Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Líčkov

LíčkovZámek Líčkov patří k místům s neobvyklou historií. První zmínku o něm bychom našli už ve 14. století, i když tehdy mělo panské sídlo podobu gotické tvrze. O zámku bychom mohli mluvit zhruba od poloviny 17. století, kdy tu proběhla přestavba v pozdně renesančním stylu. A o sto let později zasáhl do podoby ještě styl rokokový. Jenže v polovině 19. věku tu rušné společenské dění utichlo a komnaty osiřely. Nějakou dobu poté dokonce zámek sloužil jako cukrovar a lihovar. Jako stavební materiál ho v časech první republiky koupil malíř a osobní přítel prezidenta Masaryka Oskar Brázda. A začala rekonstrukce. Umělec se sám pustil do obnovy výzdoby a vrátil sem čilý ruch. Jenže po druhé světové válce o své oblíbené místo přišel, v dalších desetiletích tu měl jen vymezené místo pro bydlení i tvorbu. Návratu v roli zámecké paní se dočkala už jen jeho žena Marie, která o sídlo pečuje a provede nás.

MapaLíčkov
videoLíčkov
...
video video

Líčkov

Sokolník Jan Brož

Sokolník Jan BrožOvládnutí dravých ptáků lákalo naše předky už v dobách hodně dávno minulých. U nás se sokolnictví ve větší míře zabydlelo ve středověku, kdy se zalíbilo pánům s modrou krví. Nejčastěji byli využíváni sokolové, kteří u nás žili. Vzácnější a také dražší byli rarohové, kteří se k nám dostávali například z Islandu nebo Grónska. Oblibě se sokolnictví těší i dnes, takže si krásný let dravců můžeme při různých příležitostech užívat i my. Společně se vypravíme na Konopiště, kde své opeřené svěřence předvácí sokolník Jan Brož. Na koho se můžeme těšit? Třeba na třetího největšího okřídleného letce na světě orla bělohlavého nebo na raroha velkého. Narazíme ale i na sovy, jejichž výcvik je prý ale složitější než trénink dravců, protože tihle ptáci nejsou ve skutečnosti tak moudří, jak si o nich mnozí z nás myslí.

MapaSokolník Jan Brož
videoSokolník Jan Brož
...
video video

Sokolník Jan Brož

Singltrek na Smrku

Singltrek na SmrkuHora Smrk už není jen nejvyšší horou Jizerských hor. Často je zmiňována v souvislosti s cyklistickými singltreky. Před časem tu byl vybudován první u nás vůbec a teď se ještě pěkně rozšířil. Vyrazit na něm můžete dokonce i za hranice do Polska. Celkem je tu milovníkům jízdy terénem k dispozici přes padesát kilometrů cest, ovšem odborníci nedoporučují pokoušet se je zvládnout najednou. Trasa působí dojmem, že jen projíždíte po pěšinách, které tu už dávno vyšlapali pěší turisté. Ale opak je pravdou. Vyrostly poměrně nedávno. A jejich předností je to, že pokud by snad cyklisté na tenhle kraj zanevřeli, časem si tyhle cesty příroda může přizpůsobit tak, že už nikdo nepozná, že tu kdy byly. Pro ty, kteří by si jízdu v terénu po úzké cestě chtěli vyzkoušet a přitom s ní ještě nemají zkušenosti, je tu navíc připravena tréninková dráha.

MapaSingltrek na Smrku
videoSingltrek na Smrku
...
video video

Singltrek na Smrku

Jaroměřická kalvárie

Jaroměřická kalvárieJaroměřická kalvárie láká poutníky už tři stovky let. V roce 1713 založil tradici tohohle poutního místa majitel zdejšího panství František Michal Šubíř, který tím chtěl poděkovat za záchranu své mladé ženy při porodu. Ještě předtím, někdy na počátku druhé poloviny 17. století, tu ale místní postavili kříž, který měl vyhánět zdejšího zlého ducha Kadrmana. Ten řádil vždycky, když se v jeho blízkosti octl nějaký pocestný. Tak to alespoň říká pověst o něm. My se ale budeme věnovat i architektonickým skvostům. Kostel Povýšení sv. Kříže je jednou z prvních ukázek radikálního baroka na Moravě. Bohužel ale historické prameny tají jeho stavitele. Jedním z těch, kteří mohli stát u jeho zrodu, je podle všeho slavný Jan Blažej Santini. Prohlédneme si i tři kaple na nádvoří areálu a prozradíme, k čemu sloužily.

MapaJaroměřická kalvárie
videoJaroměřická kalvárie
...
video video

Jaroměřická kalvárie

Přehrada pařížov

Přehrada pařížovPřehrada Pařížov reguluje a zároveň zdobí řeku Doubravu v Železných horách. Původní na ní mělo být vybudováno přehrad několik, ale nakonec byly plány zredukovány jen na tuhle jednu. Při její návštěvě můžete mít na chvíli pocit, že jste se octli v pohádce. Zásluhu na tom mají dvě gotizující manipulační věže, které upoutají pozornost každého návštěvníka. Nejsou ale jen ozdobou, pod nimi jsou uložena šoupata, tedy uzávěry regulující odtékání vody. Prozradíme vám, jak přehrada funuje, že slouží hlavně jako ochrana před povodněmi, ale vyrábí se tu také elektřina. To mají na starost dvě Bánkiho turbíny, poměrně jednoduchá, ale velmi účinná soustrojí. A nezapomeneme zmínit ani to, že pařížovská přehrada oslaví v příštím roce kulaté sté narozeniny.

MapaPřehrada pařížov
videoPřehrada Pařížov
...
video video

Přehrada Pařížov

Soumarské rašeliniště

Soumarské rašeliništěSoumarský most nebo rostliny připomínající dobu ledovou můžeme vidět při výletu na Šumavu. Naše putování začneme kousek nad Lenorou na Teplé Vltavě. Doplujeme k Soumarskému mostu, přes který dřív po Zlaté stezce putovaly náklady. Dnes se u mostu měří hladina vody a rozhoduje se tu o tom, jestli mohou vodáci pokračovat či musí na břeh. Pokud vás potká to druhé, nabídneme procházku po naučné stezce, která nás provede bezmála stohektarovým rašeliništěm. Čeká nás půldruhého kilometru dlouhá výprava do doby ledové, protože právě v té době zdejší rostliny vznikly. Až do roku 2000 se v těchto místech průmyslově těžila rašelina, dnes si tu užívají hlavně turisté. Rozhlédneme se do kraje z vyhlídkové věže a dost možná tu někde potkáme i maskota stezky, skřítka Rašeliníčka.

MapaSoumarské rašeliniště
videoSoumarské rašeliniště
...
video video

Soumarské rašeliniště

Stopáž29 minut
Rok výroby 2012
 P ST