22. dubna 2012

Věřící řeckokatolické církve před týdnem oslavovali Velikonoce, které si připomínají podle starého juliánského kalendáře. Největším svátkům v roce předchází přísný čtyřicetidenní půst. Ten pak vrcholí obřady Velkého týdne. My jsme se vypravili na nedělní jitřní mši, během které se světí pascha a další pokrmy.

Letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně nabídl hned několik světových a českých premiér. Vůbec poprvé se mohlo české publikum zaposlouchat do oratoria německého skladatele Franze Schuberta s názvem Lazarus, které je právem řazeno k jeho nejlepším dílům. Děj oratoria volně rozvádí příběh o Lazarově vzkříšení.

Pavel Kosorin je ředitel Domova sociálních služeb Armády spásy v Brně. Je ovšem také velmi aktivní spisovatel a navíc i maratonský běžec.

Salesiánský Dům Ignáce Stuchlého ve Fryštáku už více než 15 let slouží jako dům setkávání mládeže. Vyhlášenou akcí jsou zde Orientační dny určené mladým lidem.

Kdo to vlastně byl Ignác Stuchlý? Pod jeho vedením ve Fryštáku před pětaosmdesáti lety zahájilo činnost první české salesiánské dílo. Před nedávnem zde salesiáni otevřeli jeho muzeum a my vás teď zveme k jeho návštěvě.

V Bohuticích na Znojemsku nedávno otevřeli Naučnou stezku Antonína Práška s unikátní křížovou cestou a kopií Lurdské jeskyně.

V rámci cyklu Světla a stíny katolické církve pořádá Moravsko-slezská křesťanská akademie přednášku profesora Vladimíra Smékala s názvem Víra jako berlička: Náboženství pro slabé a silné. Přednáška se koná v úterý 24. dubna 2012 v 17.00 hodin v přednáškovém sále Petrov 2, Brno.

Můžeme asi říci, že západní společnost stojí a padá se vzdělaností. Často slyšíme, že bohatství západu nepochází z nerostných surovin nebo extenzivního zemědělství, ale ze vzdělanostní ekonomiky, přidané hodnoty, kvalifikovaných služeb apod. Vědění jsme zvyklí jako dědicové osvícenství oslavovat hlavně proto, že nám dává moc a usnadňuje náš život. Je to dobré, ale není to vše. Naše civilizace totiž stojí také – a především – na židovskokřesťanské náboženské tradici a na řecké filosofii. Obě tato ideová východiska kladou v protikladu k osvícenskému zdůraznění praktičnosti a efektivity důraz na rozvoj vlastní osobnosti a nazření pravdy jako hlavního cíle lidského života.