Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Zlatonosné štoly

Zlatonosné štolyPodnikneme taky dobrodružnou výpravu za dobýváním zlata. A zůstaneme přitom jen pár kilometrů za Prahou – v Jílovém. Tamní Regionální muzeum zpřístupnilo veřejnosti dvě zlatonosné štoly, kam dosud noha návštěvníka nevkročila – štolu sv. Antonína Paduánského a štolu v Halířích.

Každá pochází z jiného období a obě jsou svým způsobem unikátní. Štola sv. Antonína Paduánského je součástí Koucourského žilného pásma a můžete si ji projít v rámci naučné stezky, která se vine Kocourskou roklí. Štolu Halíře najdete zhruba o 3 kilometry dál na okraji Hornopožárského lesa.

Ve štole svatého Antonína Paduánského se pracovalo v první polovině 18. století, ale první zmínky o těchto místech pocházejí už z dob Jana Lucemburského. Před vstupem do podzemí vyfasují všichni návštěvníci helmu, svítilnu a plášť.

Možná by vás mohlo zajímat, že štola byla ražena ve dvou patrech. Pokud byste projevili zájem a chtěli vylézt do horní větrací chodby, počítejte se zdoláním sedmi žebříků a překonáním 22 metrů. Od štoly sv. Antonína Paduánského je asi 100 metrů vzdálená štola sv. Josefa. A tam se podíváme rovněž.

MapaZlatonosné štoly
videoZlatonosné štoly
...
video video

Zlatonosné štoly

Hrad Buchlov

Hrad BuchlovVítejte na Buchlově! Počátky tohoto hradu spadají už do první poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži.

I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Poslední majitelé hradu páni z Berchtoldu byli velice sečtělí a jezdili po celém světě. Z jedné z cest si přivezli jako svatební dar mumii. Je stará tři a půl tisíce let a jde o úředníka, který sloužil na faraonově dvoře. Jmenoval se Nefer Sobek.

V místnosti s mumií se zjevuje neznámější buchlovský duch – černá paní, pak vylétá oknem a obchází hrad. Nakonec se vrátí do místnosti a rozplývá se v páru. Kamera Toulavé kamery ale žádné strašidelné stopy nezaznamenala.

MapaHrad Buchlov
videoHrad Buchlov
...
video video

Hrad Buchlov

Hamerský potok

Hamerský potokZ Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.

Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.

Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.

MapaHamerský potok
videoHamerský potok
...
video video

Hamerský potok

Chovatel terčovců

Chovatel terčovcůNásledující cesta nás zavede do Milevska. Tam jsme dorazili za chovatelem akvarijních ryb Josefem Pejšou, který se ve své soukromé stanici už přes patnáct let věnuje chovu terčovce zeleného. Přichystal pro nás na pět tisíc pestrobarevných ryb zajímavých svým diskovitým tvarem těla.

Jde o jednu z největších chovných stanic terčovce zeleného u nás a sám pan Pejša se stal před několika týdny už potřetí mistrem republiky v jeho chovu. Nadšený zájem o ryby projevoval Josef Pejša už v šesti letech, a to snad i proto, že generace jeho předků patřila k profesionálním rybářům.

Vystudoval školu s jasným zaměřením ve Vodňanech a pak řadu let pracoval jako vedoucí líhně. Nás samozřejmě zajímalo, proč právě tyto rybičky s prazvláštním tvarem těla a téměř pohádkovým zbarvením pana Pejšu tak uhranuly.

O jejich životě od jiker až po dospělé rybky ví opravdu hodně. Zajímavé je i to, jak se tihle tvorové živí, když se vylíhnou. Jejich rodiče je nechají ozobávat, ochutnávat sekret ze své vlastní kůže.

MapaChovatel terčovců
videoChovatel terčovců
...
video video

Chovatel terčovců

Jindřichovice

JindřichoviceV Jinřichovicích pod Smrkem už jsme v Toulavé kameře byli. Teď ale zavítáme do staré usedlosti na okraji obce, kde přebývá už přes deset let Zbyněk Vlk. Spolu s rodinou a přáteli se snaží existovat podobně jako naši předkové v dobách před průmyslovou revolucí. Bez plynu, elektřiny, vodovodu, bez auta a na poli bez traktoru.

Velkou část toho, co se jim ocitne na talíři, si taky sami vypěstují. Protože už to ale bude nějaký ten pátek, kdy jsme tady byli naposled, žasli jsme, co všechno se tady změnilo. Polorozpadlá stodola se proměnila v muzeum plné nástrojů i věcí denní potřeby našich předků. Najdete tu kovářskou a truhlářskou dílnu, pochopíte, jak koňmi roztáčený žentour poháněl mlátičku, jak obrovský drapák jedním zatažením přenášel seno pod střechu.

Všechny vystavěné věci jsou funkční a mnoho z nich dodnes slouží původnímu účelu. Vyzkoušet si je ostatně můžete sami. Exponáty přímo vybízejí k tomu, abyste se jich dotýkaly, a koneckonců je to návštěvníkům dovoleno.

MapaJindřichovice
videoJindřichovice
...
video video

Jindřichovice

Orlická přehrada

Orlická přehradaVltavská kaskáda – stavba, o které se mluvilo hlavně v dobách ničivých povodní. Jedna z jejích částí – nádrž na Orlíku – je dlouhá bezmála 70 kilometrů a zadržuje vůbec největší objem vody u nás: 720 milionů kubických metrů.

Není se co divit, střetávají se tady totiž vody Otavy, Lužnice, ale především vltavské. My se ocitáme ale v další naší cestovatelské tuzemské destinaci, a tou je Orlická přehrada. A projedeme se po ní lodí, a ještě navíc proti proudu – teď máme na mysli ten proud časový, nikoli říční, když vltavské údolí, kraj vorařů, mlynářů, dřevorubců a drobných rolníků tady nacházeli svou obživu, práci.

Zavzpomínáme taky, a to proto, že v době, kdy se přehrada budovala, zaplavila voda některá místa. Stovky lidí se musely vystěhovat – možná do pohodlnějšího, ale s bolestí. Už dřív tu byl ráj turistů, a davy se hrnuly před zaplavením – užít si naposled zdejší romantiku, kdy „lufťáci“ vylepšovali chudý rodinný rozpočet starousedlíků.

MapaOrlická přehrada
videoOrlická přehrada
...
video video

Orlická přehrada

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín