Film ke stému výročí narození Jiřího Brdečky, filmaře, který žije v povědomí jako autor nesmrtelných českých komedií: Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela, Tajemný hrad v Karpatech.
Režie: Miroslav Janek. Scénář: Tereza Brdečková.
Universum Brdečka

Universum Brdečka odkrývá profesionální příběh i osobní motivace významné postavy české kinematografie, na jejíž jméno se už pomalu zapomíná. Nepůsobí však jako nezáživný exkurz do filmového archivu, ale spíše jako neformální dekonstrukce barvité a komplikované osobnosti Jiřího Brdečky.

Dokument o životě bohéma, intelektuála, dandyho a člověka s mimořádným výtvarným cítěním a literárním talentem realizoval režisér Miroslav Janek v úzké spolupráci s Brdečkovou dcerou Terezou. Tomu odpovídá i výrazně osobní ladění celého filmu.

Snímek zachycuje různé postavy, které Jiří Brdečka v průběhu svého života ztvárnil. Někdy dostane prostor Brdečka-otec, který osmileté Tereze předčítá Kafku. Jindy zase promlouvá Brdečka-karbaník, jehož fascinují kníratí hazardní hráči, nebo Brdečka-novinář, který si na protest proti komunistickému režimu jednoho dne vzal klobouk a celých sedmnáct let nic o filmu nenapsal.

Před zraky diváků se míhají fotografie a Tereza Brdečková mezitím vypráví, předčítá, glosuje a pátrá ve svých osobních věcech. Způsob, jakým režisér Janek snímá Brdečkovu dceru, ještě umocňuje pocit, že mezi diváky a protagonistou zemřelým v roce 1982 dochází ke zvláštnímu, osobnímu setkání.

Scenárista, spisovatel a kreslíř Jiří Brdečka je v Čechách známý díky spolupráci s Jiřím Trnkou, Janem Werichem nebo Oldřichem Lipským. Komedie Císařův pekař a Pekařův císař, Limonádový Joe aneb Koňská opera, Tajemství hradu v Karpatech nebo Adéla ještě nevečeřela spojuje jeho výjimečný scenáristický talent.

Ve světě se Brdečka proslavil především jako režisér animovaných filmů a – podobně jako Karel Zeman nebo Jiří Trnka – se stal mezinárodně respektovanou osobností. Byl jeden z prvních autorů, kteří po druhé světové válce oponovali konvencím kreslených disneyovek.

Narodil se v roce 1917 v Rakousko-Uhersku a zemřel v normalizačním Československu. V dospělém věku zažil svobodnou společnost snad jen dva roky po válce. Nejspíš proto si pěstoval svět, ve kterém se dalo žít: svět složený z legrace, fantazie, přátel, filmů, snů a záhad. Byl to svět mimo politiku, ale také ji nutně trochu odrážel.

Kým však Jiří Brdečka ve skutečnosti byl? Kde hledal inspiraci a jaký byl jeho bohatý vnitřní svět? Kam se ukrýval před totalitním politickým režimem, aby mohl nakonec světu ukázat svou svobodnou a nadčasovou tvorbu?

Napište nám