16. 10. 2007

Poruchy páteře, které se objevují postupně hlavně vlivem špatné pohybové hygieny, patří mezi nejvíce přezírané nemoci. Onemocnění páteře bývají často ukryta díky samotným pacientům, kteří „nějakou bolest“ v zádech přičítají nejčastěji k únavě nebo námaze s tím, že po odpočinku a nějakém prášku se zase všechno spraví. Bagatelizace problému však může vést k velmi vážným následkům, obzvláště k postupné deformitě míšních kanálů či změnám anatomických poloh plotének. Stejně jako zádové potíže bývá přezíráno i oddělení, které se jejich léčbou zabývá: Rehabilitace je běžně považována za jakýsi tělocvik, kdy člověk provede na závěr své léčby pár základních a pro každodenní život potřebných úkonů, aby si tělo opět zvyklo na to, co ho čeká. Skutečnost však může být daleko složitější. Léčba vychází z principů vývojové kineziologie (nauky o pohybu) a z dechové fyzioterapie, tedy metod, které jsou ve světě běžnou klinickou praxí, zatímco v České republice jsou stále považovány tak trochu za léčitelství.

