Mozaika z regionů: Chrliče na Pražském hradě, Do cirkusu Berousek zadními vrátky, Historické autobusy v Semilech, Památky Vrchlabí, Panenkárium v Hradci Králové, Výstava Už mou milou vedou na Dlaskově statku.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chrliče na Pražském Hradě

Chrliče na Pražském HraděPředevším církevní stavby, zřídka také paláce, zdobívaly chrliče. Často mívaly podobu děsivých monster, někdy i běžných zvířat. Jejich hlavním úkolem bylo odvádět vodu, ale možné je, že měly také pomáhat chránit kostely a katedrály před zlými silami. Chrliče samozřejmě nikdy nechyběly ani na hradní katedrále sv. Víta. Dochovalo se jich na ní 133, ale jen tři pocházejí z doby, kdy byla katedrála založena. Další vznikly v době dostavby katedrály na konci 19. a počátku 20. století. Tahle zajímavá sochařská díla, jejich výroba byla svěřována jen těm nejlepším kameníkům a byla také velmi dobře placena, si můžeme připomenout a prohlédnout na výstavě, která byla nedávno zahájena v Rožmberském paláci. Ten najdeme také v areálu Pražského hradu. Dozvíme se spoustu zajímavostí o chrličích a nahlédneme i do palácových komnat.

MapaChrliče na Pražském Hradě
videoChrliče na Pražském hradě
...
video video

Chrliče na Pražském hradě

Cirkus Berousek

Cirkus BerousekKdypak jste byli naposledy v cirkuse? Do jednoho vás zavedeme. Když vyslovíme jméno Berousek, většině z nás se hned vybaví medvědi. Tohle spojení proslavil hlavně český film Šest medvědů s Cibulkou, kde si Berouskovic huňáči zahráli. Ale slavní byli i v zahraničí. A nebyla to jen drezúra, která v podání Berouskových sklízela ve světě ovace. Ceněná byla i artistická vystoupení. Zakladatelem rodinné tradice byl už takřka před sto lety Ignác Berousek, první šapitó spatřilo světlo světa v roce 1918. Po roce 1948 doba sice soukromým cirkusům nepřála, ale v devadesátých letech vyjeli potomci pana Ignáce jako první u nás se soukromým cirkusem zase do světa. Zavzpomínáme na staré cirkusové časy, ale nahlédneme také pod pokličku tohohle kumštu. Dozvíme se, jak se cvičí zvířata i která jsou nejlepšími spolupracovníky.

MapaCirkus Berousek
videoCirkus Berousek
...
video video

Cirkus Berousek

Staré autobusy

Staré autobusyPotkat dnes v ulicích staré autobusy, ve kterých ještě průvodčí štípaly jízdenky, se jen tak nepoštěstí. Trochu téhle nostalgie si mohli nedávno dopřát obyvatelé Semil a návštěvníci jedné vernisáže. V tamním muzeu teď probíhá výstava věnovaná historii hromadné dopravy a staré autobusy nabídly projížďku. Pamětníci přidali něco zajímavostí o tom, jak kdysi doprava fungovala, jak se jezdilo s připojenými vleky a jak vypadal technický pokrok v podobě prvních mašinek na výdej jízdenek. Dozvíme se také, proč museli být u každé technické kontroly přítomni vojáci a že řidiči museli být schopni v případě nouze zafungovat i jako údržbáři či opraváři. A poradíme vám i to, kam se vypravit, pokud byste staré autobusy chtěli vidět na vlastní oči.

MapaStaré autobusy
videoStaré autobusy
...
video video

Staré autobusy

Vrchlabí

VrchlabíVrchlabí je pro většinu návštěvníků Krkonoš především jakousi pomyslnou bránou do našich nejvyšších hor. Je to ale také starobylé město s řadou dochovaných stavebních památek. První osadníci sem dorazili už ve čtrnáctém století. A záhy objevili velké zásoby železné rudy v okolí. S těmi uměl výborně naložit nejvyšší horní hejtman království českého Kryštof Gendorf z Gendorfu, který obec v roce 1533 koupil a ještě téhož roku dosáhl jejího povýšení na horní město. Zavedl tu také železářskou výrobu. O podobu města se až tak moc nestaral, takže větších změn se dočkalo až v pozdějších staletích. My si prohlédneme nejstarší domy, které najdeme na dnešním náměstí a v nichž se spojují lidové i městské stavební prvky. Pak zajdeme do kostela sv. Vavřince a zastavíme se ještě v augustiniánském klášteře.

MapaVrchlabí
videoVrchlabí
...
video video

Vrchlabí

Panenkárium

PanenkáriumKterá malá slečna by si ráda nehrála s panenkou. Dřív ale bývaly velkou vzácností, dovolit si je mohli jen v bohatších rodinách. Některé maminky je proto vyráběly z různých materiálů doma, aby mohly potěšit svou holčičku. A naopak k nejluxusnějším patřívaly porcelánové. Tohle všechno se dozvíme v Panenkáriu, tedy v expozici panenek v Hradci Králové. Paní Lenka Dedeciusová je sbírá už desítky let a rozhodla se o radost z nich podělit s dalšími zájemci, proto v prostorách bývalého obchůdku zřídila malé muzeum. K vidění jsou v něm panenky z počátku minulého století i současné. Najdete tu samozřejmě řadu unikátů, například krasavici, která má doslova a do písmene dvě tváře. Máte hospodyňku, otočíte a z druhé strany se na vás usmívá tanečnice. Těšit se můžete i na malé kočárky a na své si přijdou i kluci a jejich tátové.

MapaPanenkárium
videoPanenkárium
...
video video

Panenkárium

Už mou milou do kostela vedou

Už mou milou do kostela vedouSvatby za časů našich prababiček bývaly velkou událostí. Přípravy na ni zabraly spoustu času, koláče se začaly péct už týden dopředu a i po vlastním obřadu ještě pár dnů trvalo, než se nevěsta mohla vydat do nového domova. Na to, aby všechno hezky klaplo, dohlížela řada lidí. Nejvíc starostí měl družba, který hlídal nejdůležitější věci. Den před obřadem probíhal takzvaný věneček, kde družičky chystaly voničky pro svatebčany. Své zákonitosti měla i svatební hostina. Nevěsta dostala na talíř i kosti, aby dokázala, že vyjde s málem. A od družby pak novomanželé dostali kvočnu a kuřata, aby se dočkali spousty dětí. Své zákonitosti měla i svatební noc. A druhý den po vlastní svatbě pak probíhalo čepení. Z dívky byla mladá paní a už nesměla chodit prostovlasá. Tohle všechno i spoustu dalších zajímavostí se dozvíte na výstavě, kterou navštívíme na Dlaskově statku.

MapaUž mou milou do kostela vedou
videoUž mou milou do kostela vedou
...
video video

Už mou milou do kostela vedou

Stopáž29 minut
Rok výroby 2013
 P ST