Radosti a strasti života víry. Magazín nejen pro věřící. Uvádí P. Oppeltová

Obsah dílu

Přehrát vše

V Křesťanském magazínu se podíváme, jak prožívali uvěznění ve vazební věznici v Olomouci adventní dobu, navštívíme azylový dům Armády spásy v Brně a představíme Akademii kanonického práva, kterou zřídilo brněnské biskupství. Dále přineseme rozhovor s režisérem Otakáro Schmidtem o jeho novém dokumentu o Cyrilu a Metodějovi a pozveme vás na lidovou slavnost s živým betlémem a zpíváním koled. Na závěr je připraven fejeton Vlastimila Fürsta. Pořadem provází Petra Oppeltová.

Advent ve vazební věznici Olomouc

Připravila: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekUž zítra většina z nás zasedne ke štědrovečernímu stolu společně se svými blízkými. V olomoucké vazební věznici se tyto svátky snaží uvězněným zpříjemnit už o adventu. Společná výroba adventních věnců se zde stává v této době pravidlem, nechybí pak ani jejich požehnání kaplanem věznice Oto Brochem.

Jeden den v Armádě spásy

Připravila: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekKdyž se v roce 1865 mladý metodistický kazatel William Booth rozhodl začít pomáhat chudým lidem, nečekal, že dá základ novému náboženskému hnutí, které dnes známe jako Armádu spásy. V jednom z jejích azylových domů v Brně natáčela Michaela Rozbrbojová.

Armáda spásy Brno

Akademie kanonického práva

Připravil: Bedřich Jetelina

Klikněte pro větší obrázekVedle běžného práAkademie kanonického právava, kterým se řídí život každého z nás, existuje i tzv. církevní právo, systém vnitřních předpisů římskokatolické církve. Studovat církevní právo je u nás možné na Akademii kanonického práva, která studium organizuje ve spolupráci s katolickou univerzitou v Lublinu v duchovním centru na Vranově u Brna.

Akademie kanonického práva

Otakáro Maria Schmidt

Připravila: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekZámečník, rýsovač, kulisák. Tím vším byl režisér Otakáro Maria Schmidt. Vydali jsme se za ním do Prahy, kde právě dokončoval svůj poslední dokument o Cyrilu a Metodějovi. Na obrazovkách České televize se objeví v průběhu příštího roku.

Otakáro Schmidt

Betlém v Divadle Husa na provázku

Připravila: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekUž zítra budeme společně oslavovat narození Ježíše Krista. Příběh o narození Spasitele budete moci v době vánoční prožít i spolu s herci divadla Husa na provázku, a to 28. prosince v Červeném kostele v Brně. Přijměte tedy pozvánku na tuto lidovou slavnost s živým betlémem a zpíváním koled.

Divadlo Husa na provázku

Tak to vidím já

Fejeton Vlastimila Fürsta – Ruské vlaštovky

Připravil: Bedřich Jetelina

Klikněte pro větší obrázekU nás na Slezsku to bylo takové typické listopadové ráno. Inverze, vzduch nic moc a ještě to vypadalo, že každou chvíli začne pršet. Zavezl jsem manželku k lékařce a pak na ni čekal v autě. Chtěl jsem si číst, když v tom jsem na obloze uviděl černé mračno – obrovské hejno vran. Vzpomněl jsem si na válečného veterána, který nám v dětství vyprávěl o bojích na východní frontě. Také jsme tehdy ze školního okna pozorovali letící hejno vran. Podíval se na oblohu a pronesl: „Á, ruské vlaštovky.“ Od té doby uteklo už skoro půl století. Ale pro mne jsou ruské vlaštovky stále symbolem toho, že zase přijde období, které nemám rád – zimní plískanice, na silnicích sníh, ledovka nebo klouzavá břečka… Při pohledu na to hejno vran mi přeběhl mráz po zádech. Představoval jsem si, co všechno mne zase v zimě čeká.

Pak, ani nevím proč, jsem si najednou vzpomněl na jiné vlaštovky. Na ty naše. Na ty, které na začátku jara přilétají a přinášejí život do opuštěných hnízd. Mé myšlenky se najednou vydaly úplně jiným směrem. „Jak asi na lidi působím já?“ ptal jsem se sám sebe. „Nepřeběhne jim po zádech mráz, když mne uvidí? Jsem pro ně spíše vránou nebo vlaštovkou? Je pro ně setkání se mnou příchodem zimy, nebo jim naopak zazáří paprsek světla?“ Seděl jsem v autě, díval se na ten černý mrak vran, a v duchu přemýšlel o vlaštovkách. Vybavila se mi přitom slova, kterými jsou v Bibli charakterizováni první křesťané. Lukáš o nich napsal: „Chválili Boha a byli všemu lidu milí.“ (Sk.2,47)

Dumal jsem, koho z mých známých bych zvolil za ideální vlaštovku. Kdo do mého života přináší vždy kousek radosti a naději na nové jaro? Vyhrála to Haňa, kolegyně mé ženy. Snažil jsem se vzpomenout, zda jsem ji někdy zažil jako vránu, ale marně. Vždycky to byla vlaštovka. Vím, že žádný člověk se nemůže zavděčit všem. Přesto bych byl rád, kdybych se pro každého, kdo se se mnou setká, stal „vlaštovkou“ - poslem nové naděje. Naděje, že i v jeho životě brzy přijde jaro. Naděje, že má stále před sebou něco, na co se může těšit.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2012
 P ST