Na začátku devadesátých let se v prostorách pražské Městské knihovny uskutečnila schůze, na níž zazněla ostrá kritika katastrofálního stavu tehdy ještě československé ochrany zvířat. Ta v podstatě neexistovala – až na nějaký ten ojedinělý a beznadějně přeplněný útulek a množství stejně přecpaných domácích depozit, kde zoufalí ochránci na své náklady řešili nejbolestnější případy týraných, nemocných a opuštěných zvířat, která by bez jejich pomoci byla zcela bez šance. Právě na této schůzi se Marta Kubišová poprvé setkala se spisovatelem a scenáristou Jiřím Šebánkem a právě tady vznikl nápad na televizní pořad „Chcete mě?“ – na pomoc zvířatům. Vysílá se od roku 1992.

Pořad měl a stále má stejné poslání – pomáhat zvířatům v nouzi, upozorňovat veřejnost na nejkřiklavější momenty špatného zacházení a v případě hospodářských zvířat i krutého zneužívání a informovat o lidech, kteří svoji energii, čas a prostředky věnují právě pomoci a příkladnému soužití se zvířaty. Je dobře, že za léta existence pořadu vznikly desítky soukromých i městských azylů pro opuštěné psy a kočky (dnes je jich v ČR více než sto), bylo založeno pár útulků pro koně a působí zde i řada ochranářských organizací, o jejichž aktivitách informujeme v reportážích.

Důležitou součástí každého dílu „Chcete mě?“ je pravidelná nabídka psů a koček. Dozvídáme se o případech lidské nezištné laskavosti a obětavosti. Domov tak nacházejí i starší či handicapovaná zvířata z nabídky – a patří k nim i koně, ale i třeba labutě, holubi či ježci.

Ochrana zvířat je citlivá oblast našeho života. Stejně jako přibývá lidí, kteří si uvědomují cenu vlastního kvalitního života a dopřávají ho i svým zvířatům, stejně tak narážíme na lhostejnost, bezcitnost a tzv. ekonomické zájmy, kterými je obhajována i vyslovená krutost a lajdáctví. Pořad „Chcete mě?“ se snaží tyto případy najít, pojmenovat a informovat o nich.