České stopy pod Karpaty

Jaká byla a jaká je Podkarpatská Rus (2003). Režie K. Fuksa

Zakarpatská oblast Ukrajiny, za rakousko-uherské monarchie součást Horních Uher, byla po první světové válce začleněna do Československé republiky. Toto spojení trvalo pouhých dvacet let, přesto zde však vznikly trvalé a hluboké vztahy, které přetrvávají dodnes. Země Podkarpatoruská, jak zněl oficiální název, se u nás vžila jako Podkarpatská Rus. Počátkem třicátých let zde žilo kolem pětatřiceti tisíc Čechů, Moravanů a Slezanů. Pracovali zde jako vojáci, četníci, učitelé, celníci, inženýři, lékaři i úředníci. Mnozí z nich se tu oženili, narodili se jim zde děti, postavili si tady dům, zamilovali si tuto chudou zemi, opředenou legendami, zemi, kde pohanství přetrvávalo do 18. století... Po Mnichovské dohodě byly na základě tzv. Vídeňské arbitráže jižní oblasti Podkarpatské Rusi odstoupeny Maďarsku. Současně s vytvořením tzv. Protektorátu Čechy a Morava a vznikem Slovenského štátu obsadilo Maďarsko zbývající část území... Poslední tečkou byla dohoda z 29. června 1945, kdy Československo vzalo na vědomí anexi Podkarpatské Rusi Sovětským svazem. Náš mocný soused a spojenec k tomu přibral i slovenské území kolem města Čop... Jak zde vzpomínají na Československou republiku pamětníci? Co si o nás myslí jejich vnuci, kteří do České republiky jezdí pracovat? Mluví se tady ještě česky? Stojí české budovy, mosty a silnice? Tyto otazníky se pokusil zmapovat štáb brněnského studia České televize...