Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Zámek Chotěboř

Zámek ChotěbořNejznámějším místem v Chotěboři je zámek. Vystavět ho nechal hrabě Leopold Kinský a za tři staletí své existence byl sídlem řady zámeckých pánů. Nejdéle tu pobyli Dobřenští z Dobřenic, kterým panství patřilo od roku 1836. Po roce 1948 museli odejít, ale v devadesátých letech se zase mohli vrátit a pustit do rekonstrukce. V části zámku najdete muzejní expozice. Jedna místnost je věnována také Zdeňkovi Rykrovi. Jeho jméno je nerozlučně spojeno s čokoládovou hvězdou Orion, kterou vytvořil. Připomeneme si i Jaroslava Haška, který tu sice pobyl poměrně krátce, ale přesto na něj místní a zejména majitel hostince Panský dvůr určitě hned tak nezapomněli.

MapaZámek Chotěboř
videoZámek Chotěboř
...
video video

Zámek Chotěboř

Thonetky

ThonetkyK věhlasu Bystřice pod Hostýnem přispěly také židle ohýbané z bukového dřeva. Pojmenované jsou po Michaelu Thonetovi, který do Bystřice přišel z Vídně a způsobil tu revoluci v nábytkářském průmyslu. Vybudoval velkou továrnu a v ní začal vyrábět již zmíněné židle. Do té doby existovaly jen malé nábytkářské dílny, ale Michael Thonet pojal výrobu ve velkém a hezky ji rozdělil do jednotlivých operací. Pokud jste zvědaví, jak ta výroba vypadá, tak se nezapomeňte dívat. Zjistíte, že se za celých sto padesát let skoro vůbec nezměnila. Nahlédneme také do katalogů z počátku 20. století, ve kterých byly zákazníkům nabízeny ne stovky, ale rovnou takřka dvě tisícovky různých typů.

MapaThonetky
videoThonetky
...
video video

Thonetky

Černá hrnčířina

Černá hrnčířinaHlavně nádoby na mléko nebo třeba na povidla vyrábí ve své dílně v Bukovanech na Kyjovsku Ivo Nimrichter. Ač se vyučil zámečníkem, před lety mu učarovala černá neboli zakuřovaná keramika a její výrobě se věnuje dosud. Hlínu si chodí sám kopat do starých hlínic v okolí Bukovan. V jeho dílně pak kromě hrnčířského kruhu najdeme také pec, které říká kaselka. Je to pec kasselského typu, jejíž specifika nám samozřejmě popíše. Nádoby se v ní pálí až 16 hodin, kouř jim pak dodává specifickou barvu. Pan Nimrichter nám prozradí i to, že inspiraci získává například díky nálezům starých střepů. Pokud vás jeho hrnčířina zaujme natolik, že byste se třeba chtěli přiučit, dozvíte se, kdy a kde máte šanci.

MapaČerná hrnčířina
videoČerná hrnčířina
...
video video

Černá hrnčířina

Metuje

MetujeVíte, jak řeka Metuje přišla ke svému jménu? Existuje hned několik pověstí, jedna z nich říká, že kdysi dávno utekl z pekla hříšník, kterého čerti pronásledovali. Když ho jeden objevil, zvolal Meee, tu je! A bylo to. Už na předměstí Náchoda se Metuje vydá do Pekelského údolí. Lemují ho třeba až dvě stovky metrů vysoké skalní stráně, na nichž trampové začali stavět chatky a časem tu vyrostla celá osada. Později dokonce oblíbená výletní restaurace. Po proudu se dostaneme až k ostrohu, na němž stojí Nové Město nad Metují a prohlédneme si i zbytky hradu Výrov a cvičné horolezekcé skály. Celou Metuji samozřejmě prozkoumat nestihneme, na cestu k Jaroměři, kde se vlévá do Labe, bychom potřebovali tak dva dny.

MapaMetuje
videoMetuje
...
video video

Metuje

Muzeum Eduarda Štorcha

Muzeum Eduarda ŠtorchaK výletu do Lobče na Mělnicku zlákáme určitě hlavně milovníky dávné historie a také příznivce díla Eduarda Štorcha. Právě tady totiž slavný spisovatel dlouhá léta žil a má tu dokonce své muzeum. Eduard Štorch se narodil v Ostroměři u Hořic, vystudoval v Hradci Králové a působil pak i v Praze. Ale protože se zajímal o archeologii a věděl, že u Lobče bývala dávná hradiště, usadil se nakonec tam. Věnoval se zkoumání okolí a získával tam i inspiraci pro svá díla. V Lobči napsal například Minehavu. Do pravěku se na chvíli vypravíme i my, při prohlídce expozice v muzeu. A zastavíme se pak ještě v domku, kde Eduard Štorch žil a také psal.

MapaMuzeum Eduarda Štorcha
videoMuzeum Eduarda Štorcha
...
video video

Muzeum Eduarda Štorcha

Pivovar Gambrinus

Pivovar GambrinusSlavný Plzeňský Prazdroj jsme společně navštívili, tentokrát zavítáme do jeho o něco málo mladšího souseda, do Gambrinusu. I tam totiž mají prohlídkovou trasu, která umožní návštěvníkům nahlédnout do historických i moderních provozů. Zajímá vás, proč Plzeňští vybudovali hned vedle úspěchy sklízejícího Měšťanského pivovaru v poměrně krátké době druhý? Důvodem k rozhodnutí byla nejspíš právě vzrůstající sláva toho už stojícího. A pro umístění v těsné blízkosti mluvily vhodné prostory pro hloubení sklepů a taky skvělá měkká voda. U zrodu Gambrinusu stálo mimo jiné Emil Škoda, zakladatel zdejší Škodovky. A k informacím z historie přidáme i pár současných o výrobě.

MapaPivovar Gambrinus
videoPivovar Gambrinus
...
video video

Pivovar Gambrinus

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 P ST