Dekadence není uměleckým směrem historicky omezeným, ale je to znepokojivý průvodní znak modernity. Není ani provokativní či kontroverzní, je to jen možné netypické vnímání krásy.
Režie A. Kisil.

Jestliže dekadentní umění konce 19. století se odvracelo od společnosti a stávalo se velmi privátní záležitostí, pak umění dekadence konce 20. století je na tom přímo opačně. Nejen že se obrací k širokým vrstvám publika, ale dokonce přímo těží a využívá nově vznikající masová média. A že se jedná skutečně o široké vrstvy publika, svědčí nejen návštěvnická čísla na výstavách, ale např. třeba jen pětatřicet miliónů diváků sledujících americkou premiéru Lynchova Městečka Twin Peaks.

Umělci manipulují své modely do bizarních situací. Ironizují i estetizují násilí. Erotika se stává jedním z nejvíce zobrazujících témat. "Sexualita je stejně rozlehlá jako moře", prohlašuje anglický filmový režisér Derek Jarman.

Napište nám