Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Marta Kubišová

Obsah dílu

Přehrát vše

Na vlčí a rysí hlídce

Vlk, rys a medvěd jsou vrcholoví predátoři, jejichž domovské území zahrnuje stovky kilometrů čtverečních. Prostorově omezené chráněné rezervace jim k životu nestačí. Pro jejich přežití je proto nutné umožnit bezproblémové soužití s lidmi i v kulturní krajině. Zda se to u nás podaří, záleží však na změně pohledu a postojů obyvatel v oblastech jejich výskytu. Velké šelmy jsou u nás chráněny zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle vyhlášky č. 395/1992 je vlk obecný a medvěd hnědý zařazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů, rys ostrovid mezi druhy silně ohrožené. Jistou formou ochrany je také zákon č. 115/2000, podle kterého může stát chovatelům i osobám poškozeným útokem velkých šelem vyplatit finanční náhradu. Přes všechna zákonná opatření se stavy velkých šelem u nás nevyvíjí optimálně. Největší nebezpečí pro ně představuje ilegální lov. Pytlákům je však velice těžké dokázat, že velké šelmy loví, proto spíše, než na vůli státu je ochrana velkých šelem závislá na postojích majitelů loveckých zbraní a těch, kteří mohou chování lovců ovlivnit. Lidé by měli pytláctví vnímat jako nepřípustné, měli by umět sdílet s šelmami krajinu, v níž nechají prostor i divoké přírodě.

Proto Hnutí DUHA zahájilo společně se sdružením Beskydčan v roce 1999 projekt Záchrana a návrat velkých predátorů, jehož součástí je vedle besed, přednášek, výstav, mediální kampaně a snahy o změnu legislativy i terénní monitoring prováděný vlčími hlídkami. V reakci na stále častější případy nelegálního odstřelu rysa ostrovida na Šumavě odstartoval v lednu 2005 projekt Rysích hlídek, koordinovaný Hnutím DUHA Brno ve spolupráci se Správou CHKO Šumava. V současnosti se ochranou šelem v terénu a osvětou obyvatel zabývají nevládní neziskové organizace. Zaměřují se na široké spektrum aktivit od osvěty přes terénní monitoring a přímou ochranu velkých šelem v horách prostřednictvím dobrovolníků, které naučí, jak být vlčí či rysí hlídkou.

Víkendy, na které se můžete jako dobrovolníci přihlásit, zahrnují procházky v terénu, kde uvidíte stopy a trus jednotlivých zvířat, naučíte se je od sebe rozeznávat a dokumentovat je i další znaky přítomnosti zvířat. Kromě praktické terénní části školení celý víkend probíhají přednášky o životě velkých šelem a jejich vlivu na les i další zvířata, přednášejí i pracovníci CHKO, besedují zde myslivci a promítají se tematické filmy, konají se neformální debaty s odborníky na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc i z dalších institucí (např. Mendelova univerzita, NP Malá Fatra atd.). Loni proběhlo těchto seminářů osm a zúčastnilo se jich 180 nových dobrovolníků. Letos probíhá šest školení. Absolventi se mohou hlásit na další víkendové akce, které jsou zaměřené čistě terénně – na ochranu a monitoring velkých šelem. Jen v roce 2016 při 130 víkendových akcích účastníci za 1 300 terénních pochůzek zdokumentovali 1 400 dokladů o přítomnosti velkých šelem, získali více jak 2 300 fotografií a videí rysů, vlků, medvědů a kočky divoké z fotopastí, 340 vzorků pro DNA analýzy a 200 vzorků trusu pro potravní analýzy. Pomocí DNA se zjišťuje původ zvířete, jeho příbuznost s dalšími jedinci v populaci apod. Potravní analýza dokladuje, čím se zvíře živí – zda to je Červená Karkulka nebo jeleni.

Zdroj: Hnutí Duha a J. Beneš

I zvíře bolí tělo

Jak můžeme pomoci svému psu sami

Diagnostiku a první ošetření by měl dělat vždy odborník, ale chceme-li a jsme ochotní se to naučit, můžeme našemu psovi pomáhat v době mezi návštěvami veterináře nebo fyzioterapeuta sami. Základem je samozřejmě prevence – v první řadě tedy musíme dbát na to, aby byl náš pes přiměřeně zdravý a štíhlý, byly naplněny všechny jeho fyziologické potřeby (pohyb, společnost, stimulace, adekvátní výživa atd.).

Protizánětlivé léky a léky proti bolesti si dokážou celkem snadno s bolestí poradit, ale za tu cenu, že pes potom nebude dávat najevo, že je stále něco v nepořádku, a že jsme úplně nevyřešili příčinu. Ano – je-li zánět v kloubu, jsou protizánětlivé léky velmi užitečné, je však nutné mít na paměti, že většinou není zánět vlastní příčinou, ale spíše důsledkem. A to přetěžování, nedostatečného pohybu i výživy vzhledem k zatížení, špatného zatěžování kloubů v důsledku neřešeného, ne úplně fyziologického postoje, či neřešených blokád, neustálého přetěžování pohybového aparátu nadváhou atd. To samozřejmě většinou neplatí u úrazů, ale i v tomto případě (nejedná-li se například o sražení autem a podobné nehody) se na úrazu výrazně podílí predispozice. Budu-li příliš těžkého psa opakovaně přetěžovat, nechám ho skákat z výšky, budou například jeho vazy opakovaně mírně poškozovány, jednou třeba dojde k ruptuře kolenních vazů.

Řešením by tedy nemělo být jen prosté podání protizánětlivých léků nebo operace. Chceme-li svému psu opravdu pomoci, je vhodné se do toho pustit z gruntu. Pokud tedy léčíme pohybové problémy, první věcí by měla být kontrola váhy psa a její případná úprava. Je velmi neefektivní docházet se psem na fyzioterapii nebo podávat léky proti bolesti, pokud jsou klouby a páteř psa při každém kroku neustále přetěžovány.

V léčbě bolestí pohybového aparátu se výrazně osvědčuje jakákoliv technika, která zvyšuje prokrvení, metabolismus buněk (kloubní chrupavky, svalstva, vaziva) a zvíře uklidňuje.

Proč je nutné intenzivnější prokrvování? Pokud v těle probíhá zánět, jsou do místa zánětu přiváděny imunitní buňky, dochází například k tvorbě volných radikálů a uvolňování různých biochemických a hormonálních působků, které se podílejí na procesu hojení. Při poškození svalů se také uvolňuje často myoglobin a kyselina mléčná. Při zvýšeném prokrvení oblasti jsou rychleji přiváděny užitečné látky a buňky, a naopak rychleji odplavovány odpadní produkty, takže se tkáň může rychleji regenerovat. Ke zvýšení prokrvení se nejčastěji používá suché teplo, tj. např. dečky, bandáže, nahřáté rašelinové i gelové polštářky. Po prohřátí bolavého místa je potřeba psa udržovat v přiměřeném teple. Někdy může být užitečné střídání studených a teplých obkladů – v tom vám nejlépe poradí ošetřující lékař.

Při hojení bývá efektivní zvýšení metabolismu buněk. Buňky se pak jednak rychleji dělí (a tím se například zaceluje rána i mikrotraumata ve svalech, kloubech, urychluje se hojení zlomenin a přestavba kosti v odpovědi na zatížení), a kloubní buňky mohou produkovat více kloubní tekutiny. Zvýšení buněčného metabolismu může aktivovat například pulsní magnetoterapie nebo elektroterapie, při hojení ran se osvědčuje užití pulsního světla. I pokud nemáme možnost zapůjčení nebo pořízení podobných přístrojů, můžeme pro své zvíře hodně udělat. Ač se doma nebudeme pouštět do profesionálních masáží, můžeme svému psu velmi ulevit speciálními doteky podle Lindy Tellington Jonesové, tzv. TTouch. Dotyky Ttouch jsou podobné masážním pohybům, ale nejsou zaměřeny do hloubky, na svaly, jsou velmi jemné a v podstatě při nich hýbeme kůží. Těmito doteky dokážeme zvíře nejen výborně zklidnit, ale i nastartovat některé reflexní děje, které zmírní bolest a uvolní podkoží (fascii). Pokud se nám podaří uvolnit podkoží, často reflexně dojde také k uvolnění struktur ležících pod ním. Zároveň stimulujeme samouzdravovací schopnosti těla.

Po operacích nebo úrazech doporučuji důslednou rehabilitaci. Dobře provedená operace je základ, ale podle některých chirurgů má na výsledku dobrá rehabilitace až 80% podíl. Nejde jen o samotné zhojení operovaného místa (např. kolenního kloubu), ale i o podporu správného vzorce pohybu v mozku, odbourání následného kulhání i přetěžování, zabránění zkrácení svalů a vazů a dobré hojení jizvy. Podceníme-li to, může dojít ke srůstům či kontrakturám, které omezí hybnost kloubů, následně ke vzniku špatného pohybového vzorce, kulhání, přetěžování protilehlé končetiny atd., což buď může vést k oslabení jiného místa, následně predisponovaného k dalšímu úrazu, nebo k rozvoji artrózy. Nezapomeňte: vždy se vyplatí spolupráce s veterinářem.

Šarplaninský pes – hlídač stád

Šarplaninský pastevecký pes pochází ze Srbska a Makedonie. Je to hlídací a všestranný pracovní pes, který patří mezi málopočetná plemena a trochu klame tělem, neboť se ho lidé kvůli jeho velikosti a podobnosti s kavkazským psem občas bojí. Je to velký pes, má silnou konstituci, v kohoutku má 62 cm a fena 58 cm, váží kolem 40 kg, je dobře stavěný a má dlouhou, hustou, dosti hrubou srst a šavlovitý ocas, nesený výše. Je jednobarevný, najdete všechny odstíny barvy od bílé po tmavě černohnědou, téměř černou. Nejžádanější je světle či tmavě vlkošedá barva. Je to dobromyslný, ale velmi ostrý pes, má klidný temperament a je neúplatně oddán svému pánovi.

Šarplaninec je vynikající rodinný pes, ale také přirozený hlídač. Svou rodinu a jemu svěřený pozemek hlídá do roztrhání těla. Není to sice rozený pes pro sportovní kynologii, ale pokud má pána, který sám má zájem probudit v něm nadšení pro sportování, projevuje chuť a správně psa motivuje, šarplaninec se leccos naučí. Vyniká ohromnou pamětí a také „svéhlavostí". To, co vymyslí šarplaninec, jiného psa jen tak nenapadne. Jejich nápady jsou dost často velkolepé. O tom se přesvědčíme v Plchově, kde šarplanince nejen chovají, ale zvou si i jejich kamarády, aby se hafani pořádně vydováděli. Přesvědčí vás, že i pastevečtí psi mohou provozovat dogdancing nebo agility.

Nabídka koček

Chlupáči v nouzi, z.s.
Lounín 34 – Tmaň
okres Beroun
tel: 604 519 377
č. účtu: 2400616217/2010
www.utulek-kocky-chlupacivnouzi.cz

Natálka

Natálka je kočka-smolař, už dvakrát se do útulku vrátila, nemá se totiž ráda se psy. Taky se nehodí do rodiny se zcela malými dětmi. Jinak je moc hodná, je zdravá a kastrovaná.

Denis

Denis je rok a půl starý kocourek, který pochází ze statku, kde se přemnožily kočky a staly se nežádoucí. Denis je milý a kontaktní kocourek, vhodný do bytu i domku, všude bude rád za teplý pelíšek.

Elíza

Elíza je dvouletá roztomilá mourinka, odchycena s dalšími kočkami v obci Křivoklát. Všechny byly hladové a žebraly o kousek jídla u místního obchodu. Elíza je přítulná a vděčná kočička, vhodná jako jedináček do bytu nebo do domku se zahradou.

Simonek

Dvouletý Simonek byl nalezen v chatařské oblasti. Už jednou zažil umístění, ale noví majitelé ho vrátili. Simonek potřebuje trpělivé lidi a chvíli času, než si na nové prostředí zvykne. Je vhodný do bytu nebo do domku se zahradou s přístupem do domu.

Mára

Rok a půl starý kocourek Mára se toulal několik dní u benzínové pumpy v Kladně, kde mu hrozilo nebezpečí od projíždějících aut. Škemral tu o trochu jídla a pití. Mára je mazlivý kocourek vhodný do bytu nebo do domku se zahradou s přístupem do domu.

Zrzek

Zrzek je pětiletý krásný kocour, který se asi rok potuloval na sídlišti. Jídlo hledal u popelnic. Ale začal mít zdravotní problémy, a tak se dostal do útulku. Moc mu prospěla pravidelná strava a základní ošetření, odčervení a odblešení. Už se moc těší do nového domova, ať do bytu nebo do domku se zahrádkou, ale pouze jako jedináček.

Vanda

Vanda je roční kočička. Pochází od majitele, kterému se vymkla situace s nekastrovanými kočkami. Požádal o pomoc útulek, kde kočičky včetně Vandy vykastrovali a z Vandy je milá malá rošťanda, vlastně ještě kotě. Je hravá, zvědavá a hodí se do bytu i do domku se zahradou.

Marcel

Marcel je rok a půl starý mourovatý kocourek, který se toulal hladový na sídlišti v Praze. Kocourka bohužel nikdo nehledal, a tak skončil v azylu. Marcel je mazel vhodný pouze do bytu, a to ještě jako jedináček nebo nanejvýš k jedné kočce.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2017
 P ZJ ST AD HD