Zápisky z cest

Réunion: Dokonalá Francie

Představte si jižní Francii: čerstvé ryby, voňavé crêpes, všudypřítomné bagety a vyklidněné Francouze. K tomu přidejte tropické podnebí, Indický oceán, plus dvě obrovské sopky. A dostanete Réunion!

Kostel a mešita v jedné ulici

Réunion je vůbec velmi podivné místo. Dějí se na něm věci, které by se normálně dít neměly. Začíná to přátelskými a usměvavými Francouzi. Místním také vůbec nevadí, že žijí na druhé nejaktivnější sopce světa. Když začne erupce, všichni se seběhnou podívat na tekoucí lávu. A po réunionských ulicích mezi sebou kličkují lidé v turbanech, s červenou tečkou mezi obočím, křížkem na krku nebo ženy zahalené v šátku. Jen tak. Nikomu to nepřijde divné. Na druhou stranu všichni milují debaty o dopravních zácpách, víkendových plánech a dezertech.

Něco ve vzduchu

„Réunion je Francie v tropickém pásmu se všemi jejími výhodami, daleko od evropských a francouzských problémů. A také s mnohem přátelštějšími lidmi.“, řekl nám v rozhovoru pro Objektiv Pařížan Nico. S manželkou Libuší, která je z Chomutova jsme si povídali na jejich slunné terase s výhledem na moře. Na ostrově žijí deset let. Strašně mne bavil jejich jídelní stůl. Velký a hlavně celoročně venku. Celá rodina je chodící reklamou na spokojený život na ostrově. Ostatně, jako všichni kolem. První otázka, kterou od místních dostanete je: „Co se ti na ostrově líbí nejvíc?“ a hned na to „Kdy se sem stěhuješ?“ Réunion je nejen nejjižnější a nejvýchodnější bod Evropské unie, ale stoprocentně i její nejspokojenější částí. Snažila jsem se přijít na to, čím to může být. Politici z Bruselu jim asi něco přidávají do vzduchu. Už když vylezete z letadla, tak vám přijde jiný, voňavý. Libuše mi to potvrdila. Já se jí z legrace zeptala a ona to celkem vážně odsouhlasila. Takže to musí být pravda.

Málem ztracena v překladu

Jediný problém, který jsem za celou dobu řešila, byla moje francouzština. Zatímco v „metropoli“ – jak místní nazývají kontinentální Francii – se lidé se mnou moc bavit nechtěli, tady se pořád vyptávali a zajímali. K cizím jazykům mám dost volný vztah. Prostě mluvím. V tomto případě převážně španělsky z francouzským přízvukem. Když lidé přikyvují a usmívají se, tak rozumí. Když přikyvují, usmívají se a mžourají očima, tak nerozumí. Mžourali celkem často, ale francouzštinu mi moc chválili: „Ale Lucy! Já třeba vůbec neumím česky!“

Jen jeden pán a pak i jeho manželka se na mě dívali velmi podezřívavě. Potkáte je v naší reportáži o réunionském divokém jihu. S kameramanem Ondřejem a průvodkyní Libuší jsme je navštívili v jejich vanilkovém studiu. Pana majitele jsem se chtěla zeptat v čem spočívá trik opylování orchidejí. Metoda totiž byla objevena v 19. století právě na Réunionu. Libuše mne učila onen překlad věty a já se špatnou výslovností slovíčka opakovala. Dala jsem jim tak zcela jiný význam. Z těchto úryvků si majitelé studia domysleli, že u nich natáčíme video pro erotickou televizi… Paní pak trvala na tom, že jí musím poslat reportáž ke schválení…

Réunion je filmařův ráj. V našich barevných reportážích vás vezmeme ke kráteru sopky, pod vyhaslou lávu, na paraglidu do oblak. A také za nejznámějším zpěvákem otrockých písní a do osady v kaldeře sopky, kam se dostanete jen pěšky. Trek „hobitím“ lesem trvá čtyři hodiny a po celou dobu budete mít pocit, že jste v pohádce.

Réunion

Réunion

Ještě předtím, než vyrazíte do čínských hor, pro vás máme další reportáž. Lucie Radová o jihu Réunionu tvrdí, že je pěkně divoký. V Objektivu osobně nám ukáže proč. Celý štáb si tuto cestu užíval. Věříme, že vy si užijete reportáž.