23. února 2014

Město Luže na Chrudimsku bývalo ve středověku významným centrem obchodu, řemesel i zemědělství pro široké okolí. O jeho tehdejším rozmachu vydává i po staletích svědectví řada zajímavých pamětihodností. Nabídneme vám například zastavení u radnice, která připomíná dobu zdejšího vládnutí rodu Slavatů nebo u synagogy z konce 18. století. Ta pro změnu připomíná, že město mívalo i poměrně početnou židovskou obec. Nepřehlédnutelnou pamětihodností je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Pomocné. Prohlédneme si kapličky, které vedly poutníky i obraz Panny Marie Pomocné, který patřil zakladatelce kostela Marii Maxmiliáně hraběnce ze Žďáru. Bohužel se ale dostavby chrámu nedožila. Naše putování pak zakončíme u zříceniny hradu Košumberka.

Staré hračky z časů babiček a dědečků možná někdo z vás našel mezi poklady doma na půdě, ale sotva jich bylo tolik, kolik si jich můžeme prohlédnout na výstavě na pardubickém zámku. Nevšední zážitek všem milovníkům hraček i časů minulých připravilo kočovné a virtuální Muzeum technických hraček založené dvěma sběrateli. Nejstarší exponáty spatřily světlo světa už v 18. století. A tak nás kromě jiného bude zajímat, kde se takové vzácnosti dají najít a co je potřeba udělat pro to, aby mohly dělat radost návštěvníkům výstavy. Michal Widenský je nejen sběratelem, ale taky opravářem a prozradí nám i to, jak se ke svému koníčku dostal a co stálo na začátku jeho sběratelské kariéry. A samozřejmě se budeme kochat vystavenými hračkami i hrami.

Magické skalní útvary, vranovské serpentiny, pozůstatky ostnatých drátů a strážní věže s něžnými ženskými jmény. To všechno nás čeká při procházce podél toku řeky Dyje. Vydáme se do končin mezi Čížovem a Vranovem. U obce Čížov si připomeneme dobu železné opony, pak se vydáme k obelisku vybudovanému k poctě majitelky velkostatku a milovnice místní přírody a dopřejeme si neopakovatelné výhledy do krajiny. Na ty se můžeme těšit i na vranovských serpentinách, dlážděné silnici, která vede krajem už od počátku 19. století a láká turisty i zamilované dvojice. A potěšíme se pohledem na dílo paní Přírody v podobě nevídaného labyrintu skal, srázů, rozsedlin i jeskyní, kde se daří netypické vegetaci.

Josef s Marií, ptáček buchťáček, ale taky starý klapáč a pár čertů. Tuhle společnost nám nabídne řezbářka Věra Sidorjaková ve svém království v Plasech. Před lety zatoužila po tom ozdobit si zahradu sochami, ale na kámen si netroufla, a tak se pustila do řezbařiny. Zatímco většina jejích kolegů dřevo před opracováním roky suší, ona pracuje nejraději se syrovým a prozradí nám i to, které stromy jí dodávají materiál nejčastěji. Dozvíme se, kdo je to ptáček buchťáček, proč je v jejím betlému Marie větší než Josef a prohlédneme si romantický klapáč. Navíc nás čeká i několik pekelníků, kteří pobývají ve skalách. Většina děl paní Věry tráví zimu pod střechou, ale jakmile začne sluníčko pěkně hřát, přestěhují se na zahradu. Tam je jezdí okukovat i malí školáci nebo předškoláci.

Ovládat polku a valčík patří k povinnostem milovníků tancovaček i plesové sezóny. Ale přemýšleli jste někdy o tom, jak se tyhle tance na taneční parket dostaly? Tak třeba polka vznikla u nás, tančí se už od první poloviny 19. století a vznikla pravděpodobně úpravou některého ze starších lidových tanců. Valčík k nám dorazil z ciziny, konkrétně z dnešního jihozápadního Německa a Rakouska. Někdy na konci 18. století. Ale na našem venkově neměl cestu ke slávě jednoduchou. Příznivcům radostného tance do skoku se zdál málo rychlý a veselý. Když už bude řeč o tanci, nesmíme zapomenout na vhodný oděv. Tomu tanečníci vždy věnovali velkou pozornost. Zejména dámy musely dbát na to, aby dodržely diktát paní Módy.

Mezi zajímavými architektonickými počiny v Brně nás provede neobvyklá naučná stezka. Putovat budeme po předem dané trase, ale tabule na ní nás nečekají. Jsou totiž virtuální. Nicméně nemusíte se bát, tvůrci Brněnského architektonického manuálu našli jiný způsob, jak nám prozradit všechno, co bychom se měli o jednotlivých stavbách dozvědět. O slavné vile Tugendhat jste toho nejspíš slyšeli či četli už dost, ale co víte o brněnských mrakodrapech? Tedy o stavbách, které jimi měly být. Nebo o domu, který pro Rakousko-Uherskou báňskou důlní společnost navrhl vídeňský architekt Karel Lehrman? Ukážeme vám všechny její zvláštnosti. A prozradíme i to, že brněnská stezka se stala i inspirací pro jiná města, takže podobný výlet si možná brzy dopřejeme i jinde.