo je však zajímavé nejen historicky.
00:24:45 Právě tady totiž,
00:24:46 na soutoku Koštěnického a Červeného potoka,
00:24:49 leží nejsevernější bod Rakouska.
00:24:52 Od něj pak míříme Údolím lásky na jih
00:24:54 k dalšímu geograficky pozoruhodnému místu.
00:24:57 A proč Údolí lásky?
00:24:59 Trasa nás totiž vede přes malebnou vesnici Rottal
00:25:03 s loveckým zámečkem a hostincem Perzy,
00:25:06 o jehož věhlas
00:25:07 se kdysi zasloužila někdejší majitelka se svou dcerou,
00:25:11 které se prý ke svým hostům chovaly až velmi vstřícně.
00:25:15 Náš další cíl, onen geografický bod,
00:25:18 pak již najdeme v lese asi 2 kilometry odtud.
00:25:23 Nachází se nedaleko břehu Staňkovského rybníka
00:25:26 a označuje křížení 49. rovnoběžky s 15. poledníkem.
00:25:31 Tento kámen nechala haugschlagská obec
00:25:34 společně s rakouským zeměměřičským ústavem
00:25:37 postavit na začátku 90. let minulého století.
00:25:41 Ale teď už zase zpátky do Čech.
00:25:44 V těsné blízkosti hranic
00:25:46 se díky dlouhodobé izolaci zachovala přírodní krajina
00:25:50 na řadě míst ve své původní podobě,
00:25:52 patří k nim i rezervace Fabián na Homolce.
00:25:57 Historie lesnictví na Jindřichohradecku
00:25:59 je již neodmyslitelně spjata
00:26:01 se 4 generacemi lesnického rodu Wachtlů.
00:26:04 Nedaleko zbojnické studánky se nachází kamenný památník,
00:26:07 kde je zaznamenána událost z konce 19. století,
00:26:10 kdy se poslednímu z rodu Wachtlů, Jiřímu Václavovi,
00:26:13 podařilo velkoplošně přirozeně obnovit původní mateřský porost.
00:26:19 Žádné lesní školky z importovaných exemplářů.
00:26:22 Prozíravý lesník si počkal na rok, kdy měly jehličnany hodně šišek
00:26:26 a připravil půdu kolem stromů tak,
00:26:28 aby se v ní co nejvíc jejich semínek ujalo.
00:26:31 Lesy v této části pohraničí jsou husté a nepřístupné.
00:26:34 V minulosti se v nich proto mnoho lidí ukrývalo.
00:26:38 Ve 13. století v hlubokých lesích na Dubovici
00:26:41 působila zakázána a vrchností pronásledována
00:26:44 sekta Valdenských.
00:26:45 Tato sekta se usídlila u Kněžské skály.
00:26:48 Její kněží chodili tady po vytesaných schodech,
00:26:52 z jejího vrcholku kázali svým přívržencům reformní myšlenky.
00:26:56 Později tu probíhala
00:26:57 tajná shromáždění husitů i českých bratří.
00:27:00 A i dnes tohle místo
00:27:01 nabízí nejen jedinečnou podívanou z vrcholku skály,
00:27:04 ale na konci výletu
00:27:05 právě i prostor k meditaci a rozjímání.
00:27:10 Víte, jak se jmenuje hrad v Pardubickém kraji,
00:27:13 postavený za vlády Přemysla Otakara II.?
00:27:15 Právě na to se minule ptal Pepa.
00:27:17 Odpověď se ukrývala pod Céčkem, je to Lanšperk.
00:27:20 Výherci gratuluji
00:27:21 a hned se vydáme na další soutěžní výpravu.
00:27:24 Tentokrát se budeme toulat krajinou mezi dvěma hrady,
00:27:27 které prý kdysi spojovala tajná chodba.
00:27:29 Jeden z nich sloužil jako lovecký a bydlel v něm polesný,
00:27:33 který se staral o místní oboru.
00:27:34 Tu nechal vybudovat Zachariáš z Hradce
00:27:37 na konci 16. století jako jednu z prvních u nás.
00:27:40 Obývali ji daňci,
00:27:41 které v ní můžete spolu s muflony obdivovat i dnes.
00:27:43 Tak co, už víte, jak se obora jmenuje?
00:27:51 Princip odpovědí je pořád stejný.
00:27:54 Do čtvrteční 14. hodiny nám je můžete esemeskovat
00:27:57 a pak jen doufat, že vám poštou přijdou naše knížky
00:28:00 a spolu s nimi taky batoh s logem pořadu.
00:28:07 A to je pro dnešek opravdu všechno.
00:28:09 Za týden vás po krásách naší země provede opět Pepa.
00:28:13 Vezme vás, mimo jiné, k jezeru Laka na lyže.
00:28:15 Start je v Prášilech, největší obci v republice.
00:28:18 Do té doby se můžete virtuálně toulat po našem webu
00:28:21 a taky nám tam
00:28:22 nějaké vlastní nápady na výlety poslat.
00:28:25 Budeme se těšit.
00:28:26 Já vám přeji krásnou neděli,
00:28:27 a ať vás na cestách i v životě provázejí jen samé dobré zpráv.
00:28:31 Na viděnou, přátelé.
00:28:35 Skryté titulky: Petra Kinclová Česká televize, 2015