Křesťanský magazín

0 hlasů

Radosti a strasti života víry. Magazín nejen pro věřící. Uvádí P. Oppeltová

Obsah dílu

Přehrát vše

V Křesťanském magazínu nabídneme rozhovor s brněnským rodákem, misionářem Thomasem Graumannem, který patří mezi takzvané Wintonovy děti. Dále nás čeká reportáž ze soběšického kláštera klarisek, kde si připomněli osmisté výročí narození svaté Anežky České. Představíme nadaci Cesta 121, která pomáhá stárnoucím kněžím. Společně zhlédneme představení muzikálu Tarsan a seznámíme vás s romským duchovním Vojtěchem Vágaiem. Na závěr je připraven fejeton Vlastimila Fürsta „Podíval jsem se z hory“. Pořadem provází Petra Oppeltová.

Thomas Graumann

režie: Bedřich Jetelina

Klikněte pro větší obrázekVyprávění o dramatických životních osudech je nejen dech beroucí zkušeností, ale také zdrojem poučení a inspirace pro život každého z nás. A tohle dobře vědí i organizátoři projektu INRI road v Brně. Zvou proto na pravidelná setkávání „Tváří v tvář“ osobnosti, které mají co říct. Před nedávnem to byl brněnský rodák Thomas Graumann, patřící mezi takzvané Wintonovy děti.

V příspěvku účinkují: Thomas Graumann – křesťanský misionář, Caroline Graumann – manželka misionáře, Jana Červená – organizátorka projektu Tváří v tvář

Tomáš Graumann
INRI road

Klarisky v Soběšicích

režie: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekKlarisky žijí v přísné klauzuře, proto se s nimi takřka nesetkáte. Výjimkou jsou pouze významné události, jako byla oslava v soběšickém klášteře, kde si připomněli osmisté výročí narození svaté Anežky České, která tento řád přivedla do českých zemí.

V příspěvku účinkují: sestra Benedicta – klariska

Klášter sester klarisek
Provincie bratří františkánů

Nadace Cesta 121

režie: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekVětšina stárnoucích kněží se více než ostatní senioři potýká se samotou. A právě jim pomáhá občanské sdružení Cesta 121. Organizuje pro ně poutě, shání finanční prostředky na léky, operace a lázeňské pobyty, ale hlavně jim dává pocit, že tu pro ně stále někdo je, že jsme na ně nezapomněli.

V příspěvku účinkují: Václav Divíšek – římskokatolický kněz, Antonín Randa – člen Cesty 121 a šéfredaktor Katolického týdeníku, Jindřich Petrucha – římskokatolický kněz

Cesta 121

Tarsan

režie: Lenka Pospíšilová

Klikněte pro větší obrázekDivadlo a zvláště hudební, je jednou z nejlepších možností, jak se můžeme podělit o svou víru a obohatit okolí,“ říkají členové společenství, které se pojmenovalo Spojené farnosti. V dubnu 2011 měl premiéru jejich zatím poslední muzikál Tarsan.

V příspěvku účinkují: Luděk Strašák – autor muzikálu Tarsan, Monika Píšková, Tomáš Lerch, Markéta Hrdličková

Spojené farnosti

Seznamte se: Vojtěch Vágai – římskokatolický kněz, farnost Bechyně

režie: Michaela Rozbrojová

Klikněte pro větší obrázekVojtěch Vágai je jedním z mála romských duchovních u nás. V dětství se s tím, že má romské kořeny, musel často potýkat, stal se obětí posměchu i šikany. O jeho hledání cesty k Bohu i do kněžského semináře, jsme si s ním povídali v Bechyni, kde nyní působí.

Jak to vidím já

Fejeton Vlastimila Fürsta – Podíval jsem se z hory

režie: Bedřich Jetelina

Klikněte pro větší obrázekNedávno jsem měl špatný den. Nepohodl jsem se s nadřízeným, měl jsem řešit problémy, které se mi zdály neřešitelné, syn zápasil s bakalářskou prací, manželku bolela hlava a záda a mne už třetí měsíc trápil takový divný kašel. Zdálo se mi, že nikdo nemá tolik starostí, jako já. Myšlenky mne neposlouchaly a dělaly si, co chtěly a já se na nic nemohl soustředit.

Nakonec jsem se rozhodl, že po delší době vyrazím na Lysou horu. Vzal jsem to zkratkou, která bere dech víc, než ostatní turistické trasy. Funěl jsem a chyběl mi dech. Šel jsem a vše, co mne trápilo, jsem říkal Bohu. Lil ze mne pot a s ním, jako by ze mne odcházely i mé trable. Po osmdesáti minutách jsem byl nahoře. Díval jsem dolů na Frýdek a hledal domeček, ve kterém bydlím. Zjistil jsem, že na tu dálku ho bez brýlí a dalekohledu neuvidím.

Vzpomněl jsem si na slova druhého žalmu: „Ten, jenž trůní v nebesích, se směje…“ (Žalm 2,4) V té chvíli jsem své problémy a starosti uviděl tak trochu z Boží perspektivy a zachmuřený výraz v mé tváři vystřídal úsměv. Vybavila se mi také slova Pána Ježíše: „Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.“ (Lukáš 21,18) Bůh, který je ještě mnohem výš, než já, vidí i můj vlas. Já nevidím svůj dům a on vidí můj vlas. Pokud je to tak, tak se nemám čeho bát.

Sestupoval jsem z hory dolů. Když jsem se vrátil domů, divil jsem se, proč se mi před čtyřmi hodinami zdálo, že mám špatný den. Vždyť život je tak krásný.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 P  ST