Pavel Tigrid - Evropan

Záznam chatu z pondělí 10. května 2004

Jan - Jižní Morava: „Vážená Heleno, jak moc je pro Vás důležité, zajímá-li Vašeho muže Vaše práce a jak Vás v ní podporuje? Jak se ve své práci navzájem ovlivňujete?“

Helena Třeštíková: „Milý Jane, pro mě je velmi důležitý postoj mého muže k práci, dělá na mých filmech dramaturga a jeho názory velmi respektuji.“

SOVNARKOM: „1) Nechcete tocit o etnocide sudetskych Nemcu? 2) Nechcete tocit o vlasovcich? 3) Mela jste problemy s cenzurou a represi za komunismu? 4) Co je hlavnim problemem ceske filmove dokumentaristiky?“

Helena Třeštíková: „Všechna Vámi uváděná témata jsou zajímavá a třeba se k nim časem dostanu, nic bych nevylučovala. Problémy s cenzurou jsem měla tak jako všichni moji kolegové, například v jednom filmu nesměla být svatba v kostele, my jsme ale tuto sekvenci nevystříhli, kupodivu se nic nestalo. Hlavním problémem české dokumentaristiky je momentálně nedostatek financí.“

ladrm@volny.cz: „chcete tocit dalsi dokument o cloveku tak to zkuste se mnou bude to bomba ladrm@volny.cz“

Helena Třeštíková: „V čem bomba?“

klara: „dobry den, chtela jsem se vas zeptat na katku, o ktere jste tocila dokument v cyklu zeny na prelomu tisicileti-zije ?“

Helena Třeštíková: „Katka žije, je na pervitinu a stále se hledá, zkusím natočit pokračování jejího příběhu.“

škrabálek: „Co dělate s bolesti z osudu lidi kterym to nevyšlo?A děkujem,že otvíráte oči!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“

Helena Třeštíková: „Vážený pane Škrabálku, děkuji za Vaši pochvalu, moc mě těší. Bolest, kterou ve svých filmech vidím, vnímám, prožívám a trápím se jí jako kdokoliv z diváků. I doufám v naději.“

Madoni...: „Je neco za co se stydite z obdobi komunismu (osobne stydite?). Jaky je Vas vztah k Pavlu Tigridovi?“

Helena Třeštíková: „Stydím se, že jsem nikdy nenašla odvahu k razantnějšímu vyjádření nesouhlasu. Pavla Tigrida si velice vážím a setkání s ním byl jeden ze zásadních zážitků mého života.“

RHouskova@csas.cz: „Dobrý den, nenatočila byste jednu reportáž o tom, jak se žije na Hradčanech? Bez vody, při 120 Voltech, s dřevomorkou, šikmými podlahami a děravou střechou? Soudy, stavební úřad, hygienik, ombudsman, atd. atd. - dřív to někoho zabije, než se začne něco skutečně dít. Dokumentů mám metráky, cesta k nápravě trvá 8 let, bez naděje. Žijeme v podmínkách feudalismu. Snad jen ten Štrasburg - nebo Vy. Pomozte nám (nájemníkům), prosím. Růžena Housková, tel.: 605270748“

Helena Třeštíková: „Vážená paní Housková, asi nejsem ten správný člověk, kterého teď aktuálně potřebujete (dělám dokumenty, které se točí dlouhou dobu), ale vytiskla jsem si Váš příspěvek a pokusím se ho předat někomu, kdo by Vám pomohl okamžitě. Držím Vám palce.“

Dana: „Víte politika je jedna věc, ale obyčejný život menšinám přináší něco hlubšího... Nechcete někdy zachytit obraz a zvuk ze života transgendeů, kteří žijí na nelehkých nohou národní patriarchální společnosti ? Je obrovsky významné jak se potýkají s vlastním životem a přitom jim pořád vlastně často vysí na vlásku, často mohou být úspěšní, ale na vrchol svých cílů nedosáhnou, protože jim chybí rovnoprávnost s majoritou společnosti ...“

Helena Třeštíková: „Určitě mě téma, které přinášíte ohromně zajímá a ráda bych se dozvěděla víc. Pokud budete mít zájem, pošlete prosím do České televize dopis s kontaktem, ráda se s Vámi setkám. Děkuji za Váš podnět.“

Vlaďka T. z Prahy 4: „Už od dubna se těším na slíbený "konzumní dokument Český sen, který jste pedagogicky řídila studentům FAMU. Kdy se dočkám?“

Helena Třeštíková: „Vážená Vlaďko, premiéra filmu je plánována na 31. 5. a film potom poběží v českých kinech. Děkuji za Váš zájem a budeme rádi, když vy diváci film podpoříte.“

Páťa: „Život Milušky Šubrtové by se přece dal sepsat do celerovečerního filmu, proč už něco takového dávno nepodporujete ? Je skvělá a posílám ji mnoho pusinek ! ! ! Ahoj Milko a dík za to žes udělala pro nás všechno dobré v životě :-) Páťa :-)“

Helena Třeštíková: „Doufám, že to Miluška čte a má radost. Já zdravím také a myslím, že se snažím lidi jako Miluška podporovat.“

martin adamec (martin.ada@seznam.cz): „Dobrý den, moc Vás zdravím. Chtěl bych se Vás zeptat jaký Váš dokumentární snímek máte nejraději. Moc děkuji za odpověď. Mějte se fajn.“

Helena Třeštíková: „Vážený Martine, to je těžká otázka. Opravdu teď nevím, jak na ni odpovědět. Asi vždycky ten poslední a to je teď "Nebe nad Evropou", který poběží 25. 5. ve 20,00 na ČT2.“

Zuzana Matějková: „Dobrý den, vážená paní Třeštíková. Někde jsem se doslechla, že Vít Klusák, režisér filmu o tom falešném supermarketu Český sen, je vaším studentem. Co si o tom kontroverním projektu myslíte? Mně to přijde výborné a na ten film se dost těším.“

Helena Třeštíková: „Vážená paní Matějková, dobrý den, myslím, že projekt Český sen se zapíše do dějin kinematografie jako velmi novátorský a odvážný počin. Svým studentům (film je dílem dvou režisérů, kromě Víta Klusáka ještě Filipa Remundy) maximálně držím palce. Úspěch filmu závisí i na vás, na divácích.“

Ziza: „Milá paní Třeštíková, těším se na Vaše dokumenty, teď hlavně na Nebe nad Evropou. Já u toho vždycky hrozně brečím a žiju s tím už napořád. Na čem teď pracujete?“

Helena Třeštíková: „Milá Zizo, děkuji za Vaše slzy, ty jsou často velmi léčivé. Pokouším se o pokračování cyklu "Paměť 20. století", tak mi držte palce, aby se to podařilo a ještě jednou díky.“

Ziza: „Chtěla bych se zeptat, co máte ráda? Co třeba ráda děláte (kromě vašeho povolání) nebo jestli máte nějaké oblíbené místo?“

Helena Třeštíková: „Úplně nevím, co na tohle odpovědět. Ráda čtu a ráda jezdím na Vyžlovku, to je takové hezké místo kus za Prahou.“

anonym: „baví vás odpovídat na dotazy diváků?“

Helena Třeštíková: „Docela baví, protože to je zajímavá zpětná vazba.“

Tereza: „Dostala jste se někdy do bodu, kdy jste musela řešit, jestli o životě točit nebo jej žít? Pokud ano, jak jste se s tím vypořádala? Děkuji za odpověď - vaše filmy velmi obdivuji.“

Helena Třeštíková: „Dostala, jako každá žena, která má malé děti, které jsou na ní závislé a to už je nějaká doba, ale jsem za tuhle zkušenost velmi vděčná. Žít je vždycky důležitější než točit filmy.“

Macík: „Chtěla bych jen pozdravit a poděkovat za ty krásné dokumenty, které z nás (aspoň na chvíli) dělají lepší, vnímavější a pokornější lidi.“

Helena Třeštíková: „Děkuji, Vaše slova mě dojímají.“

Petr Zeman: „Možná se pletu, ale zdá se mi jako kdyby v Česku dokumentární film upadal. Dříve jsem sledoval pravidelně dokumentární tvorbu na ČT2, dnes se mi zdá, že tam skoro nic není, nebo je to povrchní, hloupé... Čím to je? Nedostatkem financí, nedostatkem soudnosti? Už se těším na váš dokument o panu Tigridovi a přeji vám hodně úspěchů! Petr Zeman“

Helena Třeštíková: „Vážený pane Zemane, Váš postřeh je přesný. Dokumentů ubývá, protože je na ně výrazně méně peněz. Nevím, co s tím dělat. Asi by bylo dobré, kdyby jste se vy diváci, kteří o dokumenty stojíte obrátili se svým postřehem na vedení televize.“

Tomáš S.: „Využíváte někdy železniční dopravu ?“

Helena Třeštíková: „Minimálně.“

Ivan Kiclt: „Jak se máte? Ivan Kiclt“

Helena Třeštíková: „Milý Ivane, snažím se mít fajn a přežít.“

Cookie: „Chtěla bych se zeptat kolik vám je let??“

Helena Třeštíková: „Milá Cookie, to je teda otázka, která dámu položí do kolen, ale odpovědět Vám musím. V červnu mi bude 55 let. To je strašný...“

Jiří Cajthaml, Tábor: „Paní Třeštíková, patřím ke generaci, o které jste v 80.letech natáčela po dobu několika roků sběrný dokument o manželství. Dnes se z nás stávají pomalu padesátníci, jste ještě ve spojení alespoň s jednou rodinou? A jestli ano máte nějaký "materiál"?“

Helena Třeštíková: „Vážený pane Cajthamle, na pokračování osudů manželství, o kterých se zmiňujete pracujeme a asi za 2 roky by se měl projekt objevit v ČT.“

daniel.vinklar@ct.cz: „Dobrý den, dovoluji si Vás pozdravit, Heleno. Chodil jsem k vám na podzim do kurzu dokumentárního filmu. A chci Vám vyjádřit vděk (kéž by to šlo bez těch velkých slov) a spokojenost. Přestože nejsem filmařem (třeba je to jenom ZATÍM), hodiny s Vámi mi hodně daly. Bylo to vlastně příjemné a velmi inspirující povídání o životě a lidech a o lidskosti. A jakkoliv je to naše ĺidské pinožení na Zemi možná nepatrné, tohle má smysl. Ještě jednou díky. A, krásný den! D.Vinklář daniel.vinklar@ct.cz“

Helena Třeštíková: „Milý Danieli, moc Vás zdravím. Já také na náš kurz dokumentu ráda vzpomínám, protože se tam sešli zajímaví lidé se společným zájmem a to je vždycky příjemný zážitek. Děkuji za Váš vzkaz a přeji, aby se vše dařilo!!“

Jan Krejčí: „Dobrý Den rád bych se zeptal.Jistě jste jako dokumentaristka navštívila mnohé země a proto by mě zajímalo která na Vás udělala největší dojem a proč?Vím ,že je těžké vybrat jednu za všechny.“

Helena Třeštíková: „Teď v únoru jsem byla v Indii a to byl zážitek, který jsem ještě pořád úplně nezpracovala. Myslím, že by Evropané měli občas vystrčit nos kousek dál a udělat si trochu nadhled nad svým bytím.“

Monika - Praha: „Chtěla jsem se zeptat, kdy bude vysílaný časosběrný dokument manželské etudy? Moc zdravím a děkuji za Vaše umění.“

Helena Třeštíková: „Milá Moniko, "Manželské etudy po 20 letech" by měly být vysílány v roce 2005 nebo 2006.“

Marie Znamenáková: „Proč je v současnosti tak málo dobrých dokumentárních filmů k vidění? Myslíte, že český dokument zanikne úplně, nebo je to jen dočasná krize?“

Helena Třeštíková: „Vážená paní Marie, mám stejný pocit jako Vy a už jsem na to reagovala, ale ještě jednou tedy. Osud českého dokumentu závisí i na vás divácích. Moc bych prosila všechny vás diváky, kteří stojí o dokumentární filmy, aby to dávali dostatečně hlasitě najevo.“

Ruda: „Dobrý den, všiml jsem si že jste byla členkou hlavní poroty na letošním ročníku festivalu Jeden svět a chtěl bych se vás zeptat na váš názor na tento festival a také zda vás některý z promítaných snímků zvlášť zaujal. Děkuji a přeji hodně zdaru nejen ve vaší práci!“

Helena Třeštíková: „Dobrý den Rudo, na festival Jeden svět mě zaujalo spousta filmů, ale asi bych zmínila 3 nejpodstatnější - "Arniny děti", "Vraždící stroj rudých Khmerů" a "Krev mé krve". Všechny tyhle filmy moc doporučuji k shlédnutí. V organizaci Člověk v tísni, která festival pořádá, budou vědět, zda, kdy a kde by mohly být filmy uvedeny.“

Matěj Smutný: „Jaký máte pocit ze svých studentů? Bude nová generace českých dokumentaristů kvalitní?“

Helena Třeštíková: „Studenti katedry dokumentu jsou vesměs zajímavé osobnosti. Chtějí dělat dokumenty trochu jinak než my, což je vlastnost každé nastupující generace. Já si myslím, že mají na to dělat dobré a zajímavé filmy, jen se obávám, zda v budoucnu bude na dokumenty dostatek financí. Jak pro studenty, tak pro nás.“

Daniela: „Dobrý den,jaká knížka Vás nejvíc "dostala".Děkuji. D.“

Helena Třeštíková: „Milá Danielo, v poslední době to byl asi Deník Pavla Juráčka. Deníky čtu strašně ráda, jako vůbec literaturu faktu.“

Jarka, Olomouc: „Zdravím a mockrát děkuju za Vaše krásné dokumenty. A chci se zeptat: co pěkného jste naposledy četla, na jakém filmu jste byla v kině, co nám doporučíte v divadle?“

Helena Třeštíková: „Milá Jarko, také zdravím. Na knihu jsem odpovídala v předchozím dotazu, z filmů doporučím už několikrát zmiňovaný "Český sen", který by měl být v kinech od června a v divadle jsem viděla zajímavou inscenaci "Garderobiér" v divadle Kašpar. Vše doporučuji.“

Ondřej: „Dobrý den, snažíte se u svých dokumentů všechno si připravovat sama? Do jaké míry se spoléháte na své spolupracovníky?“

Helena Třeštíková: „Dobrý den Ondřeji, film je vždycky kolektivní dílo a týmová práce. Spolupracovníci jsou důležití.“

Jarda Fanda :-): „Je to trochu "mimo mísu", ale přesto: viděla jste některý zápasů MS v hokeji?“

Helena Třeštíková: „Můj syn mě včera upozornil na nájezdy ve finálovém utkání a na to jsem se podívala. A uznávám, že to je velké drama.“

Marcela Králová: „Dobrý den, moc zdravím a děkuju za Vaše dokumenty. Vydala jste se velmi náročnou cestou - už se Vám někdy stalo, že by člověk, o kterém točíte dlouhodobě po nějaké době odmítl spolupracovat?“

Helena Třeštíková: „Dobrý den Marcelo! Díky za dotaz. Zatím se to ještě naštěstí nestalo a děsím se, že ta chvíle někdy přijde.“

Ruda: „Máte nějaké děti? Klik jim je let a co dělají? Děkuji!“

Helena Třeštíková: „Milý Rudo, mám syna a dceru. Tomášovi je 26 let a končí studium fotografie a Haně je 22 let a začíná studovat produkci.“

Matěj K.: „Jak dobíjíte energii? Musí být těžké vyrovnat se s osudy lidí, okterých točíte. mnohdy velmi smutnými... A díky za Vaši práci, všichni Vás obdivujeme!“

Helena Třeštíková: „Milý Matěji, děkuji za příjemná slova. Práce mě baví a zatím nijak neunavuje a filmy, které točím vnímám jako jistý druh terapie pro lidi, které točím a vlastně i pro sebe.“

Martina F.: „Cestujete ráda? Máte nějaké vysněné místo které chcete navštívit ať už pracovně či rekreačně? Hezký den!“

Helena Třeštíková: „Milá Martino, cestování mám ráda, zvlášť do vzdálených míst. Chtěla bych se podívat do Japonska.“

Jarka: „Dobrý den, jak se Vám spolupracovalo se Zdenkou Fantlovoun na dokumentu Má šťastná hvězda?“

Helena Třeštíková: „Milá Jarko, díky za dotaz. Paní Zdenka Fantlová je opravdu zcela vyjímečná žena a setkání s ní byl veliký zážitek. Teď jenom doufám, že se podařilo sílu a energii, kterou paní Zdena vyzařuje přenést i do filmu o ní.“

Pavel: „Budete ještě pokračovat v natáčení s Katkou?“

Helena Třeštíková: „Ano, doufám v to a snažím se to produkčně zajistit. Držte mi palce a držte je i Katce, aby se jí podařilo konečně něco udělat se svým životem.“

Váš obdivovatel: „Kolik času Vás stojí jeden dokument - například Šťastná hvězda? Jak dlouho probíhají přípravy, a jak samotné natáčení a střih?“

Helena Třeštíková: „Na dokumentu Má šťastná hvězda jsem pracovala něco přes rok. Přípravy trvaly několik měsíců, natáční asi 15 dní a potom jsem proseděla poměrně hodně času v archivech a poté ve střižně.“

Eda: „Moc se mi líbí váš výrok v LN: "Chceme mít kolem sebe národ troubů, kteří sice přesně vědí, s kým má dítě Leona Machálková a proč Lucie Bílá nemá štěstí na chlapy, ale netuší nic o historii vlastní země?". Jaký je váš postoj k bulváru?“

Helena Třeštíková: „MIlý Edo, moje slova, která citujete, jsou výrazem zoufalství nad postupující bulvarizací už téměř všech médií. Vadí mi ne bulvár samotný, ale to, že vytlačuje seriózní informace.“

Karel Malátný: „Dobrý den, především chci říct, že Vaši práci nesmírně obdivuji. Zajímalo by mě, jestli s protagonisty Vašich dokumentů konzultujete výslednou podobu díla (střih...)? Jde o velmi osobní výpovědi a nedivil bych se, kdyby chtěli něco někde vystřihnout. Díky!“

Helena Třeštíková: „Dobrý den Karle, pokud to jen trochu jde, snažím se svým protagonistům film předvést v ještě ne zcela definitivní podobě a jejich připomínky samozřejmě respektuji.“

Tom: „Máte v současné době rozpracován nějaké časosběrné dokumenty? A připravujete nebo máte v plánu nějaké téma?“

Helena Třeštíková: „Milý Tome, pracuji na pokračování "Manželských etud po 20 letech". Plánů mám spousty, ale narážejí na finanční limity.“

Eva Bohatová: „Vypadáte jako velmi příjemný a přívětivý člověk. Umíte být na své studenty taky někdy přísná?“

Helena Třeštíková: „Vážená paní Evo, myslím, že umím být docela protivná a snažím se s tím bojovat.“

Konipasmultipas: „Chtěla by jste natočit "hraný celovečerák"? A když tak o čem a kdo by tam měl hrát? P.S. /nevím o tom, že by jste už nějaký natočila/“

Helena Třeštíková: „Určitě nechci točit hrané filmy. Mám ráda dokument a reálné lidi.“

Petr F.: „Stalo se Vám někdy, že by kritika Vaše dílo odsoudila? Řekl bych že asi těžko, ale třeba nějaké hříchy mládí :-). A jinak jste pro mě náš nejlepší dokumentarista, máte můj obdiv! Díky.“

Helena Třeštíková: „Milý Petře, díky. Kritika je důležitá a potřebná, i když bolí. Leccos jsem už od kritiků slyšela i četla, vždycky je to lepší než nezájem a mlčení. Z dobré kritiky se člověk také může velmi poučit a inspirovat pro další práci.“

Eda: „Jaký máte názor na projekt "Český sen" Filipa Remundy a Víta Klusáka?“

Helena Třeštíková: „Milý Edo, já tomu projektu fandím a myslím, že to bude jeden z nejvýraznějších dokumentaristických počinů současnosti.“

Marcela: „Český sen byl úžasný nápad, ale nebyl to na ty koupěchtivé nebožáky tak trochu podraz?“

Helena Třeštíková: „Milá Marcelo, myslím, že to podraz nebyl, každý je svobodný v tom, kdy a kam jde, čím se nechá ovlivnit a jak to zpracuje. Myslím, že to byl a je velmi dobrý materiál k přemýšlení o době i o nás samotných.“

Kamil: „Točíte na film nebo na video? A hraje to pro Vás nějakou roli? Díky za odpověď!“

Helena Třeštíková: „V poslední době točím na video. Máte více materiálu a tím pádem větší možnosti. Zvlášť pro dokument je otázka množství materiálu zásadní. Dříve jsem točila na film 35mm i 16mm.“

Filip: „Díváte se na televizi? Jaké jsou vaše oblíbené pořady?“

Helena Třeštíková: „Dívám se, většinou na filmy svých kolegů. Dokumenty mě prostě zajímají ze všeho nejvíc.“

Petr F.: „Díky za odpověď! Ještě by mě zajímalo, zda jste svůj současný styl našla hned po studiích, případně jak dlouho Vám trvalo, než jste se "našla".“

Helena Třeštíková: „Každý filmař svůj styl nějakou dobu hledá a u mě to trvalo asi tak 10 let.“

Marie: „Dobrý den, nedaly by se někde vidět všechny Vaše filmy? Zejména bych ráda viděla Manželské etudy a Sestřičky, které šly na ČT nepochopitelně jen jednou s reprízou další den odpoledne.“

Helena Třeštíková: „Milá Marie, díky za Váš zájem. "Manželské etudy" v původní podobě uvede televize před jejich filmovým pokračováním (v roce 2005 nebo 2006) a "Sestřičky" možná časem také. Já osobně to nemůžu nijak ovlivnit, ale když diváci píší do televize a žádají uvedení filmů, mohou tím k návratu filmu na obrazovku přispět. Děkuji vám všem, kdo jste psali své dotazy, děkuji za váš zájem jak o mou práci, tak o český dokument a doufám, že právě tento váš zájem přispěje k znovuoživení výroby dokumentárních filmů.“