Houslista Stanko Palúch, cimbalista Marcel Comendant, kontrabasista Róbert Ragan a zpěvačka Slávka Horváthová ve strhující hudební jízdě napříč lidovou hudbou a jazzem (2008). Režie V. Fatka

Když se v roce 2004 sešli tři výjimeční hudebníci – houslista Stano Palúch (Slovensko), kontrabasista Róbert Ragan (Slovensko) a cimbalista Marcel Comendant (Moldavsko) – způsobila jejich nevšední autorská invence i interpretační bravura pozdvižení mezi znalci na celé středoevropské scéně. V českém prostředí ostatně Stanko Palúch patřil mezi celebrity akustické hudby – proslavil se spoluprací s Robertem Křesťanem i nahrávkami s akustickým KK Bandem. Podílel se na desítkách dalších studiových nahrávek s nejrůznějšími kapelami z oblasti jazzu, swingu, world-music a folku. Hudba Pacora tria čerpá z folklórních pramenů, z archetypálních rytmických i melodických vzorců slovenské a moldavské hudby. Konečný styl je však naprosto unikátní, pojmenovatelný slovy organický srůst world-music a jazzu. Snad nikomu se v dosavadní historii středoevropské hudby nepodařilo tak přirozeně propojit jazz a lidovou hudbu: Stano a jeho spoluhráči překonávají i legendární projekty jako bylo trio Pavlici, Viklického a Lapčíkové. Cimbál přebírá jazzovou roli klavíru, ale jeho perkusivní zvuk kromě harmonií spoluvytváří rytmické swingové ševelení připomínající jemnou hru na bicí. Róbert Ragán se jakoby zlehka dotýká hmatníku svého kontrabasu, přitom zvuk nástroje je plný, intonačně naprosto sebejistý a výrazově strhující i v náročných rytmických a sólových pasážích. A konečně Palúch dokáže svými houslemi malovat jemné a přitom neuvěřitelně rychlé ornamenty, zároveň umí používat housle i jako nástroj rytmizující. A vzápětí nastíní nádhernou lyrickou pasáž ve stylu nejlepších tradic slovenské hudby. Stano Palúch měl také vždy jistou ruku při výběru hostujících zpěvaček – ženský element v podobě Slávky Horváthové vrací Pacora trio k písňovému, velmi prostému a křehkému základu.

Stopáž42 minut
Rok výroby 2008
ŽánrHudba