AZ-kvíz

Ladislav Cmíral (1976)
režisér AZ-kvízu

• 1994–1998 Masarykova univerzita v Brně, Bc. v oborech sociologie a politologie
• 1997–2003 katedra dokumentární tvorby FAMU, MgA.
• od roku 1998 externí spolupráce s nejrůznějšími médii, zejména televizí Prima a Českou televizí, TV Nova

Z filmografie

• Nový svět – dokumentární film o proměně společenských poměrů po roce 1989
• Bednička – film o střetu „řadového“ kutila a mediální hvězdy Přemka Podlahy, tento film získal třetí místo na festivalu FAMU 1999 a cenu nadání na Techfilmu OLOMOUC 1999
• Černá ovce – film z cyklu EGO o jednom „napraveném“ hříšníkovi
• Každá holka je... – pohled do světa fanynek skupiny Lunetic
• „Padá hovno, něco si přej...“ (2003) – absolventský film o chlapci, pro kterého je počítač připojený na internet koníčkem, milenkou i obživou...
• Skutečně němé tváře? (2007) – veselý film o květinách, stromech a keřích z opravdu netradičním optikou
• Zářit a vyzařovat život (2008) – dokument z cyklu Neznámí hrdinové o knězi Antonínu Mandlovi, kterému ani tvrdý a dlouhý bolševický kriminál nezabránil v tom, aby předběhl svou dobu.
• Burianův den žen s Agátou Hanychovou (2008) – pokus o pohled do blyštivého světa celebrit
• Jenom kosti? (2008) – film z cyklu Ta naše povaha Česká, který se z různých úhlů zamýšlí nad vztahem naší společnosti k lidským ostatkům
• Auto moto lásky (2009) – dokument z cyklu Rodinné křižovatky o tom, jak může auto ožít a jaký je jeho podíl na vztazích v rodině.

TV pořady

• talk show Sauna
• motoristický magazín Jízda
• self promotion magazín ČT Obrazovka
• publicistické a diskusní pořady Katovna, Síto, Vertikála, Přesčas, Černá bílá, Hydepark, Prima Jízda, Čaj pro třetího

Rozhovor

Režisérem soutěže jste od roku 2008. Jaký jste si k ní vytvořil vztah?

Vztah k AZ-kvízu jsem si vytvořil velmi rychle, a to veskrze pozitivní. Na pořadu totiž pracuje sehraný tým příjemných lidí a i podle reakcí soutěžících se nám během natáčení daří vytvořit a udržovat uvolněnou a přátelskou atmosféru bez zbytečných stresů.

Co bylo pro Vás na začátku nejtěžší?

S mým nástupem do AZ-kvízu byla spojena nejen změna vizuální podoby pořadu, ale také některé organizační změny průběhu natáčení. Jak už to u změn zajetých projektů bývá, nějakou dobu trvalo, než se všechny zúčastněné podařilo přesvědčit o jejich prospěšnosti. Slovo nejtěžší je ale v tomto případě spíš nadsazené, protože zas tak obtížné to nebylo... 

Jste soutěživý typ?

Měření sil jakéhokoli druhu příliš nevyhledávám, ale když už se v nějakém octnu, tak chci být samozřejmě úspěšný.

Jaký máte vztah k soutěžním pořadům? Jaké typy soutěží se Vám líbí?

Soutěže na televizní obrazovce mám rád. A zejména ty, ve kterých musí jejich aktéři prokázat skutečné schopnosti, ať už jakéhokoli typu. 

Přihlásil by jste se do nějaké?

Tak do AZ-kvízu jako jeho spoluautor nemůžu a žádná jiná vhodná mě nenapadá. Jsem raději asi přece jenom za kamerami.

Jste soutěživý typ?

Měření sil jakéhokoli druhu příliš nevyhledávám, ale když už se v nějakém octnu, tak chci být samozřejmě úspěšný. 

Která témata rád točíte?

Ta, která právě točím! Na jejich výběru se podílí řada okolností, ale když už se do něčeho pustím, tak se snažím udělat to nejlépe, jak je to možné. 

Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Hasičem.

Duchovními otci AZ-kvízu jsou zkušení tvůrci různých soutěží, zejména pro děti, PhDr. Jiří Stejskal a režisér Eugen Sokolovský ml. 

PhDr. Jiří Stejskal
spoluautor soutěže

AZ-kvíz vznikl roku 1996, vysílá se od ledna 1997. ČT tehdy potřebovala krátký, rychlý, jednoduchý soutěžní pořad do podvečerního času a AZ-kvíz tomuto zadání vyhovoval.

AZ-kvíz vznikal asi čtvrt roku, typově navázal na předchozí cyklus soutěží pro středoškoláky, který jsme vysílali s názvem Ypsilon. Také by se však dalo odpovědět, že AZ-kvíz vznikal na základě zkušeností, které jsme získávali v předchozích 25 letech při přípravě soutěží pro dětské a mladé publikum.

Tradice televizních soutěží v brněnském televizním studiu začíná v šedesátých létech. Redaktor a konferenciér Jarek Sedlák tehdy připravoval televizní zábavná pásma – „estrády“ – obsahující dovednostní soutěžní úkoly pro diváky v sále. Prvním skutečným cyklem televizních soutěží pro děti se staly Piškvorky, které se vyráběly v pražském a brněnském studiu ČST v sedmdesátých letech. Tehdy začíná dlouholetá tradice soutěžních cyklů pro mladé diváky z brněnského studia, kde vznikaly až do konce 90. let minulého století. Připomenu cykly Piškvorky, Hrajeme si každý den, Zelená pro život, Kámen, nůžky, papír, Kluci a holky z jedné lavice – ty se po určitou dobu připravovaly ve spolupráci s košickým studiem. Pamětníci si možná vzpomenou i na některé další řady soutěží pro děti i pro mládež.

Na AZ-kvízu mě těší neutuchající zájem a podpora věrných diváků. AZ-kvíz má to nejdůležitější: spokojené, a proto věrné diváky, kteří dovedou být citliví na každou chybičku, ale současně nás každodenně v desítkách dopisů ujišťují, že se jim právě takovýto pořad velice líbí.

Eugen Sokolovský ml.
spoluautor soutěže, režisér soutěže (1997 – březen 2008)

Autorsky jsem se společně s Jiřím Stejskalem podílel na všech dětských soutěžních hrách z Brna – Hrajeme si každý den; Kámen, nůžky, papír; Holky a kluci z jedné lavice a Hip hap hop, která se vysílala nejdéle. Dále to byla soutěžní hra pro středoškoláky Ypsilon, kterou uváděl Aleš Zbořil. A poslední soutěží je AZ-kvíz, která se vysílá už sedmým rokem.

Nejméně zábavné (smích) je uvést pořad do života. Když se soutěž vymýšlí, je to pěkná práce, i když někdy trvá poměrně dlouho. Pracujete s nápadem. Snažíte se vše do nejmenších detailů promyslet. Výsledkem je modelový scénář. Pak přijde to nejhorší. Prosadit nápad a uvést ho v život. A tady se začínají objevovat různé překážky a různé zákulisní hry.

Vystudoval jsem dokumentární tvorbu na FAMU a dokumenty jsem i točil. Velice rád vzpomínám na dokument o spisovateli Otu Pavlovi. Úžasné natáčení, slušný výsledek. Dokument má jednu velkou přednost. Naučíte se na něm filmové řemeslo. Kdyby byla příležitost, rád bych se k němu ještě někdy vrátil. Co se týká dramatické tvorby, byly to především pohádky a příběhy pro děti s dětskými hrdiny. Dělat dramatickou tvorbu je vlastně vrchol. Dostal jsem se k ní díky dlouholeté spolupráci (ještě jako asistent režie) s tehdejší redakcí pro děti a mládež, které šéfovala paní ing. Věra Mikulášková. Jí jsem nesmírně vděčný, že mi dala tuto příležitost. Stal jsem se kmenovým režisérem této redakce. Moje první režijní práce v dětské redakci byla na soutěžním pořadu pro děti – Hrajeme si každý den. Pro dospělé diváky jsem dělal dva soutěžní zábavné pořady – Manželský pětiboj a Správná rodina, ve které proti sobě soutěžili třígenerační rodinné týmy. No a nakonec čistou soutěž AZ-kvíz. 

AZ–kvíz je vyvážená, čistá soutěž, ve které jednotlivec může uplatnit nejenom vědomosti, ale i taktiku Přestože jednotliví soutěžící mají málo času na vlastní prezentaci, jejich různé osudy jsou zaznamenány už na konkursech. Jejich mozaika od univerzitních profesorů až po bezdomovce je neuvěřitelná a nikdy si nemůžete říci: Tento člověk musí vyhrávat. To je na soutěži to nejkrásnější, ten moment překvapení.

Na AZ–kvízu se mi líbí, že se v něm kloubí dvě věci. Není založen jenom na vědomostech, ale i na hře. Nestačí pouze nabyté vědomosti, ale musíte být současně i taktik. AZ-kvíz dává šanci i těm, kteří nejsou vybaveni obrovskými vědomostmi, ale jsou dobří taktici. Takže někdy kupodivu vyhraje člověk, který méně zná, ale svou sílu má jinde. A co pro mě AZ-kvíz znamená osobně? Práci.

AZ-kvízu přeji, aby ještě chvíli na televizní obrazovce vydržel. Stále se těší velké divácké oblibě. Přál bych si, aby nám diváci vydrželi a soutěž se jim pořád líbila.