Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Zdeněk Srstka

Obsah dílu

Přehrát vše

Zvíře v tísni

Zvíře v tísni, z.s. vzniklo na pomoc opuštěným a týraným zvířatům. Jedná se o neziskovou organizaci, která není dotovaná státem. Zvíře v tísni se zaměřuje na záchranu zvířat v ohrožení, na zvířata bezprizorná a strádající. Zajišťuje jim náhradní domovy, azyl nebo dočasnou péči, veterinární ošetření a transporty. O potřebná zvířata, především psy a kočky, se starají v domácích depozitech a v soukromém azylu (Azyl Zvíře v tísni). Kromě toho se Zvíře v tísni zabývá osvětou, snaží se informovat širokou veřejnost a pořádá charitativní akce a obchody.

V současné době je v Azylu Zvíře v tísni 16 psů a 9 koček. V reportáži se seznámíte s jímavými příběhy některých z nich a podrobněji vám představíme činnost spolku Zvíře v tísni. Pokud byste se chtěli sami zapojit do jejich ochrany, nebo se alespoň podílet na jejich záchraně, dozvíte se, jak na to.

Více informací najdete na zvirevtisni.org nebo na Facebooku.

Geocaching ve službách ochrany přírody

Geocaching se stal v posledních letech oblíbenou zábavou lidí po celém světě, samozřejmě včetně České republiky. Kromě zábavy by však tato aktivita mohla prospívat také ohroženým druhům. Právě na tento aspekt geocachingu se zaměřují letošní projekty Cally. „Biologové už dlouho vědí, že mnoha druhům rostlin, hub i živočichů prospívá určitá míra narušování jejich stanoviště,“ vysvětluje Jiří Řehounek z Cally, který má projekty na starosti. „Taková stanoviště však často rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. Proto je musíme narušovat uměle, což stojí čas a peníze. Geocaching by mohl ukázat tato zajímavá místa idem a zároveň téměř zadarmo zajistit narušování formou sešlapu.“

Calla ve spolupráci s entomologem Oldřichem Nedvědem, který se geocachingu dlouhodobě věnuje, připravila pro letošní rok jednu „kešku“ v pískovně Lžín na Soběslavsku a také geocachingovou minisérii pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. První internetové ohlasy lidí, kteří už „kešky ulovili“ jsou velice pozitivní. Okolí „kešek“ bude letos sledovat také pracovní skupina Ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU, aby vyhodnotila dopad sešlapu na rostlinná společenstva.

Nápad využít geocaching v ochraně přírody vznikl při loňském celostátním kole ekologické olympiády středoškoláků, které proběhlo v jižních Čechách. Studenti tehdy řešili v terénu praktický úkol, jak co nejlépe ochránit přírodu starého kamenolomu. Využít „kešku“ napadlo tehdy vítězný tým z pražského sdružení Arachné, který soutěžil ve složení Lucie Studená, Jasna Simonová a Klára Daňková. „Tehdy jsem seděl v porotě hodnotící studentské projekty a nápad s „keškami“ zaujal nejen mě. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet ho v praxi. Ukážeme tak lidem zajímavá místa, která by třeba jinak minuli bez povšimnutí, a zároveň svým dupáním budou chránit přírodu. To je dobrá kombinace, ne?“ uzavírá Jiří Řehounek.

Více na stránkách calla.cz.

Žijí v našich vodách

Pstruh obecný – Salmo trutta

Odkud pochází: Pstruh obecný je původním evropským druhem, jehož geografické rozšíření sahá od Norska po pohoří Atlas v severní Africe a od Islandu po přítoky Aralského jezera v Afghánistánu. V minulosti byl introdukován i na další kontinenty jako je Severní a Jižní Amerika nebo Austrálie.

Kde se u nás vyskytuje: Pstruh obecný se v České republice vyskytuje zejména ve středních a horních úsecích toků. V horských potocích se běžně nachází i v nadmořských výškách přesahujících 1000 m. Výskyt pstruha je limitovaný teplotou vody, obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě a také antropogenním znečištěním toků.

Jak druh poznáme: Tělo pstruha je podlouhlé s hydrodynamickým tvarem, který umožňuje snazší pohyb v proudném prostředí. Má poměrně velkou hlavu s hluboce rozštěpenými a širokými ústy, které obsahují řadu drobných zubů. Jako zástupce lososovitých ryb má na hřbetě tukovou ploutvičku. Pro pstruha je typická velká variabilita zbarvení. Hřbet je tmavý, obvykle zelenohnědý až černý, boky jsou světlejší, s postupným přechodem do žluté/bíložluté v břišní části. Typické jsou skvrny, na hřbetě tmavé, na bocích červené, často světle olemované. Pstruh v našich podmínkách dorůstá do velikosti 40 cm při hmotnosti kolem 0,5 kg, v závislosti na úživnosti a dalších podmínkách na lokalitě. Rekordní jedinci ulovení v ČR přesahují délku 80 cm a hmotnost 5 kg.

Čím se živí: Hlavní složku potravy pstruha tvoří vodní a suchozemský hmyz. Větší jedinci loví i ryby jako je např. vranka nebo střevle, poměrně běžný je i kanibalismus. Poměr jednotlivých složek potravy se odvíjí od konkrétních podmínek na lokalitě.

Rozmnožování: Pstruzi se rozmnožují na podzim. Přesné načasování se odvíjí od podmínek vnějšího prostředí jako je teplota a průtok, nejčastěji k němu dochází v průběhu října. Samotnému rozmnožování předcházejí reprodukční migrace, které v závislosti na migrační prostupnosti toků, dostupnosti vhodného prostředí, ale i individuálních preferencích mohou probíhat na vzdálenost od několika set metrů až po desítky kilometrů. Jako třecí substrát nejčastěji využívají štěrkopískový podklad, do kterého vytloukají hnízda.

Zajímavosti: Pstruh je hostitelem ohrožené perlorodky říční. V ČR je v důsledku nevhodného managementu ČRS (Český rybářský svaz) vystaven silnému tlaku. Populace, které jsou nejblíže původnímu nenarušenému stavu, se nacházejí např. v NP Šumava.

Respondent: Pavel Horký

Nabídka psů

Psí útulek Lazec
K Hájovně 45, Příbram-Lazec
tel. čísla: 318 629 531, 777 705 616
č. účtu: 888 760 247 / 0100, v. s. 9280
www.utulekpribram.cz

Dasta

Asi pětiletá fenka německého ovčáka Dasta se dostala do útulku poté, co jí zemřel milovaný páníček a neměl se o ni kdo postarat. Dasta je živý, ale i mazlivý pejsek. Hodila by se nejlépe k domku se zahradou.

Fido

Fido je kříženec jezevčíka. Jsou mu dva nebo tři roky a je to velmi milý a hodný pejsek. Zpočátku se sice trochu bojí, ale rychle si zvykne. Fido je velmi čistotný, takže bydlení v bytě není žádný problém. Už se těší domů…

Hasan

Kříženec švýcarského ovčáka Hasan přišel do útulku ve velmi zuboženém stavu. Už se ale dává pomalu dohromady. Hasan je pětiletý pes, poslušný a vděčný za každé pohlazení.

Bobík

Zřejmě kříženec pinče. Bobík je výborný aportér, rád běhá venku a vůbec je velmi společenský. Děti má rád. Jen ten teplý pelíšek u hodných lidí, kteří by si ho osvojili, mu schází.

Roxina

Asi tří až čtyřletá Roxina je hravá a poslušná fenka. Je temperamentní a ráda pobývá venku ve společnosti oblíbeného dvojnožce, kterým se můžete stát třeba vy… Roxina je bezva pejsek, ale nemá v oblibě auta a kola, honí je a chce je zastavit. Takže na to pozor při procházkách.

Orka

Orka je devítiletá kříženka rotvajlera. Je to taková útulková babička. Zpočátku je bázlivá, ale poté, co pozná hodného člověka, rozdá lásky na rok dopředu. Orka čeká v útulku na někoho, kdo jí nabídne domov v láskyplném prostředí.

Bojar

Kříženec fouska Bojar je velice hodný a vstřícný pes. Je mu devět let. Bojar je velmi čistotný. Povahu má zlatou a s poslušností nemá žádný problém. Vhodný nejlépe k domku se zahradou.

Edmont

Edmont je asi rok a půl starý kříženec borderkolie. Je to společenský pejsek s dobrou povahou a věčně dobře naladěný, což spolehlivě šíří dál. Vhodný na zahradu.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2015
 P ZJ ST AD HD
ŽánrMagazín