Chcete mě?

Pořad na pomoc zvířatům. Uvádí Zdeněk Srstka

Hlavní reportáž tohoto dílu bude věnována zvířatům, která jsou doslova opředena mýty, pověstmi a nepravdami a která by si konečně zasloužila jiný náhled a přístup než doposud, protože na celém našem území jich v současnosti žije méně, než se dá napočítat na prstech obou rukou. Řeč bude o vlcích.
První zmínky o vlcích na našem území se datují do pátého nebo šestého století. Některé lokality dostaly po vlcích dokonce své pojmenování (např. Vlkov) a také někteří lidé se pyšní jménem, které podědili po vlcích (Vlček, Vlk apod.).

Je zajímavé, že v člověku po dlouhá staletí přežívá představa, že vlk je velmi nebezpečné zvíře. Jestliže se zeptáte někoho, kdo toho o vlcích moc neví, na charakteristiku vlka, vyjde z toho chudák zvíře za prvé jako krvelačná šelma, která sežrala Karkulku, a za druhé jako bestie, která si za dlouhých zimních nocí troufne ve smečce klidně i na člověka. Realita je přitom úplně jiná. Vlci jsou zvířata velmi plachá, která společnost člověka rozhodně nevyhledávají. Žijí ve smečkách, v nichž každý jedinec má své přesně určené místo. Vlčí mláďata se těší největší pozornosti a péči, jsou nejprivilegovanějšími členy smečky, přitom však dostávají důkladnou výchovu a průpravu pro život. Velmi zajímavé také je, že vlci nenechávají své staré na holičkách. Vlci jsou velmi zajímavá stvoření, která si zaslouží naši pozornost a ochranu.

V České republice žije smečka jen asi pěti až osmi vlků (Beskydy, Jeseníky). Vlčí stopy lze vysledovat i na Šumavě, ty však většinou patří jedincům, kteří přes naše území pouze migrují. Přitom ještě v nedávné minulosti (v roce 1997) bylo možné napočítat něco kolem dvaceti jedinců. Důvodem klesajících počtů jsou pytláci a přetrvávající předsudky vůči těmto krásným, zajímavým a v našich krajích téměř vymýceným zvířatům.

První část velmi zajímavého rozhovoru Zdeňka Srstky s Jaroslavem Monte Kvasnicou bude odvysílána v tomto dílu. Na druhou část rozhovoru se můžete těšit za čtrnáct dní. Jaroslav Monte Kvasnica publikuje v různých časopisech a napsal také dvě knihy, nebo přesněji knihu o dvou dílech: Krajina s vlky: Rapsodie šedých stínů a Krajina s vlky: Honba za přízrakem Gévaudanu.

Začne také nový miniseriál o zvířatech ze zoo, tentokrát o gaviálovi.

Nabídka pejsků bude z útulku v Tróji.

Útulek pro opuštěná zvířata
V Zámcích 56, Praha 8 – Troja
telefon: 233 554 242 nebo 283 011 711
www.upozpraha.cz

BAD je sedmiletý střední knírač. Je to moc hodný pes, je čistotný, rád chodí na procházky, poslouchá. Nemá však rád jiná domácí zvířata a to je také důvodem, proč se ocitl už podruhé v útulku. Dá nějaký hodný a rozumný člověk – bez jiných domácích zvířat – Badovi šanci?

Pro DANA bychom velmi rádi našli opravdu hodného člověka. Tenhle pejsek si zažil své. Přitom je hodný a moc milý. Dan ke kříženec šelfe, je mu dvanáct let a má silný srdeční šelest. To možná bylo důvodem, proč se ho někdo zbavil – byl nalezen na Praze 8 v Ďáblickém lese. Daneček by potřeboval v klidu dožít u někoho, kdo mu dokáže dát lásku a potřebnou péči.

ERIK je devítiletý pes plemene československý vlčák. Chtělo by to zkušeného chovatele, který má přirozenou autoritu, je vyrovnaný a dovede si poradit s dominantním psem. Erik nemá rád ani děti, ani ostatní psy. Do útulku už byl jednou vrácen a byli bychom neradi, aby se to opakovalo.

Osmiletá kříženka jezevčíka slyší na jméno SÁRA. Měla zlomenou nožku, ale už se dobře hojí. Přesto Sára ještě trochu kulhá. No, ale sami dobře víte, jak dlouho trvá léčba zlomeniny. Sára má dobrou povahu, je mazlivá a milá. Dobře by jí bylo u starších lidí.

Tahle fenečka se zpočátku trochu bojí. Potřebuje čas, aby si zvykla a získala důvěru a pak je moc fajn. Líbilo by se jí v klidném prostředí u lidí, kteří by jí měli rádi. S dětmi problém nemá, ale musí se na ni pomalu. To je čtyřletá kříženka PEGY.

Dvanáctiletý kříženec knírače a německého ovčáka se jmenuje SAM. Je hodný a mazlivý, ale nerad zůstává sám. Ze zahrady utíká, takže to chce vyšší plot. Sam je čistotný a může s vámi bydlet klidně i v bytě, což by bylo vzhledem k jeho věku fajn.

REX je kříženec německého ovčáka a je mu deset let. Je to hodný pes a velmi dobrý hlídač. Rexovi by se líbilo u domku se zahradou s bydlením v teple a s laskavým zacházením. Odvděčí se vám bezvýhradnou láskou.

Sedmiletý německý ohař OTAKAR je temperamentní pes, jak mu jeho plemeno velí. Má rád pohyb, žádný plot mu neodolá, Otík je zdatný šplhavec. Jinak je to ale hodný pes, který má velmi rád děti. Malí pejsci mu nevadí, velké už tolik nemiluje. Tak Otíku, hodně štěstí…

Přehrát video

Kniha „Chcete mě?“

Albatros vydal v Edici ČT knížku Chcete mě? Najdete v ní veselé i smutné příběhy zvířat, něco ze zákulisí výroby pořadu a spoustu informací z ochrany zvířat. Také fotokvízy a povídání s Martou Kubišovou a Zdeňkem Srstkou o zvířatech, která je v životě provázela a provází. Ať se vám knížka líbí!

Knížku můžete nyní vyhrát v naší soutěži

Nenechte si ujít zajímavé akce zveřejňované v sekci Pozvánky a oznámení!