Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Vinařská cyklostezka

Vinařská cyklostezkaPáteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických stezek vedoucích malebnou krajinou jihovýchodní Moravy je tzv. Moravská vinná. Vede od Znojma, prochází Hustopečemi, Mikulovem, Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti.

Moravská vinná stezka nabízí několikadenní putování krajem, který zdobí víno, venkovská krajina a příroda, bohatá historie a živé tradice.

Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek.

Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky regionu.

Projet bychom jí během našich necelých čtyř minut nestačili. Ale na jednu z těch deseti místních si troufnout můžeme.

Prochází Mikulovskem, takže se dá říct, že jejím centrem je Mikulov. Ve městě můžete navštívit nejen sklepy, historické památky, ale také jeskyni pod vrchem Turold.

Odtud pokračovat na sever podél Pálavy až do Pavlova, který je známý půvabnými barokními sklepy. A zajímavých míst cestou najdete mnohem víc.

Autorem celé sítě stezek je Nadace Partnerství, která nejen vytyčila trasy, ale každoročně na nich pořádá také spoustu zajímavých setkání.

MapaVinařská cyklostezka
videoVinařská cyklostezka
...
video video

Vinařská cyklostezka

Stanice dravců

Stanice dravcůKondor krocanovitý Karel, který přesně před rokem uletěl sokolníkům u Žlutých lázní a potom se tři týdny toulal v okolí Prahy, kvůli svému útěkářství skončil v zoologické zahradě. Uletěl potřetí a aby ho touhy na útěky přešly, našli mu chovatelé ze sdružení Merlin samičku ve Zlíně.

Toulavá kamera vám připomíná tenhle příběh se šťastným koncem proto, že se vypravila za merlinskými.

Ti sídlí v Praze a inspirováni uměním středoasijských národů vycvičit dravce nám předvedou, jak tuhle práci zvládají i v čem jsou její úskalí.

Dnes se zaměřují především na hendikepované „letce“. Zapátráme i po tom, jestli je snazší vychovat dravce menších rozměrů než toho většího.

Ani jeden z nich k lidem moc netíhne, pokud přiletí, pak jen proto, že tuší plnou misku masité stravy. Platí to i pro Puštu nebo Omara – nechte se překvapit, kdo to je.

Reportáž o sokolnících bude zajímavá i po stránce jazykové, a to proto, že jejich odborný slang zahrnuje i neobvyklé výrazy: letky třeba nejsou žádné vojenské stíhačky.

Kalhotky mají taky jiný význam a haluzník opravdu není ten, kdo sedí ve větvích, i když… Ani v této profesi není nouze o zajímavé historky. I o nich bude řeč.

videoStanice dravců
...
video video

Stanice dravců

Pevnost Fort Hary

Pevnost Fort HaryWesternových městeček najdete v Česku hned několik. Od velkých zábavných areálů až po menší rodinné ranče. Jejich programy jsou různé, ale v žádném z nich stejně jako na Divokém západě nechybějí koně. Jejich pohlazení a jízda na nich nebo působivá představení však zdaleka nebývají jedinou nabízenou atrakcí.

Ve westernových areálech se třeba můžete naučit country tance, zastřílet si z luku, zaházet nožem či tomahavkem nebo si vyzkoušet jízdu na elektrickém býkovi. A pokud si budete chtít odpočinout, jsou pro vás připravena různá vystoupení, prohlídky muzeí nebo můžete jen tak posedět v saloonu.

O několik set let zpátky se dostanete, jakmile otevřete dřevěnou bránu traperské pevnosti a indiánské vesnice Fort Hary. Lásku k prérijním indiánům pocítil David Navrátil, náš průvodce, už v dětství, když si poprvé přečetl román od Karla Maye. Myšlenka vybudovat si vlastní pevnost ho napadla před deseti lety. Vydal se poroto do Ameriky, aby tu nashromáždil co nejvíce informací o původních obyvatelích. A jak to dopadlo? To uvidíte ve skanzenu, který jsme navštívili a kde se našeho štábu ujal.

Program městečka se skládá ze dvou částí. Jedna je pasivní, kdy lidé sedí a dívají se na představení a pak je aktivní část, kdy je pro návštěvníky připraveno mnoho atrakcí a soutěží. Než se však vydáte do některého z westernových městeček, zkuste se nejprve informovat o programu. Mnoho areálů totiž připravilo na léto řadu speciálních akcí, které by mohly výlet ještě více zpříjemnit. Patří mezi ně různé taneční soutěže, hudební festivaly, noční představení nebo country bály. Některé z akcí trvají do pozdních nočních hodin.

Výlet do westernového městečka se tedy nemusí omezit pouze na jeden jediný den. Navíc v některých areálech je tolik atrakcí, že byste je nejspíš za pár hodin všechny nestihli obejít. A pokud vašemu dítěti nestačí ani víkend strávený v prostředí Divokého západu, můžete ho přihlásit na westernový tábor.

Pevnost, kam vás zveme my, se nachází v malebném prostředí jižních Čech, nedaleko od obce Mirotice. Pohostinnost tady nabízí například: taverna, traperský obchod, sruby různých stylů, indiánské muzeum s replikami indiánských předmětů, indiánská vesnice s malovanými tee-pee, koně plemene Apaloosa, autentický srub lovců kožešin a další. Přímo v areálu se dá po domluvě ubytovat v indiánských stanech tee-pee.

MapaPevnost Fort Hary
videoPevnost Fort Hary
...
video video

Pevnost Fort Hary

Moravský Blaník

Moravský BlaníkČeši mají svou legendami pověstnou mytickou horu Blaník. Na Moravě se pyšní tak svou „národní“ vyvýšeninou. My jsme se tam vypravili. Vítejte na Bradle – na první pohled nenápadném kopci tyčícím se nad úrodnou hanáckou rovinou. Přezdívá se mu Moravský Blaník.

Šest set metrů vysoký vrchol nabízí nejen parádní skalní vyhlídku, ale i pohnutou historii česko německých střetů a vášní.

Bradlo je svou „výškou“ nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, kterou lze považovat za nejjižnější výběžek Jeseníků do roviny Hornomoravského úvalu. Jeseníkům se ale moc nepodobá a spíš připomíná mírné zalesněné návrší, které se omylem zatoulalo na severní okraj hanáckých rovin. Kdo však rozumí alespoň trochu kamenům, zjistí, že skály na Bradle jsou nesmírně tvrdé i tvarově zajímavé. Vrchol Bradla představuje ideální cíl pro nenáročný turistický výlet.

Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají (resp. končí) u železniční trati Olomouc – Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů. Nejčastěji bývá používána modrá značka z Libiny – obce, jež každého při pohledu do mapy upoutá svou úctyhodnou délkou 6 km.

Výstup začíná u vlakového nádraží a míří zpočátku ostře vzhůru okrajem luk. Brzy se však kopec zlomí a následuje procházkový terén převážně smrkovým lesem. První zpestření nabízejí zhruba po dvou kilometrech tři skalní útvary vpravo od cesty. Nesou přiléhavé pojmenování Tři kameny a jsou tvořeny světlou a tvrdou přeměněnou horninou kvarcitem, která je velmi typická právě pro blízkou jesenickou oblast. Původně to byla jednolitá skalní hradba, zvětrávání a eroze ji však rozčlenily na tři dílčí části.

Za pozornost stojí odlučnost horniny podél puklin a vrstevnatosti, což způsobuje, že skaliska vypadají jakoby vystavěná z obdélníkových kvádrů. Konec konců, uvidíte sami v reportáži nebo se přijeďte přesvědčit na vlastní oči.

MapaMoravský Blaník
videoMoravský Blaník
...
video video

Moravský Blaník

Galerie Malá Skála

Galerie Malá SkálaNa dvě staletí starém Boučkově statku založil galerista a umělec Josef Jíra výstavní síň. Narazíte na ní v Malé Skále, nevelké obci na severním okraji Českého ráje. Boučkův statek je nejzachovalejší roubený statek Horního Pojizeří. Jeho architektura zůstala neporušená od rozsáhlé přestavby v roce 1813.

Ve sroubku s pavláčkou před vchodem bydlívali ještě počátkem minulého století řezníci a ve zděné části předního traktu statku býval krám, který Boučkovi pronajímali. Na statku byli i koně, protože si hospodáři přivydělávali jako formani.

Ve velké světnici dole bývala pec, vytápěná z černé kuchyně. Místnost, kde je dnes historická expozice býval seník a nazývala se „na klenutí“. Dodnes se zde nachází dveře, kterými se podávalo seno. Všechny další půdní prostory byly využity na uskladnění sena.

Jako vzácný skvost lidové architektury se stal Boučkův statek státní kulturní památkou. Jeho záchrana rekonstrukcí byla provedena z prostředků Matesa.

Veřejnosti byl statek předán v roce 1988, ale jak bude využíván, nebylo tenkrát dost jasné. Při prohlídce na statku si můžete dokonce vybrat z několika okruhů. Historická expozice přibližuje historii zdejšího kraje v několika okruzích:

První okruh – hned vlevo od vstupu připomíná geologickou historii obce, zvláště pak Pantheonu, kde stával v 15. století hrad Vranov. Stavení na obou březích Jizery nesla jméno Vranov a Malá Skála tehdy ještě neexistovala. I pozdější zámek se jmenoval Skály nad Jizerou. Teprve za Albrechta z Valdštejna se panství nazývá Malou Skálou na rozdíl od většího panství hruboskalského. Najdete zde také názvy všech 28 obcí, které k panství patřily, a to včetně Jablonce nad Nisou a Mšena.

Druhý okruh zachycuje dobu, kdy po 175 letech vlády Desfourů, kteří dostali zdejší panství od Albrechta z Valdštejna, se stal majitelem panství Zachariáš Römisch, který se zapsal do dějin obce dvěma významnými činy. Jednak jako zakladatel české jednotřídní školy v roce 1817 a jako romantický budovatel dnešního Pantheonu, přírodního památníku, který dal vystavět na zříceninách starého hradu Vranova. Místní kameníci podle jeho představ vytvořili sochy, obelisky a pomníčky s dominantou síně vítězství nad Napoleonem s bustami panovníků Alexandra I., Frantika I. a Bedřicha Viléma III. Mimo jiné je zde také vzpomenuto významné maloskalské rodačky, národní umělkyně národní umělkyně Jarmily Glazarové.

Třetí okruh je věnován velké události, a to spojení obce se světem po železnici. První vlak tudy na trati Pardubice – Liberec projel v roce 1858, a nejen projel, ale také tady vlaky stavěly. Název zastávky a později stanice už byl Malá Skála podle panství, a tak vstoupila Malá Skála do všech jízdních řádů i do pozdějších turistických průvodců jako letovisko.

Čtvrtý okruh se týká rozmachu veřejného života v době, kdy se zakládá Sbor dobrovolných hasičů, tělocvičná jednota SOKOL, Okrašlovací spolek a zachycuje období mezi dvěma světovými válkami.

Pátý okruh je věnován vzpomínce na staré maloskalské hospody, zejména na starobylou hospodu Na Labi, která musela ustoupit rozšíření silnice.

Mladí sochaři udělali odlitek podstavce sv. Josefa, kterou dal postavit majitel tohoto statku na cestě k Zákoutí. Socha tam stojí dodnes, ale šlo o to, aby si návštěvníci expozice mohli udělat představu o dovednosti kameníků tohoto kraje. Zvláštní koutek je věnován sklářství a poslední panel je upomínkou na staré české muzikanty ze řemesla.

V dalších prostorách je prodejní galerie a jsou zde také vystavena díla zdejších sklářů, z nichž někteří se již otevření nově renovovaného Boučkova statku nedožili – jako profesor Vladimír Linka, sklářský výtvarník Miroslav Plátek, sochař Valerián Karoušek.

V půdním prostoru jsou vystavena unikátní díla našeho výtvarného umění a na druhé půdě „hambalkách“ je umístěna samostatná expozice akademického malíře Josefa Jíry.

MapaGalerie Malá Skála
videoGalerie Malá Skála
...
video video

Galerie Malá Skála

Houslař

HouslařA teď by měli zbystřit ti, kterým je blízká hudba houslí a vůbec tenhle nástroj. Ostravská dílna mistra houslaře Tomáše Pospíšila patří k nejvyhledávanějším a co do kvality nejšpičkovějším dílnám tohoto typu.

Houslař Tomáš Pospíšil díky své zálibě ve hře na smyčcové nástroje a v nemalé míře také díky tomu, že se měl možnost vyučit v roce 1998 houslařem s vyznamenáním u soukromého houslařského mistra Ing. Pavla Celého v Kyjově, měl už v učení možnost potkat se s nástroji starých i současných mistrů houslařů.

Houslařská dílna mistra Ing. Celého opravuje nástroje hudebních těles jako jsou např. Zlínská filharmonie, Hodonínský symfonický orchestr, regionální církevní soubory, bratislavských konzervatoristů a jejich profesorů a vyrábí repliky historických nástrojů podle předloh děl starých mistrů jako jsou fidula, viola da gamba pro muzea a vídeňské umělce.

Brzy po vyučení byl mistrem P. Celým pověřen vedením jeho houslařské dílny v Uherském Hradišti. V současné době působí v rámci své živnosti ve vlastním houslařském ateliéru v Ostravě vybudovaném na popud Doc. Jana Hališky, ředitele Janáčkovy filharmonie Ostrava, v Domě kultury Vítkovice.

V roce 2004 byl houslař Pospíšil jmenován soudním znalcem v oboru oceňování a posuzování smyčcových hudebních nástrojů. Mezi jeho zákazníky patří např. umělci z Janáčkovy filharmonie, Národního divadla moravskoslezského, studenti ostravské státní konzervatoře, žáci základních uměleckých škol a umělci různých hudebních seskupení z celé Moravy.

Tomáš Pospíšil nám samozřejmě ukáže, jak pracuje, a prozradí nám i to, jaké dřevo je pro něj a ty jeho housle nejlepší.

MapaHouslař
videoHouslař
...
video video

Houslař

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3