Putování Moniky Brindzákové za zajímavými lidmi, řemesly, recepty a tradicemi na různá místa Čech, Moravy a Slezska doprovázené místními lidovými a dechovkovými písněmi. Hraje a zpívá dechová hudba Bojané a cimbálová muzika Grajcar (2015). Režie P. Ryšavý

Obsah dílu

Přehrát vše

Dolní Bojanovice leží v úrodné krajině jižní Moravy ve vinorodém Dolnomoravském úvalu, 8 km západně od města Hodonína. První písemná zmínka o existenci osady se objevuje v darovací listině v roce 1196. Právě vinařství má v obci staletou tradici.

Dominantou obce je kostel zasvěcený sv. Václavu. Důležitou stavbou je Slovácká chalupa, která je nejstarším stavením z původního osídlení vesnice. Součástí vesnice jsou vinné sklepy s typickými žúdry bohatě malované slováckými ornamenty. Jednou z nejtalentovanějších byla v 70. – 80. letech 20. století Hedvika Fukalíková, autorka většiny maleb a sgrafit, dnes v malování pokračuje její dcera Eva Sejáková.

Pro Dolní Bojanovice je charakteristické, že lidové a duchovní tradice jsou spolu úzce spjaté a jsou až dosud každodenní součástí života obyvatel. Kroje oblékají všechny generace. Převážnou část krojů ušili v posledních šedesáti letech manželé Komosní, lidoví krejčí a organizátoři národopisného dění.

Společně s Monikou Brindzákovou můžete navštívit lidovou krejčí Růženu Komosnou a její vnučku Markétu Malaníkovou, která je rovněž švadlenou a vyšívačkou krojů. Ve společnosti Anežky Bilíkové si zkusí upéct bojanovskou specialitu – meltašky a lidová malířka Eva Sejáková bude učit Moniku malovat ornamenty na žudra. A poslední její zastavení bude na místním hřbitově, kde ji Růžena Kašíková prozradí zajímavosti ohledně bojanovského kříže. Moničino putování Dolními Bojanovicemi doprovází krásné lidové písníčky v podání dechové kapely Bojané a cimbálové muziky Grajcar.

Blog Moniky Brindzákové

Stopáž26 minut
Rok výroby 2015
 ST HD
ŽánrZábava