Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Hrázděný statek

Hrázděný statekV nenápadné vesničce na Karlovarsku v Milíkově nedaleko Chebu se můžete projít originálním dobovým statkem. Statek má klasický půdorys chebského hrázděného statku: přibližně čtvercový dvůr uzavřený obytným stavením s chlévem, stodolou, do dvora otevřenou kolnou a výminek postavený na místě původních samostatných chlévů.

Statek je dochován ve stavební podobě nejpozději z 2. poloviny 19. století. Nejstarší budovou je stodola datovaná na jednom z vnitřních trámů k roku 1781. Obytný dům má přízemí dochované v chlévové části staré roubení zdí, které je z vnitřní strany překryto cihlovou přizdívkou.

Patro je hrázděné, do dvora opatřené dřevěnou pavlačí. Z poslední čtvrtiny 18. století je podle datace (1786) rovněž do dvora otevřená kůlna. Čtvrtou budovou uzavřeného statku je v místě původních nedochovaných chlévů vystavěný výminek, který je citlivě provedenou novostavbou ze 70. let minulého století.

Po druhé světové válce bylo venkovské stavení na základě přídělových listů spolu s pozemky přiděleno Jaroslavu Hovorkovi, který přišel do Milíkova spolu s manželkou ze severomoravské Mohelnice. Začátkem 70. let statek koupili Josef a Marie Benkovi, kteří původně statek zakoupili jako rekreační chalupu.

Nadále ho udržovali v dobrém stavu, prováděli citlivé renovační práce a shromažďovali stylový nábytek a vnitřní vybavení v tradičním chebském „egerlandském“ stylu. Posledními majiteli usedlosti byli manželé Ševčenkovi, kteří statek prodali v roce 2008. A v roce 2005 byl statek č. p. 18 v Milíkově zapsán do seznamu kulturních památek.

MapaHrázděný statek
videoHrázděný statek
...
video video

Hrázděný statek

Figurky ze šustí

Figurky ze šustíUž od 17. století naši předkové používali kukuřičné šustí – uplatnění nacházelo různé. Hodilo se totiž k výrobě ošatek, misek, rohoží – a je logické, že se tohle tradiční řemeslo rozšířilo tam, kde se plodině kukuřici dařilo dobře, tedy na jihovýchodní Moravě.

Dnes se tahle práce stala oblíbenou činností lidových umělkyň a k jedné takové zavítáme i my. V reportáži z Letohradu si budeme povídat o tom, jak se dělají všelijaké figurky řemeslníků nebo scénky z venkovského života – a to vše právě ze šustí.

Ze šúpolí, jak se taky tomuhle výrobnímu materiálu říká, se maminky naučily dělat i panenky pro své děti, ale také různé hračky, které pak dávaly nad jejich kolíbky. Jenže ono dělat tyhle věci znamená podzim co podzim vyrazit do polí: ne přímo na lov, ale spíš na sklizeň – vybrat totiž ty pravé kukuřičné lupeny.

MapaFigurky ze šustí
videoFigurky ze šustí
...
video video

Figurky ze šustí

Lázně Poděbrady

Lázně PoděbradyNa srdce jsou Poděbrady, to přece ví snad každý. Ale Poděbrady jsou dobré i pro kameru. Město se zvláštním suvenýrem: žaludy ve tvaru bezhlavých těl v havířských kápích proslulo pověstí o krvavém konci kutnohorských havířů.

Je to jedno z nejteplejších měst v Česku, tak proč se sem nepodívat. Před sto lety Poděbrady skoro nikdo neznal. Město s pěkným zámkem nad Labem samo netušilo, že ho čeká velká lázeňská sláva.

Změnu s sebou přinesl až kníže Filip Arnošt Hohenlohe, který nechal vybudovat novou studnu. Zdejší lékárník Jan Hellich a doktor Bouček přesvědčili knížete, aby nechal vrtat dál, a až v hloubce 96 metrů narazili na vodu. Pramen, který našli, byl tak silný, že vytryskl až do výše prvního patra zdejšího zámku. Mírné zděšení však nastalo, když přítomní zjistili, že k běžnému užívání tahle voda určitě nebude – šlo totiž o uhličitou kyselku. Krásné město se zajímavou historií projdeme s Petrem Šormem, historikem Polabského muzea Poděbrady.

MapaLázně Poděbrady
videoLázně Poděbrady
...
video video

Lázně Poděbrady

Hrací strojky

Hrací strojkyLíšovsko leží na tzv. Lišovském prahu, který vytváří jakousi vyvýšeninu mezi dvěma významnými rybníkářskými oblastmi – Třeboňskou pánví na východě a Českobudějovickou pánví na západě od Lišova.

Máte tak možnost projít se nejen malebným městem proslaveným výrobou nábytku, ale můžete se i zastavit v tamním muzeu hracích strojků. Vystupující červený dvoupatrový dům s většími okny a uprostřed s vjezdem nemůžete ani minout, ani přehlédnout. A právě tady sídlí soukromé muzeum hracích strojků.

Za zastávku určitě stojí: najdete zde sbírku rodiny Irmišů obsahující orchestriony, flašinety, kolovrátky, hrací hodiny, hrací obrazy, gramofony a jiné starožitnosti zhotovené počátkem 19. století. Prohlídka s komentářem a zvukovými ukázkami trvá asi 45 minut. A k vidění je i orchestrion, který hrál v legendárním seriálu ČT Chalupáři.

Muzeum hudebních přístrojů, a tedy vlastně sbírku pana Roberta Irmiše, v Lišově založil už jeho dědeček, když svůj první hrací strojek našel na smetišti. Pan Irmiš v tom nadšeně pokračuje od svých 12 let.

V jeho muzeu se díky mechanické hudbě hracích strojků, flašinetů a orchestrionů můžeme vrátit do dob o sto až dvě stě let zpátky a navíc se dozvíme mnoho zajímavého o tom, jak byly tyhle hrací mašinky konstruovány a v proměnách času i využívány.

MapaHrací strojky
videoHrací strojky
...
video video

Hrací strojky

Mlynářská cyklostezka

Mlynářská cyklostezkaPozveme vás i tam, kde víc než vzorně plnili nařízení Marie Terezie, že mlýn má být v každé vesnici. Toulat se budeme po střední Moravě, po Hranicku a projedeme si speciální cyklotrasu nazvanou Po stopách využívání vodní a větrné energie.

Právě pod tímto názvem se na Hranicku podařilo rozběhnout projekt, který propojuje bohatou historii zdejších vodních a větrných mlýnů. Pomocí tematicky zaměřené cyklotrasy se návštěvníci regionu seznámí s tím, jak byla na venkově využívána vodní a větrná energie.

Cyklotrasa propojuje existující, ale i místa neexistujících mlýnů na Hranicku. Díky aktivitě obcí ležících na trase, aktivních vlastníků mlýnů, podnikatelů a nadšenců můžou návštěvníci aktivně trávit volný čas, pobavit se, ale hlavně se něco zajímavého dozvědět o minulosti mlynářského řemesla.

Trasa je vybavena lavičkami, stojany, jsou na ni poskytovány turistické služby (informace, ubytování, stravování), místa vodních a větrných mlýnů jsou označena informačními tabulkami, které obsahují informace o historii mlýnů a historii mlynářství. Ve většině obcí na cyklotrase je nainstalovaná velká infotabule s cyklomapou.

MapaMlynářská cyklostezka
videoMlynářská cyklostezka
...
video video

Mlynářská cyklostezka

Výstava Venuší

Výstava VenušíBrněnský Pavilon Anthropos se rozhodl potěšit své návštěvníky ojedinělou výstavou, která mapuje nejstarší umění střední Evropy, jehož nejznámější ukázkou jsou venuše. Tedy sošky žen vytvářené lovci doby kamenné.

A k vidění bude i ta venuše nejznámější, Venuše věstonická; a navíc tu jsou k vidění vzácné nálezy nejen z Česka, ale i Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Jde o předměty, které vytvářejí kulturní základ Evropy.

Výstavu pořádá Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos věnovanému nejstarším dějinám lidstva. Tvoří ji 200 předmětů – sošek, přívěšků a kostí zdobených rytinami zvířat. Všechno jsou originály. A pokud se ptáte na cenu – je nevyčíslitelná.

Mnohé z předmětů poprvé opustily země, v nichž byly nalezeny. Jednání o zápůjčkách byla složitá. Muzeum dokonce muselo kvůli bezpečnosti exponátů koupit speciální vitríny, v nichž jsou vystavovány. A není se čemu divit: výjimečné kousky vznikly v mladší době kamenné, tedy v období 35 000 až 10 000 let před naším letopočtem.

MapaVýstava Venuší
videoVýstava Venuší
...
video video

Výstava Venuší

Stopáž27 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín