Skečová show, ve které Ondřej Sokol, Michal Suchánek, Richard Genzer, Igor Chmela a Martin Finger alternují v různých padesáti postavách z prostředí vlakového nádraží.

„Pevně věřím, že po odvysílání našeho pořadu nebudu z železniční přepravy vyloučena. Za tu dobu, co jsme Nádraží na nádražích natáčeli, se mi díky padesáti postavám, které Ondřej, Martin, Igor, Michal a Geňa ztvárňují, povedlo nakouknout do různých prostředí a profesí s nádražím souvisejících,“ říká kreativní producentka Kateřina Ondřejková, v jejíž tvůrčí producentské skupině cyklus vznikl, a pokračuje: „Sonda je to rozhodně výživná a diváka provede od toaletářek přes železničního psychologa až k manažerovi hlavního nádraží.“

Skeče mají v každém dílu společné výchozí téma, které herci – karikatury postaviček z nádraží – skládají do jednotlivých scének.

„Prostředí nádraží jsme si vybrali, protože se zde setkává asi nejvíc typů lidí. Můžete tam potkat bezdomovce, ale i byznysmeny, kteří někam cestují, a dokonce i prezidenty, co přijíždějí na státní návštěvu. Také je tam spousta zástupců profesí, které na nádraží pracují. Pro nás je to mikromodel českého světa. A protože jsme dali dohromady skupinu nás, pěti výjimečných herců, tak si všechny ty postavy hrajeme sami,“ říká herec a režisér Ondřej Sokol. „Nádraží je složeno z jednotlivých skečů, ale jsou tam i linky, které procházejí celým seriálem, například láska. To je občas tak dojemné, že i já sám u toho sem tam uroním slzu.“

„Pořad Nádraží je pokusem o alternativní zábavný formát, kde řadu různých postav, spojených jedním prostředím, ztvárňuje de facto jen pětice herců. Netradiční je také forma, která se ve stylu reality show soustředí převážně na výpovědi každého z aktérů přímo do kamery, a rovněž humor, často sarkastický, s nímž se protagonisté pouštějí i do sociálně-společenských témat. Ale především jde o pořad postavený na herectví a komice Ondřeje Sokola, Martina Fingera, Igora Chmely, Michala Suchánka a Richarda Genzera. Důraz jsme kladli také na precizní maskérskou práci a kostýmní složku. Právě herecké proměny zúčastněných jsou už samy o sobě zábavným faktorem, kterým Nádraží diváky překvapí,“ láká ke sledování dramaturg Martin Novosad.

Producent Vojtěch Frič ho doplňuje: „Sice pouze pět herců na více než padesát rolí, ale ne ledajakých herců! Je to jako padesát různých herců! Různé nálady, různé typy lidí. Vždy šlo kluky poznat podle bot, v kterých přišli na plac, protože ty měli vždy civilní, přezuli se až těsně před natáčením. A tlustého Sokola a Fingera v roli manželů Kyprých jsem se vyloženě bál! Tlustej Sokol, který říká: ‚Já tě zabiju, v tý masce se nedá dejchat, to lepidlo drhnu ze sebe měsíc! Budu si na tebe stěžovat na hereckých odborech!‘, je k nezaplacení. Už je prostě v roli tlouštíka Kyprého, věčného stěžovatele na všechno! Hlavně na dráhy. Zrovna jedu vlakem v nejmenované soukromé společnosti. Stevard prý, co si dám? Kafe? No to nemáme, ono nám vlastně nejde elektrika ve vlaku, takže nemáme nic, nashle… Diváky bych pozval na vagón drážního humoru. Podle mne po odvysílání všichni herci mají všechny jízdy vlakem zdarma!“