Minulost a přítomnost jednoho z našich nejlepších symfonických orchestrů v dokumentárním portrétu režiséra M. Kubaly.

Československý rozhlas začal vysílat v roce 1923 a hned tři roky nato jeho vedení vyhodnotilo jako nezbytné zřídit své vlastní hudební těleso, které by nahradilo dosavadní příležitostnou spolupráci s nejrůznějšími sólisty, ansámbly a orchestry. 1. října 1926 tak v Praze vznikl soubor, který se zpočátku zabýval výhradně nahráváním ve studiu. Tvořilo ho dvacet členů a v jeho čele v roce 1929 stanul známý skladatel Otakar Jeremiáš. Až do 40. let neslo těleso název Orchestr Radiožurnálu. Po nacistické okupaci se z něj stal velký symfonický orchestr, kde se na postu šéfdirigenta vystřídaly špičkové umělecké osobnosti, například Karel Ančerl nebo Alois Klíma. Zvučná jména najdeme i v řadách spolupracujících dirigentů, ať už to byl třeba Václav Talich nebo později Václav Neumann. Vůbec nejdelší období za šéfdirigentským pultem tady strávil Vladimír Válek. Těžištěm dokumentu je ovšem pestrá současná tvář Symfonického orchestru Českého rozhlasu, práce při nahrávání ve studiu, účinkování na pravidelných abonentních koncertech, českých hudebních festivalech či na úspěšných zahraničních zájezdech.

Napište nám